„Zcela nepřípustné.“ Jurečkovo prolomení bankovního tajemství ostře kritizuje i Nejvyšší soud

BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ

„Zcela nepřípustné.“ Jurečkovo prolomení bankovního tajemství ostře kritizuje i Nejvyšší soud
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Foto: Michal Čížek
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Nejprve ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdilo, že se nebude zajímat o detaily transakcí na účtech lidí, odmítalo i to, že změny systému dávek míří k prolamování bankovního tajemství. Nyní je vše jinak a k detailům o platbách žadatelů se má stát dostat i v případě návrhu nové „superdávky“, která se může týkat téměř milionu lidí. Kritika se od organizací hájících lidská práva přesunula k oficiálním institucím. Mezi dalšími se tak proti návrhu ostře ohradil Nejvyšší soud, nad návrhem se podivuje i Česká národní banka.

Zatímco stejnou úpravu dávek hmotné nouze, která má platit od léta, už tvrdě kritizovaly i státní instituce, ministerstvo práce ji neváhalo vložit do dalšího návrhu, který má od příštího roku sjednocovat čtveřici dávek do jedné. Zatímco původně ministr práce Jurečka i jeho resort argumentovali tím, že úřady práce nebudou zajímat konkrétní transakce lidí na bankovních účtech, následná prováděcí vyhláška k zákonu ukázala opak. To resortu tvrdě vyčetl už Úřad pro ochranu osobních údajů či vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. A ministerstvo tak dalo za pravdu i kritikům z řad organizace Iuridicum Remedium či Spolku pro ochranu osobních údajů.

Nyní se objevuje kritika i v rámci připomínkování návrhu sjednocené dávky. Ostře se proti prolomení bankovního tajemství vymezil Nejvyšší soud. Ten jasně odsoudil paragraf, který samotné prolomení bankovního tajemství ustavuje, tedy nařizuje bankám a dalším peněžním institucím sdělovat na žádost úřadů práce údaje o bankovních účtech žadatelů, jejich stavu a změnách – pod nimiž se v prováděcí vyhlášce opět skrývá požadavek na informace o detailech transakcí.

„Připomínka se týká § 50, kterým se stanovuje povinnost bankám a jiným bankovním či peněžním institucím sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. To je zcela nepřípustné prolomení tzv. bankovního tajemství a dané ustanovení je nutno ze zákona vypustit, a to nehledě na to, že je tato praxe uplatňována u některých dávek i v současné době,“ uvádí zástupce Nejvyššího soudu v rámci připomínkového řízení.

Nad ustanovením se v připomínkách pozastavuje i Česká národní banka (ČNB), která doporučuje zvážit nutnost a rozsah navrhovaného průlomu do bankovního tajemství, tedy jeho proporcionalitu. ČNB taktéž upozorňuje na jazykové nejasnosti návrhu, podle ní není jasné, jaké údaje budou moct úřady od banky žádat.

„Zákonný průlom do bankovního tajemství bez souhlasu klienta pokládáme za velmi výrazný zásah do sféry ochrany soukromí. V oblasti orgánů sociálního zabezpečení byl využíván obvykle v případech dluhu vůči státu, resp. vracení státní podpory, zatímco v navrhovaném případě jde o zcela odlišnou situaci, kdy klient nic nedluží, nýbrž naopak o dávku žádá. Domníváme se, že v tomto případě lze provádět předání požadovaných údajů ze strany bank a družstevních záložen na základě souhlasu dotčeného klienta/žadatele, respektive s tímto souhlasem svázat nárok na dávku, aniž by bylo nutno bankovní tajemství prolomit zákonem,“ uvádí ČNB.

Ta navíc upozorňuje, že kontrolní záměr půjde snadno obejít využitím zahraničních poskytovatelů platebních služeb, kteří pod paragraf návrhu zákona nespadají a nabízí zde služby přeshraničně. ČNB se pak, podobně jako kritici od počátku, pozastavuje nad velmi omezeným zdůvodněním k prolomení bankovního tajemství, v tomto případě v rámci důvodové zprávy.

Ministerstvo od počátku kritiku odmítalo, i přes potvrzení Úřadu pro ochranu osobních údajů označuje prolomení bankovního tajemství jako „údajné“. Nyní však resort tvrdí, že dojde k nápravě. Zhruba dva týdny po předložení návrhu do připomínkového řízení se ministerstvo rozhodlo vzít „zpátečku“ a nyní tvrdí, že návrh v budoucnu alespoň částečně upraví. „V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení bude vyhláška upravující předávání informací ze strany peněžních ústavů upravena tak, aby bylo explicitně řečeno, že položka transakce nebude využívána. To samé tedy bude zohledněno i v nové dávce státní sociální pomoci,“ řekl dříve mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta serveru Lidovky.cz.

U nové „superdávky“ má jedna dávka nahradit čtyři další, skládat se má však zároveň ze čtveřice kritérií – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Mezi Májem a Káčou aneb Proč žít

KOMENTÁŘ

Člověk si občas položí otázku, jestli se v naší době dá ještě trochu důstojně žít. Tedy člověk třeba jako já. Jestli už pomalu není čas to nějak nenápadně ...

00:07

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články