Česku se podařilo sehnat peníze na granáty pro Ukrajinu. Došlo k pokroku, chválí Zelenskyj

NÁKUPY ZBRANÍ PRO UKRAJINU

Česku se podařilo sehnat peníze na granáty pro Ukrajinu. Došlo k pokroku, chválí Zelenskyj
Ukrajinský voják připravuje munici do samohybné houfnice 2S7 Pion ráže 203 mm. Bachmut, leden 2023. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

Spojenci Kyjeva zajistili všechny finanční prostředky potřebné pro českou iniciativu, jejímž cílem je nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ve čtvrtek odpoledne to oznámil prezident Petr Pavel. Již dříve o slibném vývoji mezinárodní sbírky napsala agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. O pozitivním vývoji hovořil ve středu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle informací deníku Echo24 by munice mohla pocházet z Maroka, případně z Indonésie.

Zmíněné závazky znamenají, že dělostřelecké granáty by mohly být dodány na Ukrajinu během několika týdnů, řeklo podle Bloombergu několik činitelů. Přesné načasování podle nich bude záviset na smluvních a dodacích harmonogramech a mohlo by se posunout. Podle návrhu by Česko fungovalo jako prostředník spojující vlády ochotné financovat nákup munice, která by pak putovala na Ukrajinu.

„Došlo k pozitivnímu pokroku ohledně české iniciativy,“ řekl také ve středu prezident Zelenskyj na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v jihoukrajinské Oděse.

Český prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že zájem zapojit se do českého plánu na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU projevilo 15 států. Podle dostupných informací jsou mezi nimi například Kanada, Francie, Německo, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, které celkem poskytne 250 milionů eur, či Belgie s příspěvkem 200 milionů eur. Další státy účast oznámily, aniž by specifikovaly výši svého příspěvku.

Norsko přispěje 3,6 miliardy

Mezi státy, které nejnověji přislíbily pomoc, patří Norsko, které oznámilo svou účast na sbírce jako poslední a přislíbilo poměrně vysokou částku. To chce poskytnout na na nákup munice pro Ukrajinu až 1,6 miliardy norských korun (asi 3,6 miliardy Kč). Podle norského listu Verdens Gang to dnes uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe.

„Česká republika získala podporu několika zemí a norský příspěvek by měl zajistit plné financování iniciativy tak, aby mohla být spuštěna,“ prohlásil předseda norské vlády. Podle deníku Verdens Gang norský premiér dnes hovořil s českým prezidentem Petrem Pavlem a dal najevo, že Norsko je připraveno poskytnout až 1,6 miliardy norských korun.

Störe je přesvědčen, že nenovější příspěvek Norska bude mít velký význam pro situaci na bojišti. „Nedostatek munice v současné době omezuje schopnosti Ukrajiny se bránit. (Tento příspěvek) by měl dát Ukrajině možnost odolávat ruské agresi,“ uvedl Störe.

800 tisíc střel pro Kyjev

Plán představil prezident Pavel v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních zemích našlo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO (155 mm) a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži (122 mm).

Česká strana zatím neřekla, ve kterých zemích statisíce dělostřeleckých granátů alokovala. Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některou ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, která v minulosti nakupovala od Moskvy či Pekingu.

Právě vztahy s Moskvou by mohly být zároveň důvodem, proč země nechce, nebo nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou navíc dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu, jejichž kontakty by mohla vláda využít. Například holding Czechoslovak Group zbrojaře Michala Strnada v posledních letech získal významné zakázky na dodávky vojenské techniky pro armády Indonésie nebo Maroka.

Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun). České úřady na dotaz ČTK částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.

Odhaduje se, že Ukrajina potřebuje nejméně 200 tisíc dělostřeleckých nábojů měsíčně, aby mohla pokračovat v boji proti ruským invazním silám, jejichž průměrná denní spotřeba munice může být třikrát až pětkrát větší, než mohou vypálit ukrajinské ozbrojené síly, poznamenal Bloomberg.

Evropští spojenci se podle něj snaží plnit závazky dodávat Kyjevu vojenské vybavení v citlivém okamžiku války, kdy se ukrajinští představitelé obávají, že ruské jednotky mohou do léta prolomit ukrajinskou obranu. Napadená země se podle médií potýká s kritickým nedostatkem munice. EU nesplnila slib dodat Kyjevu do tohoto měsíce milion dělostřeleckých nábojů, dodala jen část, a další pomoc USA je zablokovaná v americkém Kongresu.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články