Stát inkasoval loni od českých zaměstnanců v zahraničí o šestinu víc – 84 miliard. Vede Německo
HDP
NOVÉ
1
Zahraniční pracovníci poslali v loňském roce z Česka domů 47,6 miliardy korun, což bylo o 7,1 miliardy více než o rok dřív. Téměř třetina peněz putovala na Ukrajinu, deset miliard směřovalo na Slovensko. Rostl i objem peněz posílaných domů Čechy pracujícími v cizině. Loni poslali 83,8 miliardy korun, tedy meziročně o devět procent víc. Šlo především o peníze z Německa, ale také z Rakouska a Británie. Vyplývá to z údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v časopise Statistika&My.
Většina takzvaných remitencí, což jsou peníze zasílané migranty ze země zaměstnání domů, šla loni z Česka do zemí mimo Evropskou unii. Na čele pomyslného žebříčku je Ukrajina, kam loni z Česka putovalo 15,2 miliardy korun. Významným příjemcem z Česka bylo také Rusko (2,7 miliardy korun) a Vietnam (2,2 miliardy korun). Ze zemí EU bylo největším příjemcem peněz Slovensko, kam loni směřovalo 10,7 miliardy korun, mezi příjemci figuruje i Polsko s 1,2 miliardy korun nebo Německo s 1,1 miliardy korun.
Opačným směrem, tedy ze zahraničí do Česka, přiteklo devět desetin peněz ze zemí Evropské unie. Češi posílali peníze domů především z Německa, odkud loni přišlo 38,7 miliardy korun. Z Rakouska bylo loni posláno 14 miliard korun. Oblíbeným cílem českých pracovníků byla také Británie, odkud loni přiteklo 7,4 miliardy korun. Z Irska přišlo 3,5 miliardy, ze Švýcarska 2,9 miliardy a třeba z USA 1,9 miliardy korun. Z Austrálie loni pracující Češi poslali 1,1 miliardy korun.
Objem peněz plynoucích z Česka do ciziny kopíruje hospodářský cyklus země. První pokles nastal v roce 2009, kdy byla domácí ekonomika zasažena recesí. Další recese nastala v letech 2012 a 2013. Naopak objem peněz přitékajících do Česka roste dlouhodobě a je domácí recesí spíše poháněn. Například v letech 2012 a 2013 přiliv zrychlil. Zatímco do roku 2010 více peněz posílali zahraniční pracovníci z Česka do ciziny, od roku 2011 začaly peníze přicházející ze zahraničí do Česka nabývat na významu. Do loňského roku se pak jejich objem více než zdvojnásobil.
Remitence v Česku tvoří 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle statistiků jde o poměrně malý vliv, který ale dlouhodobě roste. Třeba na Ukrajině remitence tvoří 10,9 procenta HDP. Podle údajů Světové banky mají remitence nejvyšší podíl na HDP na souostroví Tonga (34,2 procenta HDP), z evropských zemí je nejvýš Moldávie s podílem 20,2 procenta na HDP.
Objem peněz, které zahraniční pracovníci posílají domů, se zvyšuje s rostoucím počtem pracujících cizinců. V Česku loni žilo 648,400 cizinců a jejich počet od roku 2014 rostl výrazně zrychlujícím se tempem. Čechů působících v zahraničí přibývá od roku 2013, loni jich bylo 466 900, uvádějí statistici.
