Jaké daně vláda zvýší nejdříve? Konec prezidentských voleb jí rozvázal ruce

Konec prezidentských voleb a delší bezvolební období, které nyní odstartovalo, přináší vládě dobrý manévrovací prostor oznámit u veřejnosti ne příliš líbivá rozpočtová opatření. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami oznámil, že nezbytné kroky k ozdravení veřejných opatření přijdou, „jakkoliv budou nepopulární“, a že se buď razantně zvýší daňová zátěž, nebo se razantně začne škrtat. Jaké zvýšení daní je nejpravděpodobněji ve hře a kde ještě může vláda brát?

Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení strukturálního schodku za prioritu vlády a tvrdí, že na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Plán je, že v průběhu jara chce kabinet přijít s úpravami, které sníží schodek nejméně o 70 miliard. Silnou inspirací mají při tom být návrhy Národní ekonomické vlády (NERV), mezi nimiž je kupříkladu velmi citlivě vnímané zvýšení daně z příjmu na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, další zvýšení spotřební daně nebo vyšší majetková daň.

„První rok naší vlády byl extrémně náročný, nicméně válka ani energetická krize nesmí být nadále překážkou pro plnění našeho závazku snižovat schodky státního rozpočtu. Musíme ozdravit veřejné finance, jakkoliv to nebude populární a navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s vývojem ekonomiky a inflace,“ glosoval situaci Stanjura.

Jediný daňový zásah, ke kterému zatím Fialova vláda přistoupila, je daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, která platí od letošního roku a zasáhne energetické a petrochemické firmy, těžaře a banky. Sazba daně je 60 procent z částky, která o více než 20 procent přesahuje průměrný zisk za roky 2018 až 2021. Dalším zdrojem peněz má být také zdanění výrobců elektřiny. O windfall tax vláda loni hovořila jako o „speciální záležitosti“, kterou úprava daňového zatížení končí.

Zároveň se však vláda už loni netajila tím, že hodlá zrevidovat programové prohlášení, v němž se zavázala nezvyšovat daně. To tedy může být příležitostí k přijetí některých návrhů NERV. Změna programového prohlášení je přitom tradičně postup, který vnáší do ekonomiky nejistotu a voliči ho logicky mohou chápat jako podvod od stran, které kvůli programu volili.

Změna DPH první na ráně

Ministr Stanjura přišel nedávno s plánem sjednotit snížené sazby DPH. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by tak měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu. Stanjura však tvrdí, že úprava systému DPH má hlavně zpřehlednit a zjednodušit systém výběru daně, a že sloučení sazeb má být „ve své podstatě rozpočtově neutrální“.

Někteří ekonomové ale upozorňují na to, že více než na výši jednotné nižší sazby bude záležet na tom, jaké zboží a služby do ní budou zařazené. Během covidu totiž došlo u některých z nich ke snížení daně kvůli „odškodnění“ za covidové lockdowny. Návrat zpět na základní 21procentní sazbu DPH tak může být v tomto případě citelný. Více jsme psali zde.

Podle premiérova ekonomického poradce Štěpána Křečka je před vládou možnost navýšit příjmy zvýšením tzv. daní z neřesti, že by vláda výrazně sáhla na daň z příjmu naopak nepředpokládá. „Domnívám se, že bychom měli zvýšit daně u zahřívaného tabáku a nově zdaňovat elektronické cigarety a nikotinové sáčky. U daní z příjmů neočekávám zvyšování sazeb, pouze by mohlo dojít k rušení některých výjimek, které komplikují daňový systém. Rušení výjimek by kromě zjednodušení daňového systému přineslo i dodatečné příjmy do veřejných rozpočtů,“ sdělil redakci Echo24 Křeček.

„Pozornost se určitě bude soustředit na škrtání zbytných výdajů. Je načase zakročit proti přebujelému počtu zaměstnanců veřejné správy. Určitě je možné se bavit o změnách ve stavebním spoření či slevách na jízdném. Také by se měla odstranit chyba v důchodovém systému, která v loňském roce motivovala lidi, aby do penze odcházeli předčasně. V neposlední řadě je třeba reformovat fungování resortních výzkumných ústavů,“ vidí Křeček možné škrtání na straně výdajů.

Ekonom a člen NERV Dominik Stroukal je přesvědčen, že vláda vrácení daně z příjmu fyzických osob neplánuje. „Určité méně kontroverzní rozpočtové příjmy by se daly najít změnou spotřebních daní. Jinak na straně příjmů je hlavní položkou sociální pojištění a vláda by právě na důchodové reformě mohla ušetřit i něco získat. I malá změna by mohla při současném počtu důchodců přinést a ušetřit miliardy. Vše ostatní na straně výdajů jsou vesměs drobné, které by se měly udělat a já tomu velmi fandím, ale abychom našli 70 miliard jen na výdajích, musela by vláda najít shodu na desítkách drobných úspor. Jakkoliv to není příliš pravděpodobné, pevně doufám, že vláda tu odvahu najde. Rok a půl nebudou žádné volby, to je vzácný úkaz, který bychom měli využít,“ řekl Stroukal deníku Echo24.

Také samotné ministerstvo financí deníku Echo24 potvrdilo, že se nyní neplánuje měnit zdanění příjmů. „V oblasti přímých daní pan ministr dlouhodobě zastává názor nezvyšování efektivního zdanění příjmu zaměstnanců. Na výdajové straně pak opakovaně připustil například omezení státního příspěvku u stavebního spoření či parametrické úpravy tzv. výchovného. K jednotlivým návrhům konsolidace veřejných financí se nicméně vzhledem k pokračujícím jednáním v tuto chvíli nebudeme blížeji vyjadřovat,“ řekl Mikuláš Halás z odboru komunikace resortu.

O tom, že za současné deficity může zhruba ze dvou třetin zvýšení státních výdajů a z jedné třetiny snížení státních příjmů, hovoří hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Ten zároveň říká, že vláda se ke zvedání některých daní určitě odváží, „aby to vypadalo, že stát něco dělá“. „Bude to ale v rozměrech, které reálně tolik nevyberou, a tak své voliče ubezpečí, že ve skutečnosti jim celkově daně nezvyšuje. Obecně čekám, každé případné zvýšení nějaké daně bude prezentováno ruku v ruce s nějakou novou úlevou,“ sdělil Bartoň redakci.

Po výdajové stránce by pak Bartoň doporučoval striktní směřování. „Nejsmysluplnější by bylo využít krize k tomu, aby se nedělaly ‚drobné úpravy výdajů‘, ale skutečně se provedla celková inventura, po třiceti letech státu, co chceme, aby dělal, a co ne. Bylo by jednodušší tuto inventuru dělat v časech dobrých, ale k tomu nikdy nedojde, tam se problémy vždy odsouvají. Tedy kdy celkovou inventuru, než teď, v krizi,“ domnívá se.