„Sekta Sri Chinmoye mi zničila život, jeho socha by na Kampě neměla stát“

Nenápadná socha na břehu Vltavy se stala jedním ze symbolů povodní v roce 2013, když ze zatopené pražské Kampy vyčuhovala u Sovových mlýnů pouze hlava a sepjaté ruce pro mnohé neznámého duchovního. Přestože si mnozí dodnes myslí, že jde o Dalajlámu, jedná se přitom o sochu značně kontroverzního sektářského vůdce Sri Chinmoye, který se měl mimo jiné dopouštět také sexuálního zneužívání svých žaček. Redakce Echo24 získala svědectví fotografa Dušana Štrause, který byl 23 let tváří sekty na Slovensku. Popsal, jakým způsobem jej sekta poškodila.

V roce 2009 bylo podle samotné sekty toto dílo věnováno „pražskému muzeu“. Jedná se zřejmě o Museum Kampa. Jiří Pospíšil, který působí jako předseda správní rady Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových pro Echo24 uvedl, že se snaží na základě dotazu redakce k soše nalézt dokumenty, aby zjistil, jaký má muzeum k soše právní vztah. Slavnostního odhalení se před jedenácti lety zúčastnili významné osobnosti jako olympionička Dana Zátopová, tehdejší senátorka Alena Gajdušková (ČSSD) nebo Meda Mládková a mnozí další. Přesto mnoho lidí ani netušilo, o koho přitom jde. Konkrétně o Mládkové Pospíšil uvedl, že byla oklamána.

Socha je dodnes velká neznámá i pro samotné Museum Kampa, v jehož blízkosti stojí. „Žil jsem v domnění, že se jedná o sochu modlícího se mnicha. Pokud to je konkrétní osoba a pokud je kontroverzní, tak to je samozřejmě důvod pro její odstranění,“ řekl pro Echo24 Jiří Pospíšil. Socha se však nachází na území Povodí Vltavy. „Zjistili jsme, že uvedená socha se nachází na pozemku státního podniku Povodí Vltavy (č. 1084/1 k.ú. Malá Strana, dříve č. 1084), který je pronajat Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových nájemní smlouvou z roku 2009. V ní je část pozemku, na které socha stojí, určena pro umístění soch,“ uvedl za podnik pro Echo24 Hugo Roldán.

„Zjišťuji si k tomu informace. Pokud zjistím, že je to konkrétní osoba s kontroverzní minulostí, tak budu tedy iniciovat její odstranění. Jako instituce s tím nechceme být nijak spojováni,“ dodal Pospíšil později. O soše nic netuší také pražská radní pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková.

Věrný mistrovi až do konce života

Že se skutečně jedná o kontroverzní osobu, dokazuje také religionista Tomáš Novotný z Ostravské univerzity, který o guruovi napsal vědeckou práci, v níž se věnuje také jeho kultu osobnosti a manipulaci s žáky. „Poměr žáka ke svému mistrovi (guruovi) je zcela určován pravidly zasvěcení neboli dikši. Jak vysvětluje Chinmoy – Dikša znamená oběť, jde o sebeodevzdání. Guru předává žákovi část svého životního dechu a žák dává mistrovi slib, že z celé duše až do konce svého života bude mistrovi naprosto věrný a že bude svému mistrovi bezpodmínečně sloužit… Vše v tomto hnutí se pak odvíjí na počest tohoto gurua, který je pro své žáky vším,“ píše se v brožuře, kterou redakce s dovolením autora celou zveřejňuje:

Sri Chinmoy.pdf by newsroom on Scribd

Mluví se o sexuálním zneužívání žaček

Sochu by si přál odstranit například fotograf slovenského původu Dušan Štraus, který byl sám 23 let aktivním členem sekty původem bangladéšského gurua. Dokonce byl její hlavní tváří na Slovensku. „Myslím si, že sochy takovýchto lidí by se neměly dávat na veřejná místa. Jak by se lidé dívali, kdyby na stejném místě vznikla socha L. R. Hubbarda, zakladatele scientologie nebo gurua Járy? Sri Chinmoy není tak známý, takže tu sochu lidé přechází. A navzdory cedulce se jménem si ji dokonce pletou se sochou Dalajlámy,“ řekl Štraus pro Echo24.

S tibetským duchovním vůdcem má přitom Sri Chinmoy pramálo společného. Některá svědectví bývalých žáků mluví například o sexuálním zneužíváním, které některé žačky popsaly do médií. S některými zneužívanými se setkal také Štraus. „Pravidelně sexuálně zneužíval své žačky, na což existují důkazy. Některé jeho oběti znám osobně a samy mi to potvrdily. Jejich zpovědi vyšly také na internetu a jsou otřesné. V podstatě jim způsobil takovou psychickou újmu, že jim zničil život. Dá se to přirovnat k tomu, jako kdyby je sexuálně zneužil jejich otec. Ony ho tak braly,“ sdělil. Přitom v sektě byl nařízený přísný celibát a i guru podle Štrause tvrdil, že jej dodržuje.

