Klimatická změna proroste v českých školách napříč předměty. Učitelé se obávají ideologizace

DĚTI A KLIMA

Klimatická změna proroste v českých školách napříč předměty. Učitelé se obávají ideologizace
Školy by se měly začít věnovat výuce o klimatu ve větší míře. Foto: Shutterstock
1
Domov

Markéta Malá

Klimatická změna a další zelená témata by měla dostat ve školách už brzy více prostoru. O tom, aby se o klimatu mluvilo i mimo přírodopis a zeměpis, usilují některé neziskové organizace a také někteří samotní učitelé. Podporu má téma i u příštího ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který však říká, že je nutné vyvarovat se ideologiím. Na někoho ovšem může ideologicky působit už příručka vydaná resortem životního prostředí pojednávající o tom, jak klimatickou změnu vyučovat. V ní se hojně klade důraz na „zelené dovednosti“ u dětí nebo například na psychologickou podporu kvůli enviromentálnímu žalu.

Nezisková organizace Člověk v tísni přišla s průzkumem, podle kterého pociťuje přes 75 procent lidí ve věku od patnácti do dvaceti let ze změny klimatu obavy. Právě předpokládaný zvýšený zájem o enviromentalismus u mladistvých je také jedním z důvodů, proč nyní začíná být na výuku o klimatu vytvářen větší tlak.

„Cílem vzdělávání je pomoci mladým lidem orientovat se ve světě a dělat ho lepším, smysluplně se zapojit do života společnosti. Bez porozumění mnoha souvislostem probíhající změny klimatu a celosvětové snahy tuto změnu zastavit a adaptovat se na ni, takový cíl dnes jde jen obtížně naplnit. Aktuální reprezentativní výzkumy nám opravdu ukazují, že studenti mají o změně klimatu sice vysoké základní povědomí a odpovídající postoje, ale chybí jim hlubší znalosti a představa o tom, jak by se sami mohli do ochrany klimatu zapojit,“ uvedl pro deník Echo24 Petr Daniš, šéf neziskové organizace Tereza, která se věnuje výuce o životním prostředí ve školách.

Právě Daniš je také jedním z těch, kdo s ministerstvem školství o posílení výuky týkající se klimatické změny jedná. Je také jedním z autorů příručky pro výuku o změně klimatu, kterou letos vydalo ministerstvo životního prostředí na základě doporučení pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

V příručce se doporučuje například uznat klimatické vzdělávání jako prioritu nebo zapracovat témata klimatické změny do rámcových vzdělávacích programů a inspirovat se zahraniční zkušeností. „Týká se to také odborného vzdělávání, které by mělo reflektovat potřebnou a již probíhající nízkouhlíkovou transformaci ekonomiky a klást rostoucí důraz na tzv. zelené dovednosti,“ uvádí se v dokumentu.

Příručka také hojně zmiňuje o tom, že studenti dnes mohou často trpět úzkostí z enviromentálních změn, čemuž by se mělo předcházet vhodnou prevencí. „Výraznou oporou pro žáky bude školní psycholog dobře obeznámený s tím, jak pracovat s rostoucími projevy ekologické úzkosti či environmentálního žalu,“ zní doporučení.

V rámcovém vzdělávacím programu (RVP) již téma klimatické změny zařazeno je. V rámci biologie se mají děti učit o „vlivu klimatických změn na život organismů a na člověka“, v zeměpise pak mluví o „globálních ekologických a environmentálních problémech lidstva“.

Podle Daniše by nic jako samostatný předmět věnovaný pouze tématu změny klimatu neměl vznikat. Bylo by ale prý vhodné téma zařadit i do dalších předmětů než jen do přírodopisu a zeměpisu, protože je to „ukázkové mezioborové téma“. „Samozřejmě to nemůžeme jen tak hodit na učitele jako nový požadavek, který by měli zvládnout. Učitelé pro to budou potřebovat systémovou podporu, nově připravené materiály do výuky a podobně,“ vyjádřil se s tím, že ale učitelům nikdo nebude diktovat, jakou část výuky by mělo klima zabírat.

„Neumím si ale představit, že bychom stanovovali jakékoli číslo, jako nějaký počet hodin nebo něco takového, kolik se školy mají věnovat klimatickému vzdělávání. Nevím, jak bychom něco takového počítali, ani proč bychom to vůbec počítali. To, jakým přesně způsobem bude probíhat učení o změně klimatu, musí být plně v kompetenci školy a jednotlivých učitelů,“ říká Daniš.

