Referendum o Orbánovi. Jeho Fidesz zůstává favoritem nedělních voleb

Maďaři si v neděli zvolí nové poslance. Současnému konzervativnímu premiérovi Viktoru Orbánovi a jeho straně Fidesz se poprvé postaví ve volbách sjednocená opozice. Opoziční koalice o šesti stranách je složena ze zelených, socialistů i pravice a do voleb ji vede Péter Márki-Zay. Ten se během kampaně zaměřil na kritiku Orbánovy vlády a tvrdí, že si voliči musí vybrat mezi Evropou a Východem. V posledních týdnech rezonovala v souvislosti s konfliktem na Ukrajině i Orbánova dlouhodobá náklonnost k Vladimiru Putinovi. Na podporu jeho uskupení to ale podle průzkumů devastující vliv nemělo, stále má těsný náskok před opozicí.

Viktor Orbán obhajuje křeslo premiéra potřetí v řadě, v čele vlády je nepřetržitě od roku 2010. Maďarské vládě předsedal poprvé už na přelomu tisíciletí. Poslední průzkumy naznačují, že vládní Fidesz má před opozicí mírný náskok. Dva týdny před volbami by stranu například podle dat agentury Závecz volilo 41 procent voličů, zatímco opozici 39 procent.

Orbánovi kritici se v posledních týdnech kampaně soustředili na jeho blízký vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán ho navštívil naposledy 1. února – tedy tří týdny před ruskou invazí na Ukrajinu. Opakovaně na to upozorňoval lídr opozice, vystudovaný ekonom Péter Márki-Zay, který se prezentuje také jako konzervativní a katolický kandidát na premiéra. Současného premiéra opakovaně nazývá „maďarským Putinem“. „Musíme si vybrat Evropu místo Východu,“ říká Márki-Zay. Orbán je kvůli omezené podpoře pro Ukrajinu kritizován i v rámci EU. Tento týden kvůli tomu odpadlo i jednání ministrů obrany Visegrádské čtyřky v Budapešti.

Jeho konzervativní vláda se stala opakovaně trnem v oku Bruselu – v létě minulého roku třeba kvůli novému zákonu na ochranu dětí. Ten v zemi zakázal propagaci LGBT témat ve školách a školkách a také v televizních programech určených mládeži. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tehdy hovořila o „ostudě“. Nedlouho nato Komise ve své zprávě zhodnotila vývoj stavu právního státu v Maďarsku jako nejméně uspokojivý z celé sedmadvacítky. Maďarská ministryně spravedlnosti to označila za vydírání.

Orbán zůstává favoritem, myslí si politolog Petr Just

Politolog a vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, Petr Just, se domnívá, že maďarský pohled na Orbánovu vládu je pozitivnější. Stále podle něj jde o favorita voleb.

„Volby jsou bezpochyby hlasováním o Viktoru Orbánovi, který dominuje maďarské politice posledních 12 let a s jehož vládnutím je zejména navenek spojena řada problematických bodů vztahujících se jak k podobě politického systému (změna volebního systému, ovládnutí ústavního soudu) i problémů z jiných oblastí (školství, média),“ uvedl Just.

„Uvnitř je ale jeho pozice mnohem silnější, vzhledem k důrazu na odkaz maďarských tradic či štědrou sociální politiku. Je tedy evidentní, že obraz Maďarska je jiný zvenčí a jiný zevnitř, ale protože vnitřní pohled je k Viktoru Orbánovi mnohem pozitivnější, byť ne zcela bez výhrad, činí ho to i nadále favoritem voleb,“ uvedl pro deník Echo24 Just.

Zároveň si všímá, že předvolební kampaň byla na obou stranách „výrazně personalizovaná“, jejím cílem bylo vymezení se vůči politické konkurenci. Fidesz pro tyto účely reinkarnoval bývalého levicového premiéra za socialisty. „Vymezují se sice proti lídrovi sjednocené opozice Péteru Marki-Zayovi, ale mnohem více se zaměřují na osobu bývalého premiéra z let 2004-2009 Ference Gyurcsányho, s jehož vládnutím je spojena řada kauz a afér, které přivedly tehdy vládnoucí socialisty do krize, z níž se dodnes plně nevzpamatovali,“ popisuje Just.

V souvislosti s koalicí složené ze šesti stran se hovoří o ideologicky nesourodém uskupení, které by se po volbách nemuselo shodnout na zásadních otázkách. „Právě ideová roztříštěnost subjektů vystupujících pod hlavičkou sjednocené opozice může být největším limitem případného vládnutí, pokud by opozice zvítězila. Shodly by se patrně na krocích souvisejících s něčím, co může nazvat „de-orbánizací“ maďarské politiky – a to jak vnitromaďarsky tak z hlediska postavení Maďarska v Evropě a obecně v mezinárodní politice. Z pohledu socio-ekonomických témat by však shodu nacházely pravděpodobně mnohem obtížněji,“ dodává Just.

Očekává se těsný výsledek

Jednodenní volby proběhnou v neděli 4. dubna. Očekává se, že jejich výsledek může být velmi těsný. Opozice přiznává, že se do levo-pravé koalice spojila s jedním hlavním cílem, tím je odstavit Viktora Orbána od moci. V koalici spolu kandidují zelení, socialisté, liberálové i dříve radikálně pravicový Jobbik.

Viktor Orbán se v Maďarsku těší dlouhodobě vysoké podpoře, V posledních volbách jeho strana získala 49,27 procenta hlasů a mohla tak potřetí sestavit v podstatě jednobarevnou vládu složenou z ministrů za Fidesz a dvou ministrů za KDNP (Křesťanskodemokratická lidová strana). Obě strany spolupracují už od roku 2006.

Maďaři zvolí do jednokomorového parlamentu všech 199 poslanců. Celkem 93 jich vzejde z poměrného systému a 106 z jednomandátových obvodů. Volební systém prošel před několika lety výraznými změnami, skoro o polovinu se snížil i počet poslanců. Podle kritiků to nahrává právě Orbánovi. Ten má stabilní voličskou základnu hlavně na venkově v menších městech. Právě na takzvané Orbánovy bašty cílí svou kontaktní kampaň lídr opozice Péter Marki-Zay.