Ukrajinský premiér Šmyhal v Berlíně prosil o další těžké zbraně, včetně tanků

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal během nedělní návštěvy Berlína žádal vrcholné německé představitele o další dodávky těžkých zbraní pro jeho zemi čelící ruské agresi. S kancléřem Olafem Scholzem jednal také o energetice. Německá strana už v sobotu informovala, že původně plánovaná společná tisková konference Scholze a Šmyhala se nakonec konat nebude.

Na schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem Šmyhal řekl, že Ukrajina doufá, že Německo bude hrát hlavní roli při vzdušné obraně ve válce proti ruskému útočníkovi. Pochvaloval si, že na „bojišti se osvědčily“ samohybné houfnice PzH 2000 a raketomety Mars II. „Doufáme, že dodávky těžkých zbraní bude možné navýšit,“ řekl Šmyhal.

Ukraine continues to defend democratic values. During the meeting in Berlin with 🇩🇪 President Frank-Walter Steinmeier discussed the military situation, strengthening sanctions and the need to provide weapons for 🇺🇦. Thanked for solidarity with Ukrainians and support. We will win! pic.twitter.com/w0ZBIy0IG4

— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) September 4, 2022

V rozhovoru, který Šmyhal poskytl agentuře DPA ještě před odjezdem do Berlína, řekl, že jeho země by potřebovala také moderní tanky, německé leopardy 2 a ze Spojených států tanky typu Abrams. Nicméně německý kancléř Scholz dodávky bojových tanků doposud odmítal.

Šmyhal měl v plánu mluvit v neděli v Berlíně a v pondělí také v Bruselu o exportu ukrajinské elektrické energie vyrobené z jádra. Ukrajina ji nyní dodává do Polska, Moldavska, Rumunska a na Slovensko, denně jde o 400 až 700 megawatthodin. Šmyhal chce toto množství výrazně zvýšit, protože „Evropská unie by získala více energie a my bychom získali devizy, které nutně potřebujeme“. Elektřina z jádra představuje více než polovinu elektrické energie vyrobené na Ukrajině. Její spotřeba po začátku ruské invaze kvůli bojům, migraci obyvatel i ekonomickému propadu výrazně klesla, a země má proto kapacity na vývoz.

Šmyhal je nejvýše postavený ukrajinský představitel, který do Berlína přicestoval od začátku ruské invaze trvající už déle než půl roku. Krátce před jeho příjezdem prezident Steinmeier odsouhlasil nominaci Oleksije Makejeva na post ukrajinského velvyslance v Berlíně. Doposud působí jako pověřenec vlády v Kyjevě pro sankce. Makejev v říjnu ve funkci vystřídá Andrije Melnykova. Ten vzbuzuje kontroverze kvůli svým nediplomatickým výrokům. Po vypuknutí nynějšího rusko-ukrajinského konfliktu otevřeně kritizoval politiku vlády Olafa Scholze vůči Kyjevu, kancléře označil za urážlivku.