Na post šéfa německé CDU oznámili kandidaturu Armin Laschet a Friedrich Merz
Vedení CDU
NOVÉ
Foto: Reuters
O předsednictví německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena utkají také ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Oba politici, mezi nimiž se zřejmě rozhodne, svou kandidaturu oficiálně oznámili v úterý v Berlíně. Současná šéfka CDU Annegret Krampová-Krampová odmítla spekulace, že změna ve vedení strany by mohla vést k výměně na kancléřském postu.
Devětapadesátiletý Laschet, který je považován za umírněného a středového politika, vyjádřil přesvědčení, že Německo potřebuje především více soudržnosti. „Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit,“ uvedl Laschet. „A proto budu kandidovat na předsedu CDU,“ prohlásil.
„Po důkladném rozvažování jsem se rozhodl na (dubnovém) sjezdu znovu kandidovat na předsedu CDU,“ řekl na tiskové konferenci krátce poté zase čtyřiašedesátiletý Merz. Konzervativní politik a opakovaný kritik kancléřky Angely Merkelové do čela křesťanských demokratů neúspěšně kandidoval už v roce 2018.
V úterý zdůraznil, že spolková republika musí důrazněji vynucovat právní stát, lépe kontrolovat, kdo do ní přichází, a také se lépe připravit na výzvy 21. století. Volba mezi Laschetem a ním je podle Merze volbou mezi kontinuitou a novým startem pro CDU.
Laschetova schopnost spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti za jeden z hlavních důvodů, proč se ho rozhodl podpořit a sám na předsedu kandidovat nebude, označil ministr zdravotnictví Jens Spahn, s nímž se dosud jako s jedním z kandidátům počítalo. „Dokázal, že umí spojovat liberální, sociální i konzervativní (proudy),“ uvedl Spahn, podle něhož se nyní CDU nachází v největší krizi svých dějin.
Laschet, který by rád, aby se Spahn stal jeho místopředsedou, vyjádřil politování, že se k jejich „týmovému řešení“ nepřipojili i další politici. Dlouhodobě nejsilnější politická strana se tak na dubnovém mimořádném sjezdu nevyhne otevřenému souboji několika kandidátů. Poznamenal také, že počítá s tím, že kancléřka Angela Merkelová, jejíž éru považuje za úspěšnou, ve funkci zůstane do konce své funkčního období v roce 2021.
Dosavadní šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová se v čele strany rozhodla skončit začátkem února. Hlavním důvodem bylo to, že ve straně neměla potřebnou autoritu. K jejímu kroku bezprostředně přispěla i únorová volba ministerského předsedy ve východoněmeckém Durynsku, kde křesťanští demokraté proti její vůli hlasovali stejně jako politici pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pro Thomase Kemmericha (FDP). Bylo to poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského křesla.
Vedení CDU se shodlo na tom, že kancléřka Angela Merkelová zůstane na svém postu až do konce současného volebního období příští rok na podzim, řekla týdeníku Der Spiegel Krampová-Karrenbauerová. Ve vedení strany podle ní nezaznívají hlasy, podle kterých by to mělo být jinak.
Devětapadesátiletý Laschet, který je považován za umírněného a středového politika, vyjádřil přesvědčení, že Německo potřebuje především více soudržnosti. „Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit,“ uvedl Laschet. „A proto budu kandidovat na předsedu CDU,“ prohlásil.
„Po důkladném rozvažování jsem se rozhodl na (dubnovém) sjezdu znovu kandidovat na předsedu CDU,“ řekl na tiskové konferenci krátce poté zase čtyřiašedesátiletý Merz. Konzervativní politik a opakovaný kritik kancléřky Angely Merkelové do čela křesťanských demokratů neúspěšně kandidoval už v roce 2018.
V úterý zdůraznil, že spolková republika musí důrazněji vynucovat právní stát, lépe kontrolovat, kdo do ní přichází, a také se lépe připravit na výzvy 21. století. Volba mezi Laschetem a ním je podle Merze volbou mezi kontinuitou a novým startem pro CDU.
Laschetova schopnost spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti v úterý za jeden z hlavních důvodů, proč se ho rozhodl podpořit a sám na předsedu kandidovat nebude, označil ministr zdravotnictví Jens Spahn, s nímž se dosud jako s jedním z kandidátům počítalo. „Dokázal, že umí spojovat liberální, sociální i konzervativní (proudy),“ uvedl Spahn, podle něhož se nyní CDU nachází v největší krizi svých dějin.
Echo24
Laschet, který by rád, aby se Spahn stal jeho místopředsedou, vyjádřil politování, že se k jejich „týmovému řešení“ nepřipojili i další politici. Dlouhodobě nejsilnější politická strana se tak na dubnovém mimořádném sjezdu nevyhne otevřenému souboji několika kandidátů. Poznamenal také, že počítá s tím, že kancléřka Angela Merkelová, jejíž éru považuje za úspěšnou, ve funkci zůstane do konce své funkčního období v roce 2021.
Dosavadní šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová se v čele strany rozhodla skončit začátkem února. Hlavním důvodem bylo to, že ve straně neměla potřebnou autoritu. K jejímu kroku bezprostředně přispěla i únorová volba ministerského předsedy ve východoněmeckém Durynsku, kde křesťanští demokraté proti její vůli hlasovali stejně jako politici pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pro Thomase Kemmericha (FDP). Bylo to poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského křesla.
Vedení CDU se shodlo na tom, že kancléřka Angela Merkelová zůstane na svém postu až do konce současného volebního období příští rok na podzim, řekla týdeníku Der Spiegel Krampová-Karrenbauerová. Ve vedení strany podle ní nezaznívají hlasy, podle kterých by to mělo být jinak.
