Kdo otrávil Bečvu? Naděje na objasnění je 20:80, míní žalobce. Experti vyvrací policejní verzi

Ani po více než měsíci od havárie na Bečvě není znám viník ekologické katastrofy, při které uhynulo více než 40 tun ryb a došlo k poškození říčního ekosystému. Ačkoli ministr životního prostředí Brabec (ANO) krátce po havárii avizoval, že nalezení zdroje znečištění bude otázkou hodin, podle policie se vyšetřování potáhne ještě několik dalších týdnů. Optimistický ohledně objasnění úniku není ani náměstek státního zástupce, který na věc dohlíží. Podle vyjádření některých expertů pro iRozhlas podezření ukazuje stále i na chemičku Deza z holdingu Agrofert, která to od počátku rázně odmítá.

„Máme několik podezřelých, v tuto chvíli nelze činit jakékoliv konkrétní závěry. Ta věc je komplikovaná. Je složitější, než jsme si mysleli,“ řekl Radiožurnálu náměstek vsetínského okresního státního zastupitelství Petr Bareš, který na vyšetřování ekologické havárie dohlíží.

Bareš zároveň přiznal, že šance na objasnění katastrofy se s uplynulým časem zmenšují. „Šance je vždycky, ale upřímně řečeno, kdybych si měl tipnout, tak dvacet ku osmdesáti,“ konstatoval Bareš.

Vsetínská kriminální policie, která věc vyšetřuje, stále čeká na znalecké posudky. „Neděláme na tom jenom my, spolupracujeme s řadou expertů,“ sdělil pro Echo24 mluvčí krajské policie Petr Jaroš s tím, že vyšetřovatelé stále pracují s hlavní tezí, podle které kyanidy unikly z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, odkud se 16 kilometrů dlouhým odpadním potrubím měly dostat až do Bečvy.

Podle policejní verze se kyanidy dostaly do řeky v katastru obce Juřinka, která leží nedaleko po toku za Valašským Meziříčím. Tuto verzi ale zpochybňuje fakt, že k prvnímu úhynu ryb došlo až téměř čtyři kilometry od vyústění odpadního kanálu, na který ukázala policie. Ryby by proto podle názorů některých rybářů a expertů hynuly už mnohem výše po toku. V téměř čtyřkilometrovém úseku řeky pod výustí, na kterou upozornila policie, se ale podle rybářů pohybovaly bezprostředně po incidentu živé ryby. A to i v místě, kde do řeky ústí prověřovaný rožnovský kanál.

V podezření zůstává i Deza

Dále po toku a podstatně blíže místu prvního úhynu, asi jen 1,7 kilometru od místa, kde rybáři našli první mrtvé ryby, se nachází chemička Deza, která patří do holdingu Agrofert. Ta sice ihned po incidentu dala od havárie i kyanidů ruce pryč, ukázalo se však, že s nimi pracuje a také je do Bečvy pravidelně vypouští v odpadních vodách. Psali jsme o tom zde.

Podle svědectví rybářů, kteří se s následky havárie vypořádávali, byl z řeky při vytahování mrtvých ryb cítit intenzivní zápach chloru. „Brněly nás z toho ruce,“ cituje jednoho ze zasahujících rybářů server iRozhlas.cz. To by mohlo ukazovat na fakt, že viník si byl havárie vědom a snažil se ji zamaskovat vypouštěním chloru, který se používá k likvidaci kyanidů.

„Pokud by to byla pravda, pak v té vodě už ani žádný kyanid být nemohl, protože chlornan je schopný kyanid rozložit, a zamést tak stopy,“ řekl chemik a expert na kontaminace odpadních vod Milan Landa pro iRozhlas.cz.

Pozornost blíže směrem k Deze směřuje i Přemysl Soldán, toxikolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj je nutné se při hledání skutečného místa znečištění zaměřit na část řeky níže po proudu, tedy blíže prvnímu úhynu ryb poblíž Lhotky nad Bečvou, kde leží právě kanalizační výusť Dezy. Tu jako původce havárie však již v prvních dnech vyloučila Česká inspekce životního prostředí.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka již krátce po havárii spojení Dezy s kyanidem odmítal. „DEZA čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, z něhož by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ uvedl Hanzelka.

Na možnost, že kyanidy mohly uniknout z Dezy, upozorňoval opakovaně například Tomáš Petřivalský z Katedry biochemie Univerzity Palackého v Olomouci. Petřivalský poukázal na fakt, že Deza s kyanidy pracuje, a dokonce je v určitém množství do řeky vypouští, kvůli tomu také chemička před několika lety instalovala zařízení, které se vypořádává s vypouštěním zbytkových koncentrací kyanidů pomocí ozonizace. I pouhá chvilková poruchu na tomto zařízení by měla podle Petřivalského fatální následky. Nepřečištěná odpadní voda by se pak podle něj dostala přes usazovací lagunu ve Lhotce až do Bečvy, což by odpovídalo místu počátečního působení jedů zhruba na úrovni obce Choryně.

„Je velmi málo pravděpodobné, že ke vtoku došlo často zmiňovaným kanálem vedoucím z areálu Tesly Rožnov,“ píše Petřivalský ve své podrobnější analýze. Pokud by tomu tak skutečně bylo, muselo by podle něj dojít k úhynu ryb již výše proti proudu, a to zvláště v podmínkách nízkého průtoku dne 20. září 2020. Navíc by s velkou pravděpodobností toxické látky pronikly napájecím náhonem do soustavy rybníků zvaných Juřinská oka. Dle svědectví rybářů zde ale k žádným úhynům nedošlo.

Petřivalský v souvislosti s Dezou připomenul i 11 dní trvající zatajování úniku velkého množství naftalenu v roce 2008, „který se  ‚provalil‘ až následkem snahy firmy potají odstranit naftalen ucpávající kanalizaci nahříváním vodní parou a souvisejícím zápachem“.