Fotograf navíc připravuje knihu „Se slonem na zádech,“ která má být svědectvím o fungování sekty kontroverzního bangladéšského guru. Název vychází z výroku Sri Chinmoye, který tvrdil, že mít rodinu a děti, je jako nosit slona na zádech.

Pro Echo24 částečně popsal, jak jeho život v sektě vypadal. „Vyhodilo mě to z normálních kolejí života. Například jsem se kvůli tomu rozvedl. Když jsem se po odchodu ze sekty snažil vrátit do normálního života, bylo to velice obtížné a vyrovnával jsem se s tím několik let. Život v sektě bych přirovnal k životě v totalitě. Musel jsem přijmout přísná pravidla a řídit se jimi. Vlastní zdravý rozum byl nežádoucí. Bylo to velmi stresující, protože on nám omezil myšlení na minimum,“ řekl.

To nakonec vedlo k rozhodnutí sektu opustit. „Když jsem byl v sektě už 15 let, uvědomil jsem si, že už tam nepatřím a musím odejít. Žáci se navzájem kontrolují, nesměli jsme se stýkat s lidmi, kteří byli proti Sri Chinmoyovi, to se týkalo i rodiny. Byly tam případy, kdy lidem zakázal potkávat se s vlastní matkou, protože odešla ze sekty. Matka mezitím umřela. Takové případy se postupně hromadily a já už s tím nechtěl mít cokoliv společného. Trvalo mi dalších osm let, než jsem se ze sekty dostal,“ vysvětlil.

O kontroverzním hnutí se již v Česku v minulosti psalo. Na článek náboženského infoservisu upozornil redakci Echo24 Zdeněk Vojtíšek ze Společnost pro studium sekt. Píše se zde například: „Společenství stoupenců Sri Chinmoy se stalo typickým příkladem toho, jaké kontroverze může ve společnosti vyvolávat nové náboženské hnutí. Sri Chinmoy byl považován za podvodníka, jehož sportovní výkony – ačkoli byly vzhledem k jeho věku jistě obdivuhodné – byly účelově zveličovány. Mnoho emocí budila jeho hudební vystoupení, která byla posluchači oceňována jen tehdy, když této hudbě přisoudili božskou kvalitu, zcela nesouměřitelnou s tím, co je jako hudba běžně chápáno, a nehodnotitelnou běžnými kritérii.“

„Rozruch budili jeho stoupenci i ohromnou schopností prosadit svého mistra ve veřejném prostoru jako jedinečného světového mírotvorce a zařídit mu setkání se stovkami politiků jak lokálních, tak skutečně významných ze světového hlediska, a udělení nejrůznějších vyznamenání a řádů (o pojmenování ulic po něm ani nemluvě). Kontroverze ovšem vznikly i v daleko vážnější oblasti: na konci života byl obviněn ze sexuálního zneužívání svých žákyň,“ pokračuje článek.

V USA postavení sochy nedovolili. Na Slovensku památník odstranili

Sochy kontroverzního bangladéšského guru staví po světě jeden z jeho následovníků, v Británii usazený umělec Kaivalya Torpy. Kromě pražské Kampy stojí další verze v Norsku, na Bali nebo v Mexiku. Ne všude se však nápad na postavení sochy setkal s nadšením. Stavbu obří sochy odmítli nedávno v USA.

Podobný scénář, jako se odehrál na Kampě, zažilo také slovenské město Bánská Bystrica. V roce 1996 přišla do města skupina lidí, že by chtěla spolupracovat na organizaci Světového běhu míru. Při této příležitosti zároveň navrhli, aby se Bánská Bystrica stala „městem míru“. Rok na to se akce opakovala a zmíněná skupina lidí přišla s návrhem odhalit u té příležitosti také památník „města míru“. Město s tím souhlasilo, na tabulce se však nakonec objevil popisek „Mesto mieru SRI CHINMOY – zasvätené dňa 7. 5. 1997 pri príležitosti Sri Chinmoy Oneness-Home, Beh mieru ‚97“. V novém tisíciletí však začal památník vadit některým zastupitelům a v roce 2001 byly tabulky odstraněné. Psala o tom slovenská média.

Zajímavostí je, že s duchovním guru byl svého času spojován také slavný hudebník Carlos Santana, který patřil mezi jeho stoupence v letech 1972 až 1981. Často například hrál Chinmoyovy písně při meditaci. Rozčilovalo jej však, že členové sekty lákali na meditace s tím, že jde o vystoupení Santany. Poslední kapkou pro něj bylo, když guru vystoupil proti homosexualitě. Po odchodu ze sekty zakázal guru, aby s ním jeho stoupenci hovořili.