„Strojvedoucí jezdí poslepu a bloudí.“ Železničáři vyzvali vládu k urgentnímu řešení

Série několika železničních neštěstí za poslední rok způsobila, že zástupci dopravních odborů volají po vládním zásahu. Upozornili vládu a státní zastupitelství na zhoršující se bezpečnostní situaci na českých kolejích. Svaz Odborářů Služeb a Dopravy (SOSaD) uvedl, že při čekání na lepší evropské zabezpečovací zařízení ETCS dochází na železnici k obecnému ohrožení. Chtějí po vládě, aby otázku železniční bezpečnosti začala urgentně řešit a nenutila strojvedoucí „bloudit“ mezi návěstidly. Členové vlakového personálu i cestující jsou vystaveni „nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“.

Svaz poslal výzvu vládnímu kabinetu Petra Fialy (ODS) i Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze s tím, že zhoršení bezpečnostních poměrů na železnici se týká všech úseků železničních tratí a stanic, kde došlo k eliminaci liniového vlakového zabezpečovače LS a jeho traťové části z důvodu plánované nebo postupně realizované implementace evropského vlakového zabezpečovače ETCS.

Strojvedoucí napříč všemi dopravci se už delší dobu diví, že po každé slavnostně ukončené modernizaci železniční stanice (např. Pardubice hlavní nádraží, Praha Radotín, Vsetín) nebo traťových úseků například mezi Pardubicemi a Hradcem Králové dochází ke zhoršení bezpečnostních poměrů a ztížení podmínek pro jejich práci.

Pracovní komise ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu již dříve projednala strategii ohledně implementace traťové části ETCS, včetně zavedení výhradního provozu vlaků pod dohledem tohoto systému. Svaz tvrdí, že se komise, složená ze zástupců ministerstva dopravy, Správy železnic, Drážního úřadu, Drážní inspekce, dopravců, akademiků a strojvedoucích, mýlí v rámci propustnosti tratí.

„Ministerstvo dopravy, Drážní úřad a Drážní inspekce svojí činností v rozporu se zásadami bezpečnosti železničního provozu a Směrnicí (EU) 2016/798 o bezpečnosti železnic úmyslně způsobily a stále způsobují podle § 272 Trestního zákoníku obecné nebezpečí tím, že vydávají lidi (cestující a vlakový personál) v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,“ uvedl Svaz Odborářů Služeb a Dopravy.

KOMENTÁŘ: Muži za pultem se stěhují pod pult

Svaz také kritizuje zavedení ETCS kvůli tomu, že se předčasně likvidují kolejové obvody a kódování. To zajišťuje v rámci národního liniového vlakového zabezpečovače přenos návěsti následujícího návěstidla na návěstní opakovač lokomotivy nebo motorové jednotky – obdobu jakéhosi malého návěstidla na stanovišti strojvedoucího. „Díky tomu strojvedoucí dopředu věděl, co mu svítí na následujícím návěstidle a tomu mohl přizpůsobit jízdu,“ doplňuje Svaz.

„Po přechodnou dobu i několika let jsou strojvedoucí pod rouškou očekávání lepší bezpečnosti zbaveni možnosti vidět dopředu, co je za návěst na dalším návěstidle, a musí jezdit do rychlosti 100 km/h jen „poslepu“ na základě toho, co vidí, a to i v husté mlze,“ píše se dále v dopisu. „Kdokoliv si na stanovišti strojvedoucího vyzkouší mít za lokomotivou stovky cestujících a stovky tun, už takový optimismus nesdílí. Při rychlosti 100 km/h má vlak zábrzdnou vzdálenost 1000 metrů a strojvedoucí nemá na dohled pouhým okem možnost žádnému střetu zabránit.“

Odboráři vyzývají vládu a zastupitelství k radikálnímu a urgentnímu řešení železniční bezpečnosti. Chtějí neprodleně obnovit funkce liniového zabezpečovače LS všude, kde dochází k přechodu na evropský zabezpečovač ETCS.

Evropské zabezpečovače mohou zbytečně zastavovat vlaky

Evropské zabezpečovače ETCS ale také mají své stinné stránky. Budou totiž občas zbytečně zastavovat a zpomalovat vlaky, i když to není potřeba. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přiznal, že se na jednu stranu zvýší bezpečnost, ale na druhou stranu občas dojde k zastavení vlaku kvůli výpadku signálu či jiným závadám. „Problémy se mohou dotknout deseti až dvaceti spojů denně,“ řekl Kupka.

Zabezpečovač ETCS bude od ledna příštího roku fungovat na celkem 622 kilometrech tratí, což je dvacetkrát více než nyní. Bude dohlížet na provoz 50 tisíc vlaků měsíčně. I když deset či dvacet nechtěných zastavení, takzvaných tripů, za den znamená jen asi jedno procento ze všech spojů, pro cestující to stejně bude znamenat nepříjemnost a zpoždění.

