Biden chce novou jadernou smlouvu. „S kým o tom hodlá jednat?“ ptá se Moskva

Spojené státy jsou připravené začít vyjednávat s Ruskem o nové smlouvě o nešíření jaderných zbraní, uvedl v pondělí americký prezident Joe Biden. K účasti na jednáních, která „sníží pravděpodobnost špatného odhadnutí situace“ vyzval také Čínu. V Moskvě vyvolal návrh rozpaky, informovala agentura Reuters.

Biden k tématu jaderných zbraní hovořil u příležitosti začátku konference států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. „Můj úřad je připravený neprodleně dojednat rámec nové dohody o omezení zbraní, která nahradí Nový START, který vyprší v roce 2026,“ uvedl Biden.

„Je to vážně míněné prohlášení, nebo se někdo naboural do webových stránek Bílého domu?“, komentoval to podle agentury Reuters zdroj z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud je to opravdu vážný záměr, s kým přesně o tom hodlají jednat?“, dodal.

Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.

Na pondělním zahájení konference 191 signatářů NPT v New Yorku uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že lidstvo může být jen jedno „nedorozumění nebo chybu úsudku od jaderného vyhlazení“. „Doposud jsme měli výjimečné štěstí. Ale štěstí není strategií ani štítem pro zabránění jadernému konfliktu,“ upozornil Guterres.

Desátá konference NPT je podle generálního tajemníka příležitostí smlouvu posílit a upravit ji vzhledem k současné situaci ve světě. „Odstranění jaderných zbraní je jedinou zárukou, že nikdy nebudou použity,“ řekl Guterres.

Ruský prezident Vladimir Putin účastníkům konference v poselství napsal, že jaderná válka „nikdy nesmí být rozpoutána“, neboť v ní „nemůže být vítězů“. Uvedl také, že Rusko coby smluvní strana „důsledně dodržuje literu a ducha“ NPT, citovala agentura TASS z Kremlem vydaného prohlášení.

Napětí kvůli válce

Rusko letos 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, jejíž části nyní okupuje, ukrajinský Krym protiprávně anektovalo už v roce 2014. Rusko přitom Ukrajině garantovalo územní celistvost v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu společně s USA a Británií. Ukrajina se tehdy zavázala zbavit se svých jaderných zbraní zděděných po rozpadu Sovětského svazu a připojit se právě k NPT.

V den zahájení konference promluvil i japonský premiér Fumio Kišida, který vyzval všechny jaderné mocnosti k „zodpovědnosti“ při plnění dohod o nešíření zbraní.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu zmínil stále neúspěšná jednání o jaderné dohodě s Íránem z roku 2015. Návrat k ní „je pro Spojené státy stále nejlepším řešením,“ uvedl Blinken. Zopakoval také varování USA, že Severní Korea se připravuje na svůj sedmý jaderný test.

Mezi 191 signatáři NPT je pět jaderných mocností; USA, Rusko, Čína, Británie a Francie. Indie a Pákistán dohodu nepodepsaly, Severní Korea ano, ale zakrátko od ní odstoupila. Izraelský premiér Jair Lapid uvedl, že Izrael „nebude měnit svoji politiku vzhledem k jaderným zbraním“. Není zcela jasné, zda Izrael jadernou zbraní disponuje, ačkoli odborníci věří, že ji získal už v roce 1966, píše agentura Reuters.

Jaderné mocnosti se podepsáním dohody zavazují, že se vzdají práva rozšiřovat svůj arzenál a budou se naopak odzbrojovat. Země, které je nevlastní, se naopak vzdávají práva je vyvíjet a na oplátku získají rovnoprávný přístup k jaderným technologiím pro mírové účely.

Konference potrvá až do 26. srpna a jejím výsledkem by měla být společná dohoda na dalším postupu.