Přední americké muzeum letos nakupuje jen díla žen

Jak napravit nerovnováhu v zastoupení mužů a žen v umění? Jedno z předních amerických muzeí letos nakupuje jen díla vytvořená ženami, píše agentura AFP.

Baltimorské muzeum umění (BMA) ve státě Maryland vlastní největší sbírku obrazů francouzského malíře Henriho Matisse na světě. Koncem loňského roku vydalo prohlášení, které zaplnilo stránky předních amerických médií: baltimorská instituce se zavázala, že letos bude nakupovat výhradně díla žen.

„Myslím, že to je radikální rozhodnutí, které přichází ve vhodné chvíli,“ řekl ředitel muzea Christopher Bedford. Spojené státy si právě letos připomínají stoleté výročí schválení dodatku ústavy, který zaručoval ženám volební právo.

Z více než 95 000 děl nacházejících se v muzeu tvoří obrazy namalované ženami pouhá čtyři procenta, vysvětluje jeho ředitel.

„My však jsme instituce, na níž se široce podílely ženy,“ uvádí Christopher Bedford. První ředitelkou muzea byla žena a díky sestrám Coneovým, sběratelkám umění z Baltimoru, a jejich přátelství s Henrim Matissem získalo muzeum bohatou sbírku děl francouzského umělce.

Baltimorské muzeum letos vyčleňuje téměř 2,5 milionů dolarů (57,5 milionu Kč) na nákup děl ženských autorek. Hodlá rovněž přeorganizovat některé výstavní sály, aby se do popředí dostala díla vytvořená ženami, a uspořádá dvacítku výstav, na nichž ženy umělkyně představí. Nadále však bude přijímat i díla mužů, pokud je dostane v podobě daru.

Disproporce mezi muži a ženami zdaleka není specialitou baltimorské instituce, ale ve světových galeriích je normou. Proslulost umělkyň, jako byla francouzská portrétistka Elisabeth Vigée Le Brunová, mexická malířka Frida Kahlová nebo francouzská sochařka Louise Bourgeoisová, je výjimkou.

Studie zveřejněná loni na stránkách časopisu PLOS One na základě katalogů 18 největších amerických muzeí ukázala, že 87 procent umělců, jejichž díla jsou vystavena, jsou muži.

A v letech 2008 až 2018 bylo podle společnosti Artnet z celkových 260 470 děl zakoupených 26 velkými americkými muzei jen 29 247 děl vytvořených ženami. To je pouhých 11 procent.

Podle Christophera Bedforda je to výsledek diskriminace trvající několik století. „Jestliže se nepostavíme proti tomuto zvyku a nenalezneme prostředek, jak proti němu bojovat, nikdy nebudeme mít skutečně vyvážené muzeum,“ zdůrazňuje.

Iniciativu baltimorského muzea mnozí uvítali jako dobrý nápad. Organizátorka expozic v Baltimoru Teri Hendersonová však odmítá termín radikální, který muzeum používá.

„Soudím, že organizace a instituce používají termín radikální jako módní slovo, aniž by měly skutečně radikální program,“ prohlašuje. „Jeden rok nemůže napravit nerovnováhu ve světě umění. Může to být první, ale maličký krůček,“ dodává.

Christopher Bedford s tím souhlasí. „Iniciativa je jen začátkem. Doufám, že se k ní připojí další instituce,“ říká a slibuje, že na konci roku zveřejní bilanci.

Podle Teri Hendersonové je třeba učinit daleko významnější kroky. „Pokud muzea chtějí odrážet celé bohatství a diverzitu dnešního umění, musí investovat do žijících umělců,“ soudí.

„Přestaňte nakupovat umění, které není dobré, jen proto, že ho vytvořili známí bílí umělci. Vezměte na sebe riziko a investujte do černošských umělců a do živých barev,“ prohlašuje.