Berlín nevylučuje další sankce proti Rusku, Putin varuje před nepromyšlenými kroky

Evropská unie možná bude muset zpřísnit sankce proti Rusku kvůli zabavení ukrajinských plavidel, uvedl v úterý podle agentury Reuters spojenec německé kancléřky Angely Merkelové. „Zatím se nevedou se žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval,“ řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru.

„Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a nemyslím si, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ dodal Röttgen.

Sama Merkelová podle Kremlu telefonicky hovořila o situaci s ruským prezidentem. Vladimir Putin uvedl, že je „vážně znepokojen“ ukrajinským rozhodnutím vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“, citovala agentura AFP ze zprávy Kremlu. Ruský prezident přičetl incident ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

Německý vládní mluvčí Steffen Seibert uvedl, že kancléřka v rozhovoru naléhala na potřebu uvolnění napětí a dialogu. Kancléřčin úřad podle listu Ukrajinska pravda sdělil, že Merkelová zatelefonovala Putinovi ještě v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ dodal list s odvoláním na komuniké.

Merkelová o krizové situaci hovořila v pondělí telefonicky s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvedl web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas v úterý podle Reuters vyzval Moskvu, aby respektovala mezinárodní právo a neporušovala územní celistvost a svrchovanost sousedních zemí. K dosažení tohoto cíle je podle ministra zapotřebí, aby Německo a jeho evropští spojenci vedli „skutečný dialog“ o společné bezpečnosti v Evropě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vybídl Moskvu a Kyjev, aby své problémy vyřešily jednáním. Turecko, které udržuje těsné vztahy s oběma státy, si podle něj přeje, aby Černé moře bylo „mírovým mořem“.

Ke zmírnění napětí vyzvala obě strany rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. „Je důležité vyřešit tento konflikt slovy, a ne zbraněmi,“ zdůraznila na bezpečnostní konferenci v Berlíně.

Kneisslová vyjádřila obavu, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohl stát nebezpečnějším a zmínila se o možnosti zavedení dalších sankcí proti Rusku. „Všechno záleží na vysvětlení skutečností a dalším chování obou stran, ale to bude předmětem ověřování,“ řekla šéfka rakouské diplomacie na tiskové konferenci v Berlíně.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v úterním prohlášení svého generálního tajemníka vybídla Rusko a Ukrajinu, aby se zdržely „jakýchkoli dalších provokací“ a začaly spolu jednat, aby se snížilo riziko růstu dalšího napětí v regionu.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů od středy v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva

Ukrajina vyhlásila válečný stav, parlament schválil i usnesení o datu prezidentských voleb