Pospíšil chce z Kampy odstranit sochu sektáře: „Nevěděli jsme, o koho jde“

Kauza sochy kontroverzního sektářského vůdce Sri Chinmoye, která stojí na pražské Kampě, vyvolala po medializaci deníkem Echo24 nemalou pozornost. Dílo bylo v roce 2009 darováno Museu Kampa, to však tvrdí, že netušili, o koho jde. Meda Mládková byla podle Jiřího Pospíšila, který působí jako předseda správní rady Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, navíc oklamána slovy, že se má jednat o sochu Buddhy. Po zjištění, že jde o sektáře, který se měl mimo jiné dopouštět také sexuálního zneužívání svých žaček, potvrdil Pospíšil, že muzeum pracuje na odstranění sochy.

V roce 2009 bylo dílo věnováno Museu Kampa. Slavnostního odhalení se před jedenácti lety zúčastnili významné osobnosti jako olympionička Dana Zátopová, tehdejší senátorka Alena Gajdušková (ČSSD) nebo Meda Mládková a mnozí další. Přesto mnoho lidí ani netušilo, o koho přitom jde. Konkrétně o Mládkové Pospíšil uvedl, že byla oklamána.

„Důležité je, co mi říkají pamětníci v muzeu. Paní Meda byla podle nich trochu obelhána, protože jí bylo tvrzeno, že to bude socha Buddhy, a s tímhle vědomím to ona podepsala. Viděl jsem tu smlouvu, na které je napsáno, že jde o sochu ‚modlícího se mnicha‘. Není tam žádná zmínka o nějaké konkrétní osobě. V době, kdy to paní Meda podepisovala, tak jí nikdo neřekl, že se jedná o konkrétní osobu, aby mohla posoudit případnou kontroverzi,“ uvedl Pospíšil pro Echo24.

Když byl Pospíšil před časem deníkem Echo24 na kontroverzi sochy upozorněn, tak sektu Sri Chinmoye kontaktoval, jelikož nesouhlasí s tím, aby byla instituce s podivnou sektou spojována. „Hned po našem rozhovoru jsem volal dámě, která v České republice zastupuje tu společnost. Řekl jsem, že je to pro nás problém a že to chci odstranit. Během čtrnácti dnů, až se vrátím z dovolené, tak se máme potkat a nějak to dořešit. Jinými slovy, s druhou stranou, tedy se zástupci autora sochy a sekty, jsem mluvil a řekl jsem jim, že nechci, aby Muzeum Kampa bylo vztahováno do nějakých ideologických sporů,“ vysvětlil.

„Myslím, že pokud socha ztělesňuje určitou historickou figuru, se kterou jsou spjaté určité kontroverze, tak není vhodné, aby ji Museum Kampa vystavovala. Budu trvat na navrácení sochy,“ dodal.

Kdo je to Sri Chinmoy?

Že se skutečně jedná o kontroverzní osobu, dokazuje religionista Tomáš Novotný z Ostravské univerzity, který o guruovi napsal vědeckou práci, v níž se věnuje také jeho kultu osobnosti a manipulaci s žáky. „Poměr žáka ke svému mistrovi (guruovi) je zcela určován pravidly zasvěcení neboli dikši. Jak vysvětluje Chinmoy – Dikša znamená oběť, jde o sebeodevzdání. Guru předává žákovi část svého životního dechu a žák dává mistrovi slib, že z celé duše až do konce svého života bude mistrovi naprosto věrný a že bude svému mistrovi bezpodmínečně sloužit… Vše v tomto hnutí se pak odvíjí na počest tohoto gurua, který je pro své žáky vším,“ píše se v brožuře.

Některá svědectví bývalých žáků mluví například také o sexuálním zneužíváním, které některé žačky popsaly do médií. S některými zneužívanými se setkal také slovenský fotograf Dušan Štraus, který byl sám dlouhá léta členem sekty, o které poskytl pro Echo24 své svědectví. „Pravidelně sexuálně zneužíval své žačky, na což existují důkazy. Některé jeho oběti znám osobně a samy mi to potvrdily. Jejich zpovědi vyšly také na internetu a jsou otřesné. V podstatě jim způsobil takovou psychickou újmu, že jim zničil život. Dá se to přirovnat k tomu, jako kdyby je sexuálně zneužil jejich otec. Ony ho tak braly,“ sdělil. Přitom v sektě byl nařízený přísný celibát a i guru podle Štrause tvrdil, že jej dodržuje.

Sochy kontroverzního bangladéšského guru staví po světě jeden z jeho následovníků, v Británii usazený umělec Kaivalya Torpy. Kromě pražské Kampy stojí další verze v Norsku, na Bali nebo v Mexiku. Ne všude se však nápad na postavení sochy setkal s nadšením. Stavbu obří sochy odmítli nedávno v USA. Jeho památník před lety odstranili také ve slovenské Bánské Bystrici.