O začleňování klima témat do výuky mluví i příští ministr školství Petr Gazdík. „O tom všem by měli učitelé mluvit v různých předmětech už nyní, neideologicky, věcně, což se občas neděje. Ale je to podstatné téma diskuse v celosvětovém měřítku, neumím si představit, že by se to nějak nepromítlo do výuky a diskuse v rámci výuky. Každopádně máme RVP umožňující už dnes propojování oborů a témat. Tedy nechci žádný nový předmět, ale organicky to začlenit do výuky jako takové,“ sdělil deníku Echo24 Gazdík.

Bojujeme o každou vyučovací hodinu, tvrdí učitele

Co si o výuce o změně klimatu a jejím zařazení do učebních plánů myslí, sdělili redakci také někteří ze zástupců základních a středních škol.

„V některých předmětech, konkrétně v přírodopisu, zeměpisu a chemii, se těmto tématům věnujeme. Zatím jsme nedělali změny v učebních plánech, je to pouze nadstavba. Určitě je dobré tato témata s dětmi probírat, diskutovat o nich. Speciální předmět by ale asi vznikat neměl. O hodiny v učebním plánu probíhá boj, teď jsme museli například ubírat kvůli IT vzdělávání,“ reagovala pro deník Echo24 ředitelka ZŠ Hanspaulka Marie Pojerová.

Podle Pojerové mají děti o některá témata týkající se klimatu zájem, od rodičů ale škola prý žádné podněty nezaznamenala. „Pokud se škola bude tématům enviromentální výchovy více věnovat, měla by se prezentovat jako moderní škola, která reaguje na aktuální témata a ne se bát. Ale je otázka, jestli více hodin pro toto téma neochudí další předměty,“ obává se Pojerová a zároveň si myslí, že by se výuka o klimatu měla stát pevnou součástí vzdělávacích plánů.

„Učební plány ani náš školní vzdělávací program jsme neupravovali, považujeme stávající rozsah za adekvátní a dostačující. Řečená témata se probírají v zeměpisu a v biologii, nový předmět rozhodně není nutné koncipovat. Ze strany žáků se občas objeví zvýšený zájem, hlavně jakožto účast na hromadných demonstracích, tlak na rozšíření výuky jsme ale ani od nich ani od rodičů nezaznamenali,“ sdělil redakci ředitel Gymnázia Václava Hraběte v Hořovicích Jiří Vlček.

Zároveň dodal, že stejně jako v ostatních oblastech je nutné ve škole v oblasti ekologie postupovat přiměřeně a uvážlivě, zbytečně ji neakcentovat, a už vůbec ne ji politicky propagovat.

Ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová mluví o klimatické změně jako o průřezovém tématu, které je na škole zahrnuto do více předmětů, včetně například cizích jazyků. „V naší škole se téma promítá i do zájmových nepovinných předmětů, jako je diskusní klub v angličtině nebo Active Citizens, který realizujeme ve spolupráci s Člověkem v tísni. Osobně se domnívám, že zmiňované téma se má stát přirozenou součástí různých předmětů, neosvědčilo se nám vytvářet samostatný předmět,“ uvedla pro Echo24 Kmentová.

„Pokud je dané téma součástí jednotlivých předmětů, je třeba dbát na to, aby práce stála na objektivních informacích a učitelé vedli studenty k rozvoji kritického myšlení. Téma klimatických změn je velmi komplexní a složité a jakékoli zjednodušování je podle mého názoru nepatřičné,“ dodala zároveň Kmentová.

Že by mohla být výuka o klimatických změnách například některými rodiči vnímána jako příliš tendenční, její propagátor Petr Daniš odmítá. „Environmentální výchova je tendenční, asi jako je tendenční volání po kvalitním školství. Oboje v dnešním světě potřebujeme. A to že po tom dnes volá více lidí, ještě neznamená, že je to nějaká móda, která brzy přejde a které bychom neměli věnovat velkou pozornost. Nějaké negativní ohlasy rodičů ohledně toho, co se děje s jejich dětmi ve škole, se pravděpodobně objeví u každého tématu nebo novinky,“ domnívá se.