800 kilometrů zákopů, plotů a minových polí podél hranice s Ruskem a Běloruskem. Polsko staví „Východní štít“

Na východní hranici Polska začala výstavba prvních částí opevnění, které má zemi ochránit před možným útokem z ruské Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska. Ve čtvrtek večer o tom na sociální síti X informoval polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).

„Stavba Východního štítu začala. (Rozběhly se) první práce u hranice s Ruskem,“ napsal polský premiér u fotografie, na které bagry v maskovacích barvách hloubí příkopy. Polská vláda už letos informovala, že plánuje vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránila ohrožením z Běloruska a Ruska.

V rámci Východního štítu mají vzniknout opevnění různého typu, průzkumné a detekční systémy, logistická centra, sklady a protidronové systémy. Počítá se také s využitím přírodních překážek v krajině. Polsko chce tímto způsobem do roku 2028 zabezpečit 800 kilometrů své východní hranice, uvedla tisková agentura PAP.

Budowa Tarczy Wschód ruszyła! Pierwsze roboty przy granicy z Rosją. pic.twitter.com/2B6glKESx7

— Donald Tusk (@donaldtusk) October 31, 2024

Polsko se k tomu rozhodlo v souvislosti s hybridními útoky z Běloruska a kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Také Estonsko, Lotyšsko a Litva se z těchto důvodů dohodly na vybudování obranné linie v Pobaltí, spojena má být s polským Východním štítem. Na projektu se podílí také britská a americká armáda.

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu přiměl Polsko zvýšit v letošním roce výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), na příští rok plánuje tyto výdaje zvýšit na 4,7 procenta HDP. Vzestupný trend by měl pokračovat i v příštích letech, řekl před časem polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.