Kreml si pochvaluje telefonát s Scholzem. „Otevřeli Pandořinu skříňku,“ varuje Zelenskyj

Poprvé po téměř dvou letech se německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimir Putin spojili telefonicky, a to z iniciativy Berlína. Telefonát vyvolal velký zájem po celém světě, Kreml v reakci zdůraznil, že dialog mezi oběma lídry byl „otevřený a podrobný“ a že jejich spolupracovníci zůstanou v kontaktu. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se obává, že takovéto telefonáty ničím nepřispívají ke spravedlivému míru. Naopak otvírají Pandořinu skříňku dalších telefonátů, které oslabí Putinovu izolaci.

Kancléř Scholz, jak uvedla německá vláda, během rozhovoru apeloval na Putina, aby ukončil konflikt a stáhl ruské jednotky z Ukrajiny. Berlín navíc zopakoval svůj závazek podporovat Kyjev „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Tato výzva je v souladu s postojem Německa a jeho spojenců, kteří považují pokračující ruskou agresi za hlavní překážku mírového řešení.

Podle poznámek ruské státní agentury TASS Putin během rozhovoru obvinil NATO z podněcování krize tím, že z Ukrajiny činí „protiruskou baštu“ a přehlíží práva rusky mluvících obyvatel v zemi. „Krize byla přímo vyvolána agresivní politikou NATO,“ řekl Putin a zdůraznil, že bezpečnostní zájmy Ruska byly dlouhodobě ignorovány. Kreml rovněž zdůraznil, že Rusko je nadále otevřeno jednáním: „Ruská strana nikdy neodmítla a zůstává otevřena obnovení rozhovorů, které byly přerušeny kyjevským režimem,“ uvedl prezident Putin.

Putin o mírovém plánu

Jakýkoliv budoucí mírový dokument musí podle něj zohlednit „nové teritoriální reality“ a být v souladu s bezpečnostními zájmy Ruska. „Budoucí dohoda musí odstranit příčiny konfliktu a reflektovat nové územní uspořádání,“ zdůraznil Putin v souladu s dřívějšími prohlášeními Moskvy. TASS přitom odkazuje na Putinův červnový projevu na ruském ministerstvu zahraničí, kde vyjmenoval podmínky pro jednání s Ukrajinou.

"Patří mezi ně stažení ukrajinských jednotek z Doněcké a Luganské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti, závazek Ukrajiny přijmout nezúčastněný status, denacifikace a demilitarizace země a zrušení všech západních sankcí. Prezident trval na tom, že všechny tyto podmínky by měly být zakotveny v základních mezinárodních dohodách," shrnula požadavky ruská státní agentura.

Dalšími tématy rozhovoru byly zhoršující se vztahy mezi Moskvou a Berlínem. „Putin poznamenal, že vztahy mezi oběma zeměmi se zhoršily na bezprecedentní úroveň. Důvodem je nepřátelská politika Německa,“ uvedl TASS. Přesto ruský prezident zdůraznil, že Rusko bylo vždy připraveno splnit své závazky v oblasti energetiky a je ochotno spolupracovat, pokud o to Německo projeví zájem.

Scholz podle mluvčího německé vlády v rozhovoru rovněž vyjádřil obavy nad přítomností severokorejských vojáků v Rusku, Kreml to nekomentoval.

Zelenskyj: Otevřeli Pandořinu skříňku

Rozhovor vzbudil na mezinárodní scéně rozporuplné reakce. Zatímco někteří lídři jako polský premiér Donald Tusk ocenili kancléřův jednoznačný postoj, ukrajinské ministerstvo zahraničí varovalo, že podobné rozhovory mohou oslabit Putinovu izolaci. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce hovořil o „otevření Pandořiny skříňky“, které může vést k novým pokusům o dialog vnímaným v Kremlu jako projev slabosti Západu.

Závěrem rozhovoru se Putin a Scholz dohodli, že jejich spolupracovníci zůstanou v kontaktu. Německá vláda pak plánuje informovat své partnery z EU a NATO o výsledcích hovoru. „Putin a Scholz byli v kontaktu naposledy v prosinci 2022, a nyní tento rozhovor znamená první přímé oslovení ruského prezidenta ze strany západního lídra po téměř dvou letech,“ dodává TASS.