Komunisté se opět derou k moci. Kam se poděli předrevoluční papaláši?

Komunisté se opět derou k moci. Kam se poděli předrevoluční papaláši?NOVÉ
Panorama

FUNKCIONÁŘI KSČ

zd Echo24

Po sametové revoluci se museli stáhnout do ústraní. Bývalí funkcionáři KSČ, předchůdce KSČM, která se nyní nepřímo dostává téměř po 30 letech zpět k moci, se však většinou neztratili. Například poslední šéf StB Alojz Lorenc, který před pár dny oslavil své 78 narozeniny, dělal poradce slovenské investiční společnosti.

Poslední pověřený předseda vlády ČSSR a první premiér ČSFR Marián Čalfa (*1946) se stihl velmi rychle oprostit od své komunistické minulosti. „Zaujal pozici liberálně-demokratického středu a usiloval o zachování čs. federace v reformované podobě. V zásadě se ztotožnil s politickými koncepcemi presidenta V. Havla a stal se jeho blízkým spolupracovníkem a důvěrníkem,“ uvádí u jeho profilu web vlády ČR. Po dalších neúspěších se však stáhl z politického života, přijal české občanství a rozhodl se věnovat podnikání a poradenství.

Lubomír Štrougal (*1924), který i přes původní nelibost změnil názor na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, se stal nakonec jedním z nejvýznamnějších představitelů normalizace. Ve funkci předsedy vlády ČSSR byl od roku 1970 až do roku 1988, kdy ho k rezignaci přiměly rozpory s Milošem Jakešem. Rok poté politiku úplně opustil, v roce 1990 ho KSČ vyloučila ze strany. Lubomír Štrougal dnes žije v ústraní, ke svému bohatému politickému angažmá se však vrátil v knihách Paměti a úvahy a Ještě pár odpovědí.

Předsedou vlády SSR byl podobně dlouho od roku 1971 do roku 1988 Peter Colotka (*1925). Ten byl v roce 1990 taktéž vyloučen za svou politickou činnost v období normalizace z KSČ a následně byl stíhán pro zneužití pravomoci veřejného činitele, zpronevěru a krádež. V červnu 1994 byl v plném rozsahu osvobozen, uvádí web vlády. Do povědomí médií se znovu dostal v minulém roce, kdy na něj i mnoho dalších českých občanů včetně Lubomíra Štrougala a Miloše Jakeše, podala Platforma evropské paměti a svědomí trestní oznámení kvůli odpovědnosti za zabíjení na hranicích komunistického státu. 

Už zmiňovaný Alojz Lorenc (*1939), poslední šéf Státní bezpečnosti, byl po revoluci v roce 1992 odsouzen na čtyři roky vězení za věci spojené s působením v normalizační StB. Trest však nikdy nenastoupil, po rozdělení Československa odjel na Slovensko a přijal slovenské občanství, díky čemuž se dokázal vězení vyhnout. Nakonec byl až v roce 2002 na Slovensku odsouzen k 15 měsícům podmíněně za zneužití pravomoci veřejného činitele. Po revoluci se jako mnozí začal věnovat podnikání, mimo jiné spolupracoval se společností Penta na zabezpečení počítačové sítě.

Nedávno překvapila proměna bývalého svazáckého a komunistického funkcionáře Vasila Mohority (*1952) v nadšeného sionistu. V dobách normalizace totiž patřil ke špičkám předlistopadového komunistického režimu, pro který Izrael představoval jednoho z úhlavních nepřátel. Mohorita však otočil a stal se i dobrovolníkem v izraelské armádě. Bývalý vrcholný svazák se teď na Facebooku chlubí kipou z vlajek USA a Izraele.

Poslední předrevoluční generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš (*1922) považuje za svůj největší životní úspěch vybudování socialismu v Československu. Bývalý vysoký komunistický funkcionář je přesvědčen o tom, že se podílel na budování spravedlivého sociálního systému. Změna režimu podle něj přinesla pouze negativa, z nichž nejhorší byla privatizace státního majetku. Do dnes se objevuje na veřejnosti například při oslavách státních svátků, kdy navštěvuje srazy KSČM jako řadový občan, stal se například i předmětem dokumentárního filmu. O svém dvouletém působení generálního tajemníka ÚV KSČ napsal po revoluci knihu Dva roky generálním tajemníkem.

Ustavující sjezd KSČM se konal v březnu 1990 a v listopadu téhož roku byla strana zaregistrovaná. O vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě přitom rozhodl už v prosinci 1989 mimořádný sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Až do dubna 1992 pak byla KSČM členkou federativní Komunistické strany Československa (KSČS). Strana měla v roce 2017 přes 66 000 členů. Předsedou je od října 2005 Vojtěch Filip. Na porevoluční „sametové“ vypořádání se s komunistickou stranou dodnes panují ve společnosti rozdílné názory.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte dále: Bitva o záznamy z procesu se Slánským. Filmový archiv o ně přišel

Související články