Odešel literární historik Jiří Opelík

V noci na sobotu 3. srpna zemřel ve věku 93 let významný český literární historik, kritik, lexikograf a editor Jiří Opelík. Bez znalosti jeho díla (zaměřeného na interpretaci torby bratří Čapků, ale třeba i básníků Vladimíra Holana, Jaroslava Seiferta, Oldřicha Mikuláška, Josefa Kainara či Jana Skácela) se odborná veřejnost neobejde, širší publikum se potkávalo s Opelíkovými literárními kritikami hlavně v 60. letech a na jeho poněkud skrytou práci slovníkářskou naráží dodnes, především při hledání informací v monumentálním Lexikonu české literatury (sedm svazků z let 1985 až 2008); na vzniku této nedocenitelné příručky měl olomoucký rodák zásadní podíl, jejím vedoucím redaktorem se ovšem směl stát až po listopadu 1989.

Na počátku jeho úctyhodné odborné dráhy bylo Polívkovo reálné gymnázium, kde roku 1950 maturoval. V rodišti vystudoval na univerzitě bohemistiku a germanistiku, zásadní vliv tam na něho měli jeho učitelé Pavel Trost (od něho se naučil úspornému vyjadřování) a Oldřich Králík (ten mu byl příkladem poutavého a vtipného psaní i o složitých literárněhistorických otázkách). Po celý život bezpartijní Opelík se sice stal asistentem na své alma mater, nebylo to však bez překážek: na přelomu 50. a 60. let pracoval nuceně jako pomocný dělník v Moravských železárnách, to když se na fakultě znelíbil kádrově.

V roce 1961 odešel natrvalo do Prahy, nastoupil do Ústavu pro českou (a světovou) literaturu a tomuto akademickému pracovišti zůstal věrný až do roku 1998. V letech husákovského marasmu (projevujícího se i v literární vědě) neudělal žádnou úlitbu ústavnímu normalizačnímu kurzu, rezignoval na kritiku a věnoval se výhradně literární historii, lexikografii a ediční činnosti. Jeho jméno (a značka jo ve slovnících) se stalo synonymem kvality, důkazem budiž třeba skutečnost, že svou zásadní monografii Josef Čapek (1980) mohl Opelík vydat v roce 2017 „beze změn“.

V posledních týdnech se hodně mluvilo o Lidových novinách, jejich zániku v tištěné podobě, jejich tradici a někdejší jedinečnosti. Ten, kdo se chce o slavné minulosti listu dovědět víc než jen to, že ji spoluvytvářel Karel Čapek, měl by si přečíst zásadní studii Škola Lidových novin. Má skoro sto stran a Jiří Opelík ji zařadil do knižního souboru svých esejů Uklizený stůl aneb Moje druhá knížka o Karlu Čapkovi a opět s jedním přívažkem o Josefovi (2016). Možná jako svůj literárněhistorický odkaz.