USA prý nechtějí dodat Ukrajině salvové raketomety. Bojí se, aby Kyjev nebombardoval Rusko

ZBRANĚ PRO UKRAJINU

USA prý nechtějí dodat Ukrajině salvové raketomety. Bojí se, aby Kyjev nebombardoval Rusko
Kyjev opakovaně žádá Bílý dům, aby Spojené státy na Ukrajinu zaslaly tzv. MLRS systémy. Foto: Vláda USA/volné dílo
1
Svět

Bílý dům podle zdrojů zasvěcených do řešení dodávky zbraní na Ukrajinu nechce na území poslat samohybné obrněné salvové raketomety s dlouhým doletem, kvůli obavě, aby tento systém Ukrajinci nepoužili na ostřelování ruského území, což by mohlo vést k další eskalaci konfliktu. Zdroj z kabinetu Joea Bidena ovšem tvrdí, že USA s Ukrajinou nadále o poskytnutí sytému „aktivně diskutují“, ale nemohou Ukrajině poslat vše, oč si žádá, rychle.

Ukrajinští představitelé jsou čím dál více frustrováni odporem Bidenovy administrativy k poskytnutí raketometných systémů dlouhého doletu americké výroby, které jsou podle Kyjeva klíčové pro překonání Ruska v těžkých dělostřeleckých soubojích. Píše o tom server Politico. Představitelé ukrajinské vlády již několik měsíců prosí USA o zaslání raketového systému MLRS (Multiple Launch Rocket System).

Tři osoby obeznámené s touto problematikou však tvrdí, že Ukrajinci se obávají, že Bílý dům se drží zpátky kvůli obavám, že by tato zbraň mohla být použita k úderům na území Ruska, čímž by se konflikt rozšířil a prodloužil.

„V Ramsteinu to nabralo na obrátkách, ale zdá se, že to ochladlo,“ řekl jeden z vysoce postavených zdrojů z amerického Kongresu, který je obeznámen s diskusemi, jež se minulý měsíc konaly v Německu. Tam se sešlo 40 zemí, aby projednaly další kroky směrem k vyzbrojování Ukrajiny. „V Kyjevě rozhodně narůstá frustrace z těchto nových výhrad k vojenské pomoci,“ řekl zdroj serveru Politico.

Systém MLRS je již několik měsíců na předním místě ukrajinských požadavků a vojenští i civilní představitelé v Kyjevě se při několika příležitostech obrátili přímo na své americké protějšky. Představitel Bidenovy administrativy, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl hovořit o interních jednáních, sdělil serveru Politico, že obě země o tomto systému nadále „aktivně diskutují“, ale že i s vojenskou pomocí v hodnotě 3,8 miliardy dolarů, kterou USA poslaly Ukrajině od ruské invaze 24. února, nelze rychle poslat vše, o co Kyjev žádá.

„Musíme se rozhodnout, které zbraňové systémy poskytnou největší efekt za peníze, které jsme na pomoc Ukrajině vyhradili,“ řekl člen Bidenova kabinetu. Během několika posledních týdnů, kdy se začal poslední balík finančních prostředků zužovat, se administrativa rozhodla, že je efektivnější a účinnější poslat 90 houfnic M777, protože jich můžete poslat více a více munice za danou cenu než mnohem menší počet MLRS.

USA v posledních několika měsících v tichosti poskytly Ukrajině starší raketové systémy pro vícenásobné odpalování raket ze sovětské éry poté, co prohledaly sklady spojenců, kteří starší zbraně stále provozují, uvádí Politico. Kyjev nicméně žádá o přesnější a výkonnější americké systémy, které jsou podle ukrajinských představitelů vhodnější k tomu, aby otupily ruský postup v Donbasu.

V Bílém domě však přetrvávají obavy, že vyslání tohoto vysoce mobilního raketového systému by mohlo být Kremlem vnímáno jako eskalace situace, vzhledem k tomu, že zbraň má delší dolet a větší ničivou sílu než tradiční dělostřelectvo, jako jsou houfnice nebo starší sovětské raketomety.

Raketový systém M270 s vícenásobným odpálením byl poprvé vyroben pro americkou armádu v roce 1983 a byl navržen speciálně pro rychlé odpálení 12 raket a rychlý odjezd k opětovnému nabití, než sovětské dělostřelectvo zaměří cíl. Stále jej používá více než tucet zemí a v závislosti na použité munici je jeho dosah obvykle od 20 do 40 mil (tedy asi 32 až 64 kilometrů), přičemž nejmodernější rakety jsou schopny urazit více než 100 mil (přes 160 kilometrů), píše Politico.