Detektor lži, sledování i výslechy. Na Mlejnkovu prověrku se může čekat do jara

ČEKÁNÍ NA PROVĚRKU

Detektor lži, sledování i výslechy. Na Mlejnkovu prověrku se může čekat do jara
Ředitel ÚZSI Petr Mlejnek čeká na bezpečnostní prověrku. Foto: CEVRO Institut
1
Domov

Jakub Fujáček

V aktuální kauze kolem styků nového šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem se všechny zraky upínají k výsledku jeho bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň. Počkat chce i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jenže výsledek takzvaného bezpečnostního řízení může být znám až za několik měsíců. Co všechno bude udělení prověrky předcházet?

Nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy lidově řečeno civilní rozvědky, Petr Mlejnek má v současné době prověrku na druhý nejvyšší stupeň – „tajné“. O prověrku na stupeň „přísně tajné“ už podle svých slov požádal, nejspíš krátce před svým jmenováním na začátku července. Bez ní by totiž nemohl civilní rozvědku ani jinou tajnou službu vést. Výsledek takzvaného bezpečnostního řízení, které musí nutně zohlednit i jeho pravidelné styky s obviněným lobbistou, ale může být jasný až začátkem příštího roku. Standardní lhůta prověřování na nejvyšší stupeň je 9 měsíců.

Na stupeň „přísně tajné“ musejí být prověřeni všichni, kteří se setkávají s informacemi, jejichž vyzrazení by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům ČR, což u šéfa tajné služby jednoznačně platí. O udělení prověrek se obvykle stará Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který k prověřování využívá i pomoci tajných služeb – většinou jde o Bezpečnostní informační službu (BIS) a její operativce.

Zákon o ochraně utajovaných informací, na jehož základě se řízení provádí, ale hovoří i o dalších specifických případech, kdy prověrku provádí přímo samy zpravodajské služby. Ty podle zákona rozhodují o prověrkách v případě svých příslušníků nebo uchazečů o přijetí do služby. To se podle všeho týká také Mlejnka, který sice před více než dekádou působil jako analytik Vojenského zpravodajství, ale poté odešel do soukromé sféry, což je také mezidobí, v němž se měl podle svých slov pracovně scházet s lobbistou Redlem, který byl v té době navíc dle dostupných informací nesvéprávný, respektive nezpůsobilý k právním úkonům, což mu zajistilo i trestní bezúhonnost.

Tento výklad zákona paradoxně znamená, že o prověrce pro Mlejnka by měly rozhodovat jeho vlastní lidé, zaměstnanci ÚZSI. Tuto možnost už připustil i předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Je tedy otázkou, jak moc bude případné bezpečnostní řízení v rukou ÚZSI – a nikoli NBÚ za asistence BIS – nestranné.

Jisté je, že bezpečnostní řízení, ať už na stupeň „tajné“, nebo „přísně tajné“, bude trvat minimálně několik měsíců. Zohlednit by mělo jak případné závadné kontakty, tak bezpečnostní odpovědnost a způsobilost práce s těmi nejvíce utajovanými informacemi, jejichž vyzrazení by znamenalo ohrožení národní bezpečnosti.

Jak vypadá prověrka?

Na začátku bezpečnostního řízení musí žadatel uvést i rizikové styky a aktivity, kterých se dříve dopouštěl. Ty samotné ho ještě v zásadě z udělení prověrky nediskvalifikují, problém by ale byl, pokud by je zatajil. V režimu přísně tajné se v každém případě posuzují bezpečnostní rizika zpětně, a to až 20 let.

Během řízení běžně dochází ke skrytému sledování, lustrování aktivit na sociálních sítích nebo výslechům a pohovorům s členy rodiny, blízkými osobami a známými, kteří musejí o žadateli pravdivě referovat. V případě žadatelů z řad tajných služeb nebo adeptů zákon dokonce hovoří i o přizvání k „fyziodetekčnímu vyšetření“, což neznamená nic jiného než výslech na detektoru lži.

V případě Mlejnka budou zpravodajci muset s naprostou jistotou zkoumat i jeho tolikrát skloňované a údajně pracovní schůzky s obviněným lobbistou Michalem Redlem a především jejich náplň. Ministr vnitra Rakušan už dříve řekl, že při prověrce na stupeň „tajné“ se zřejmě nezjistilo, že by tyto styky představovaly nějaký problém. Možné je ale i to, že se o nich vzhledem k jejich nižší frekvenci (Mlejnek řekl, že k nim docházelo „zhruba jednou až dvakrát ročně“) vůbec nevědělo, což už v těchto dnech rozhodně neplatí.

V souvislosti s těmito schůzkami, které jsou dnes již mediálně známé a nový šéf rozvědky je sám přiznává, bude důležité vyhodnocení ze strany NBÚ, popřípadě samotných zpravodajců. Zákon totiž hovoří o tom, že bezpečnostním rizikem jsou i „styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky.“ Otázkou zůstává, zda takovou osobou v jejich očích obviněný lobbista Michal Redl bude.