Moje ex chce vykastrovat našeho syna. Stát jí pomáhá

ÚHEL POHLEDU

Moje ex chce vykastrovat našeho syna. Stát jí pomáhá
Otec po šesti letech extrémně náročných sporů o synovu tělesnou integritu ztratil rodičovská práva. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

„Transgenderové dítě je něco jako veganská kočka. Všichni víme, kdo za tím stojí,“ provokuje konzervativní youtuber(ka) Blaire White. Zdánlivě střílí do vlastních řad – sám je trans žena, ale ani deset let na hormonální terapii ho nezbavilo soudnosti v tom smyslu, že – opět cituji – „se jako trans žena nepovažuje za poddruh ženy, ale za poddruh muže“. V tom by mohl být mnohým inspirací.

Seminář o transgenderismu jako pasti na děti proběhl před týdnem v Poslanecké sněmovně.

 

O traumatu rodičů, kterým trans ideologie vzala děti, jsme tady již psali, stejně jako o odporné postavě jejího stvořitele, o pedofilním psychopatovi Johnu Moneym. Elon Musk neřekl bez důvodu, že jeho syn (nyní „dcera“) tranzicí zemřel. Rodiče intuitivně vědí, že je to průšvih, než jim média, část lékařů a nátlakové neziskovky vysvětlí opak a začnou je tlačit k souhlasu „se změnou pohlaví“ na základě lživých statistik o sebevražednosti. Existuje ale sorta rodičů, kteří pohlavní dysforii u svého dítěte vypěstovali sami ještě před pubertou. Jako matka desetiletého Jamese Youngera z Texasu, která se z něj osm let snaží vyrobit dceru.

Příběh začal nejpozději v Jamesových dvou letech. Při jedné návštěvě McDonalda projevilo batole nemístný zájem o holčičí Happy Meal; asi o týden později pak zatoužilo po stříbrné kabele s jednorožcem. Jeho matka z toho usoudila, že její syn je transgender. Lesklá taška s obrázkem rohatého koně totiž ještě nezaujala žádného klučíka na světě! I počala chlapečka oblékat do dívčího, oslovovat ho dívčím jménem a na veřejnosti představovat jako dceru.

Jamesův otec Jeffrey Younger si později uvědomil, že jeho manželka Jamesovo pohlaví vlastně podivně komentovala už od narození. Později vyplavalo, že je chorobná lhářka s rozvinutou misandrií, která manželovi lhala i o adopci dvou starších dcer. Náhle vyhřeznuvší desítky trans a nebinárních dětí amerických celebrit opravdu vrhají zneklidňující otazníky nad psychologickou a morální integritou jejich matek, které různá poskytnutá interview spíš podtrhují, než vyvracejí.

Jeffrey Younger postupně zjišťuje rozsah škod a rozhodne se jednat. V morálně zkorumpovaném prostředí mávačů ctností sériově prohrává. Ačkoli se James neprezentoval jako dívka nikdy jindy než v matčině přítomnosti – ačkoli otci potvrdili rodiče Jamesových kamarádů, že se během návštěv u spolužáků chová jako normální kluk (a chce kalhoty) –, zapojení psychologové podpořili matku. Dílem z kolegiality – paní totiž byla – a stále je – pediatričkou… Částečně proto, že americký systém je defaultně nastavený na afirmaci. Syn to ovšem tátovi řekl na rovinu: Maminka mě nebude mít ráda, když nebudu holka. Děti udělají všechno pro to, aby je rodiče milovali. I ty týrané.

Že Jamesovu sociální tranzici podpořila škola, naopak překvapením není. Šatny plné oblečení a pomůcek na skrývání a stahování toho či onoho jsou školákům běžně k dispozici, školy rodiče o případném druhém životě jejich dcery nebo syna neinformují, kalí vodu, nebo přímo lžou. Učitelé tak kluka, dokud ho otec měl ještě ve střídavé péči, po příchodu do školy převlékali do dívčího.

Situace paradoxně vygradovala ve chvíli, kdy James povyrostl a začal se sám bránit. Otci se svěřil, že se v šatech cítí trapně a že nechce být holka; že když to řekl psycholožce, ignorovala ho. Rozhodne se, že to zopakuje a že si její reakci nahraje. Bohužel nahrávání předem oznámí. Expertka dítě následně vyhodí z ordinace a zařídí okamžité přerušení kontaktu s otcem s tím, že ho k tomu donutil.

Otec po šesti letech extrémně náročných sporů o synovu tělesnou integritu ztratil rodičovská práva. Matka se se synem (a jeho dvojčetem) odstěhovala do Kalifornie (legálního „útočiště pro trans osoby“), otec neví, kde žijí, nesmí znát adresu školy. Nesmí vědět nic o případných zdravotnických intervencích. Ostatně kalifornský soud případ (mezitím už dost profláknutý – ne že by to k něčemu bylo) mimořádně zneveřejnil. Jeffrey Younger může syna vidět pouze se soudem vybraným sociálním pracovníkem a schůzek má povoleno méně, než kdyby byl usvědčený pedofil.

Když se Jeff Younger před soudem a pod přísahou zeptal Johanny Olson-Kennedyové, prominentní lékařky z asi největší genderové kliniky ve Spojených státech, čím ospravedlňuje odřezávání zdravých částí dětských těl, odpověděla: Pokud způsobují psychologický stres, pak zdravou součástí jejich těl nejsou. Jen Olson-Kennedyová provedla víc než dvě stě padesát totálních mastektomií u dívek před pubertou. Proslula výrokem, že pokud by zmrzačené dívky přece jen někdy v budoucnu chtěly svá prsa zpátky, ať si nechají udělat implantáty.

 

×

Podobné články