„Česko-německé vztahy se zhorší.“ Politici nesouhlasí s Německem a odmítají federalizaci EU

Představitelé českých politických stran se, až na výjimky, stavějí odmítavě proti plánu nově vznikající vlády budoucího kancléře Olafa Scholze (SPD) na zavedení eurofederalismu. S očekáváním rovněž sledují, jakými kroky se nově vzniklá vláda bude ubírat. Po 16 letech totiž v Německu končí křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová, její strana vůbec nebude ve vládě zastoupena.

Nově vznikající vláda, v níž zasednou sociální demokraté, Zelení a liberálové z FDP, podle očekávání akcentuje zejména ekologická témata. V této agendě si Němci dávají ambiciózní cíle.

Do roku 2045 chtějí dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů, trvají na ukončení výroby elektřiny z jádra a do roku 2030 ji chtějí přestat vyrábět rovněž i z uhlí. Do stejného roku vládní strany chtějí, aby v Německu jezdilo alespoň 15 milionů aut na elektrický pohon a také má být zvýšen objem železniční nákladní dopravy o 25 %.

Nová vláda českých západních sousedů také usiluje o federální Evropskou unii. Tento politický koncept si dává za cíl sjednocení Evropy na federálním základě, což by znamenalo větší centralizaci a pravomoci pro unijní exekutivu. Zastánci této myšlenky si od ní slibují sjednocení EU směrem navenek, efektivnější řešení problémů či vyšší účast občanů na chodu evropských institucí. Odpůrci se naopak obávají toho, že by mohlo být zavedeno většinové (namísto současného jednomyslného) hlasování na Evropské radě a potlačeno právo národního veta.

Čeští politici jsou však většinou vůči plánům nové německé vlády skeptičtí a upozorňují na to, že prosazení federalizace EU je nereálné. „Federalizace EU není, alespoň za mě, na pořadu dne,“ řekl deníku Echo24 předseda evropského výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Je to zbožné přání německé vlády. Pokud přesvědčí ostatních 26 členů EU, že se bude více federalizovat, potom se federalizovat může, ale ta kritéria jsou naprosto jednoznačná. S dalším prohlubováním spolupráce musejí souhlasit všichni,“ podotýká Benešík s tím, že realizace této myšlenky nemusí být vůbec jednoduché, protože by s tím musely souhlasit úplně všechny členské státy Unie.

Zastáncem federální EU není ani europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. „Jsem velký příznivec EU, ale nejsem zastáncem eurofederalizace. A to z jednoho prostého důvodu: Nemyslím si, že je teď atmosféra na to prosazovat intenzivní integraci evropských států. Obávám se, že to může vést k posílení protievropských a protibruselských vášní. Navíc ani ty současné pravomoci, které EU má, nejsou plně vykonávány. Myslím si, že bychom se spíše měli soustředit na to, aby současný stav a míra integrace byly plně naplňovány, namísto posouvání Evropy k federalizaci,“ míní někdejší ministr spravedlnosti v české vládě.

Pospíšil se také domnívá, že současná EU nevymáhá dostatečně vládu práva v některých státech. „Podívejme se třeba, jak některé státy, například Maďarsko a Polsko, odmítají to, že princip právního státu patří mezi evropské hodnoty a Brusel má právo kontrolovat a zasahovat proti zemím, které nerespektují principy právního státu a nehájí dostatečně lidská práva,“ poukazuje Pospíšil na spory některých států s Evropskou komisí.

Europoslanec chce také bedlivě sledovat další vývoj německé politiky. „Já jsem pro ekologii, ale musejí to být takové projekty, které by neničily ekonomiku. Opatření musejí být v souladu s možnostmi německých a evropských firem. To je důležité i pro nás. Pokud by se Německo vrhlo do utopistických projektů, které by vedly k zastavení ekonomickému růstu, nárůstu inflace a tak podobně, tak to bude mít dopad na Českou republiku, proto je pro nás důležité sledovat ekonomickou politiku německé vlády. A ta ekologická politika s tím úzce souvisí,“ dodává Pospíšil.

Příznivcem federální Evropy není ani poslanec a místopředseda evropských a zahraničních výborů Jaroslav Bžoch (ANO), ačkoliv je hnutí ANO v Evropském parlamentu členem frakce Renew Europe, která obecně větší integraci v rámci Unie podporuje. „Německo se nikdy netajilo tím, že mělo blíž spíš k federalizaci Unie, takže to není ničím novým, ale pro mě osobně to určitě není něco, s čím bychom my měli souhlasit,“ řekl Bžoch deníku Echo24.

Poslanec také upozorňuje na ambiciózní klimatické plány nové německé vlády. „V tom jejich programu bude hodně Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu – pozn. red.), což mě také trochu straší, protože podle toho, co jsem si přečetl z jejich programového prohlášení, tak je to ještě velmi dál za tím, co jsme si odsouhlasili v EU,“ říká Bžoch.

To, že by se EU mohla v blízké době federalizovat, neočekává ani předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.). „Německo musí počítat s veřejným míněním i ve státech, které to dnes vidí odlišně. A tady zdaleka není vyhráno. I ty nejlepší dobře míněné úmysly mohou vzít zasvé, když se pak musí předložit voličům ke schválení v referendu. Neočekávám proto, že by se nyní reálně plánovaly nějaké změny evropských smluv. Berlín si nejprve musí počkat na Paříž, kde bude po prezidentských volbách jasněji. Například už v tom, koho dostane Německo do hry za partnera,“ sdělil někdejší prezidentský kandidát deníku Echo24.

Podle Beka se může federalizace EU řešit za českého předsednictví

Pravděpodobný ministr pro evropské záležitosti v nově vznikající vládě a senátor Mikuláš Bek (za STAN) nepovažuje případnou federalizaci EU za téma současnosti, připouští však, že na něj může dojít během nadcházejícího předsednictví Česka. „V tuto chvíli to nepovažuji za reálné z hlediska nějakého rychlého pokroku. Myslím si, že na úrovni EU budeme řešit v nejbližším roce nebo dvou celou řadu jiných agend. Ale nevylučuji, že na základě Konference o budoucnosti Evropy může toto téma přijít na stůl někdy během českého předsednictví v nějaké zárodečné podobě. A pak se o ní může vést nějaká diskuse. Myslím si, že je to něco, co vyjadřuje přání některých politických hráčů na evropské scéně. Ale uvidíme, jak bude probíhat diskuse v rámci té Konference o budoucnosti Evropy, to bude asi nějaké další stádium té debaty,“ řekl Bek deníku Echo24.

Výrazný důraz na ekologii Scholzovy vlády bude podle Beka vytvářet další rozdíly mezi postoji ČR a Německa. „To zrychlení na německé straně bude nepochybně akcelerovat evropskou debatu a na to se musíme připravit,“ dodává kandidát na ministra pro evropské záležitosti ve vládě Petra Fialy (ODS).

Europoslanec ODS Jan Zahradil dokonce míní, že větší zaměření německé spolkové vlády na environmentální agendu zhorší česko-německé vztahy. „Přes veškeré tradiční řeči o výborných vztazích s naším největším sousedem a jinou slovní omáčku se připravme na jedno: česko-německé vztahy se zhorší. Ne proto, že bychom chtěli, nebo si to přáli. Ale buď jste pro jádro, nebo ne. Buď jste pro eurofederaci, nebo ne. Buď jste pro migraci, nebo ne. Tady prostor pro kompromis není. Věřím, že nastupující vláda, respektive její část z ODS, si to uvědomuje,“ uvedl Zahradil na Facebooku.