KOMENTÁŘ: Veřejnoprávní média jako sněhová koule

Podle zkušeností Správy železnic z trati Olomouc–Uničov, kde k podobným výpadkům dochází od zavedení provozu na přelomu roku, znovu rozjet vlak po výpadku zabere nejméně dvě minuty. „Může to trvat i déle,“ naznačil ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Jedna část zabezpečovače ETCS, který dovede automaticky zastavit protijedoucí vlaky a zabránit tak tragickým nehodám, je uložena mezi kolejemi, druhá v přední části lokomotivy. Mezi sebou komunikují pomocí mobilního signálu. Výpadky mnohou mít technickou příčinu, někdy jde o chybu obsluhy.

Podle dosavadních zkušeností k výpadkům dochází mnohdy rozpadem mobilního signálu, který se snaží dodavatelé zařízení posilovat. Může ale dojít například také k překopnutí či ke krádeži kabelů nebo k závadě na palubní jednotce. V takovém případě vlak preventivně zastaví.

Svaz dále uvedl, že lze legitimně pochybovat o nezávislosti a objektivitě vyšetřování tragické srážky vlaků v Pardubicích. „Drážní inspekce se ocitla ve střetu zájmu a nemůže tak garantovat nezávislé a objektivní šetření této vážné nehody,“ domnívají se odboráři a pokračují: „V Česku za této situace není jediný subjekt, který by provedl nezávislé, bezpečnostní šetření.“

Neklid mezi železničáři zapříčinila série několika tragických nehod na českých kolejích. Během pardubické nehody dvou vlaků 5. června zemřeli 4 pasažéři, 22 jich bylo zraněno a škoda se odhaduje na 110 milionů korun. Na začátku září došlo k další nehodě dvojice vlaků nedaleko pražské Balabenky, kde jeden strojvedoucí byl pod vlivem alkoholu a druhý projel návěstidlo na červenou. Tato nehoda si vyžádala 35 zraněných osob a škody se vyčíslily na 31 milionů korun.

Celkové škody vzniklé kvůli nedovoleným jízdám byly vyčísleny na více než 200 milionů korun. „V roce 2023 byli na rozdíl od předchozích tří let nejčastějšími účastníky těchto mimořádných událostí strojvedoucí ve věkovém rozpětí 51 až 60 let. Tato věková skupina je i z dlouhodobého hlediska nejčastějšími účastníky těchto mimořádných událostí,“ uvádí ve výroční zprávě Drážní inspekce.

Nedovolené jízdy se většinou týkají vlaků osobní dopravy. „Dlouhodobě nejčastěji dochází k nedovoleným jízdám u odjezdových návěstidel (524 případů za deset let). Z hlediska umístění a provedení návěstidel se ve většině případů jednalo o návěstidla stožárová umístěná přímo u koleje,“ píše se ve zprávě.

U většiny mimořádných událostí si strojvedoucí podle Drážní inspekce uvědomili své pochybení ještě před projetím návěstidla a k projetí došlo maximálně o desítky metrů. V naprosté většině případů se podařilo soupravu zastavit do 400 metrů za návěstidlem, píše Ekonomický deník.

Nehody na železnici oproti loňsku klesají

Při železničních nehodách letos od ledna do konce září zemřelo 155 lidí, meziročně o deset méně. Zranilo se 184 lidí, meziročně stejně. Za první tři čtvrtletí se na železnici letos stalo 809 nehod, oproti stejnému období loni o 18 méně. Strojvedoucí za stejné období chybovali téměř o čtvrtinu více. Vyplývá to ze statistiky Drážní inspekce (DI) zveřejněné na jejím webu.

Letos v září se v ČR stalo 108 železničních nehod, meziročně o osm více. Zemřelo při nich 11 lidí, téměř o polovinu méně než loni v září. Při těchto nehodách se zranilo 47 osob, meziročně téměř o 81 procent více.

Strojvedoucí v září chybně projeli návěst „stůj“ sedmnáctkrát, loni v září udělali 12 takových chyb. Strojvedoucí chybují meziročně více také za období od začátku roku do konce září, počet projetí návěsti „stůj“ se zvýšil ze 106 na 131. Za první tři čtvrtletí strojvedoucí nejčastěji chybovali na brněnském hlavním nádraží, v Břeclavi a Plzni, a to shodně pětkrát. Čtyři chyby zaznamenala inspekce v Kolíně, na hlavním nádraží v Praze a v Praze-Zahradním Městě. Třikrát projeli strojvedoucí chybně návěst „stůj“ v Praze-Libni, Havlíčkově Brodě, Kladně a ve Střelicích.

Vlaky letos v září srazily meziročně o polovinu lidí méně, a to 14. Za období od začátku roku se stalo meziročně o deset procent střetů vlaků s lidmi méně, 171. Při srážkách letos v září zemřelo deset lidí, o osm méně než loni v září. Počet zraněných při těchto střetech za září meziročně klesl o šest na čtyři.

PODCAST: Hrdinové, nebo fašisti? Nejen Ukrajinci mají svého Banderu, u Srbů je to Draža Mihailović

Oproti loňskému roku v září vzrostl také počet nehod na železničních přejezdech, z devíti na 14. Zemřel při nich jeden člověk, šest se zranilo. Loni v září zemřeli na přejezdech dva lidé, zranili se čtyři. Meziročně menší je také počet nehod na přejezdech za období od ledna do konce září. Klesl o více než 14 procent na 101 nehod.