Na odstřižení od ruského plynu potřebujeme pět let, jinak přijde obrovský náraz, říká Bartuška

Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.

„Musíme počítat s tím, že konfrontace Ruska se Západem bude dále eskalovat. Tlak na dodávky plynu je primárně snahou rozdělit EU. Připravit se na případný výpadek 40 procent dodávek plynu tak, aby to zákazníci nepocítili, lze opravdu až za několik let. Evropa si dala závazek do pěti let, stejně hovoří náš premiér. Pokud plyn z Ruska skončí v těchto dnech a týdnech, bude to tedy samozřejmě obrovský náraz,“ řekl deníku Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Mnoho evropských států si snaží v zahraničí o náhradních dodávkách plynu vyjednávat. Příkladem jsou Němci, kteří se pokusili dlouhodobé energetické partnerství s Katarem. Bartuška ujišťuje, že aktivní je rovněž česká vláda. „Je to úkol především ministerstva průmyslu a obchodu a plynařů, kteří v tomto směru konají. Vyjednávání o LNG terminálech probíhá. Myslím, že v této záležitosti nyní státní správa funguje aktivněji, než jsme zvyklí,“ uvedl Bartuška s tím, že nechce sdělovat podrobnosti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na ukončení dodávek plynu do Polska a Bulharska uvedla, že EU je připravena na úplné zastavení ruských dodávek a přijde se společnou reakcí. „To by v první fázi znamenalo společné sdílení bolesti, kdy by se státy nesměly vzájemně nechat ve štychu. Velcí evropští přepravci plynu na takovém plánu pracují už od konce února. Je nutné si připustit, že by to nebylo snadné. Druhá možnost ale je, že by evropští premiéři přišli prosit do Moskvy, což si asi nepřeje nikdo z nás,“ říká Bartuška.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) hovořil na začátku dubna o tom, že v případě zastavení ruských dodávek by bylo pro Česko nejpříhodnější využívat plyn z Norska. „My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali v takovém případě, že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA, který by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou naší potřeby v zimní topné sezoně,“ dodal Síkela. Plyn ze Severního moře přes severoněmecký plynovod NETRA a navazující propojení může do Česka proudit od května 1997.

Pokud by zemní plyn z Ruska do Evropy skutečně přestal proudit, stěžejní je zajistit jeho fyzickou dostupnost v zásobnících. Dodavatelé mají povinnost zajistit tzv. bezpečnostní standard dodávky, kdy musejí mít uskladněno minimálně 30 procent spotřeby zemního plynu v topné sezoně. Podle návrhu Evropské komise by pak k prvnímu listopadu měly být naplněny minimálně na 80 své kapacity. Stát pak žádné vlastní kapacity na skladování plynu nemá. Největším provozovatelem zásobníků u nás je společnost RWE Gas Storage, která aktuálně nabízí své zásobníky k prodeji, a stát o jejich koupi uvažuje.

„Pokud by se tok ruského plynu zastavil, bylo by pochopitelně těžké zásobníky na zimu naplnit. Na to, co by se dělo, není lehké odpovědět. Musely by být uplatněny regulace a prošli bychom si společně těžkým obdobím. Dalo by se mluvit o největším testu, který jsme zatím zažili. Situaci je však možné přirovnat k ropnému šoku v 70. letech. Došlo tehdy k obrovským ekonomickým problémům, ale zvládlo se to,“ myslí si Bartuška.

Cena plynu pro evropský trh v reakci na dění opět prudce vzrostla a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 korun) za megawatthodinu.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr vnímá krok Ruska jako zkoušku pro EU. „Reakce trhu bude, ale spíše záleží, jak se Rusko zachová ke klíčovým odběratelům a to směrem do Německa, Nizozemí, Itálie, Francie a podobně. Ohrožení dodávek na tyto trhy by rozpoutalo vřavu,“ uvedl Šnobr.