Od kruté zimy by Evropu mohl zachránit plyn z Nizozemska. Není možné ho těžit

Pod nizozemskými nížinami posetými větrnými mlýny leží největší evropské zásoby zemního plynu. Avšak zatímco se Evropa připravuje na možná nejtěžší zimu od druhé světové války, Nizozemsko odmítá těžbu plynu zvýšit. Důvodem je hrozba zemětřesení, které vrtání při těžbě způsobuje, a místní úřady nerady riskují odpor obyvatel, píše Bloomberg.

Groningenské ložisko zemního plynu, které je v procesu zavírání, je největší svého druhu a také hlavní oporou evropských dodávek již od roku 1963. I po půl století je v zásobách stále zhruba 450 miliard kubických metrů vytěžitelného plynu v hodnotě kolem 1 bilionu dolarů. Podle Shell Plc., jednoho ze dvou hlavních partnerů, kteří se podílejí na jeho provozu, stále existuje nevyužitý prostor pro těžbu.

Nevyužitá kapacita může by mohla při nadcházející zimě nahradit velkou část plynu, které předtím z Ruska dováželo Německo. Místní ale nic takového v plánu nemají a Evropa se po plynu má podle nich porozhlédnout jinde. Vrtání při těžbě totiž okolním obyvatelům zhoršuje jejich život, způsobuje zemětřesení a následkem jsou například zničené domy místních. „Můj dům se změnil v ruinu,“ cituje Bloomberg jednoho z obyvatelů, který zde žije přes dvacet let.

Komisař Evropské unie pro vnitřní trh Thierry Breton v nedávném projevu apeloval na Nizozemsko, aby přehodnotilo své rozhodnutí uzavřít Groningenské ložisko. Nizozemský premiér Mark Rutte sice zcela nevylučuje využít ložisko k posílení dodávek, ale zdůrazňuje, že k tomu přistoupí „pouze v extrémním případě, pokud se všechno pokazí,“ a nyní to není podle něj potřeba.

Nizozemský ministr pro těžbu Hans Vijlbrief tvrdí, že pokračovat v těžbě plynu by bylo nebezpečné, ale země nemůže ignorovat „utrpení“ jinde v Evropě. Nedostatek plynu by tak mohlo Nizozemsko donutit změnit názor, Vijlbrief to mimo jiné odůvodňuje tím, že pokud by nemocnice či školy nebyly řádně vytápěny, mohlo by dojít k problému.

V okolí ložiska byly zaznamenány první otřesy již v roce 1986, od té doby jich přibyly další stovky. Přestože většinu z nich nelze detekovat bez přístrojů, v roce 2012 zasáhlo provincii zemětřesení o síle 3,6 stupně Richterovy škály a vyžádalo si tisíce škod na majetku. Počínaje rokem 2014 zaváděla nizozemská vláda stále přísnější limity na produkci, která od roku 2013 klesla z 54 miliard metrů krychlových na letošních očekávaných 4,5 miliardy metrů krychlových.

Rusko, které před invazí na Ukrajinu poskytovalo asi třetinu evropského dovozu zemního plynu, v reakci na sankce omezilo dodávky. A nedávné exploze na plynovodech Nord Stream ještě upevnily sníženou úroveň dodávek ruského plynu do Německa. Dodatečný tok z Nizozemska, který by podle Shellu mohl být do provozu uveden téměř okamžitě, by byl více než dostatečný k tomu, aby nahradil 46 miliard krychlových metrů plynu, které Německo dovezlo z Ruska v loňském roce.

Nizozemští představitelé ale prohlásili, že pokud Německo potřebuje více energie, lepší možností by bylo prodloužit životnost jaderných elektráren. Berlín se tomuto kroku zatím nebrání, v případě realizace by to pro Německo znamenal zásadní obrat v politice.