„Krize zničí trh s drobnými dodavateli. Nedopusťme zánik konkurence“

Přesně před rokem padla skupina Bohemia Energy a odstartovala tím éru marasmu kvůli dřív nepředstavitelně vysokým tržním cenám energií. Od té doby se toho stalo mnoho, krize eskalovala a donutila českou vládu zastropovat ceny elektřiny i plynu a rozhodovat o tom, komu vzít a komu naopak dávat. Celé energetické odvětví si projde změnou a do zvláštní situace se dostanou především dodavatelé.

Obavu z toho, že trh s energiemi zůstane po státních zásazích už navždy pošramocený, protože zmizí malí obchodníci a zdravá konkurence, vyjadřuje tržní analytik a někdejší ředitel alternativního dodavatele Energie ČS Dušan Vaškovic. V Salonu Echa s ním diskutuje Daniel Krištof za ČEZ Prodej.

Zastropované ceny začnou platit od příštího roku. Jak vypadají obchodní strategie dodavatelů? Uvidí lidé, kteří platili za elektřinu a plyn vyšší částky než strop, změny ještě v letošních zálohách, nebo je do nich dodavatelé nemusejí promítnout?

Krištof: Uvidí změny. Všem zákazníkům, kteří mají vyšší než zastropovanou cenu nebo na ni mají v blízké době přejít, musíme vystavit nový předpis záloh, který zastropování zohledňuje. Cenové stropy začnou ale opravdu platit až od ledna 2023, do konce tohoto roku se počítá jen s příspěvkem státu v rámci úsporného tarifu. Velcí obchodníci typu ČEZ, E.ON nebo PRE mají však podobně konzervativní obchodní strategie. Když má někdo produkt na dobu neurčitou, nakupují pro něj letos energie na příští rok. Co se týče ČEZ, nakupujeme průběžně každý měsíc mezi lednem a říjnem stejný podíl objemu elektřiny pro zákazníky na další rok. A na konci roku ceník pro produkt na dobu neurčitou podle toho upravíme. V této době se tedy ceníky pro smlouvu na dobu neurčitou zrovna uzavírají, dělají se poslední nákupy. Co se týče smluv s fixovanou cenou, tam energie nakupujeme už v okamžiku té fixace, abychom cenu mohli skutečně garantovat po celou dobu fixace.

A pokud bychom se bavili o menších, alternativních dodavatelích... Jak jsou na tom?

Vaškovic: Obchodníci by měli mít zahedgeováno. Pokud brutálně nespekulovali a prováděli tzv. postupný nákup aspoň na dvouletém horizontu, i ti alternativní by měli být schopni prodávat zákazníkům elektřinu zhruba za 200 eur za MWh, tedy za cenu, kde je ten strop. Samotného by mě ale zajímalo, zda tento státní zásah do trhu nějaké nezávislé dodavatele položí, jestli to nezvládnou, zkrachují a bude tady další případ jako s Bohemia Energy.

Krištof: V poslední době už malí obchodníci tolik nekrachují, ten proud snad už končí a žádný scénář jako u Bohemia Energy, která mimochodem skončila téměř přesně před rokem, teď nepozorujeme. To, že někteří dodavatelé situaci nezvládají, se ale stále děje. Pořád máme další a další zákazníky, kteří padají do režimu dodavatele poslední instance nebo je jejich dodavatel převádí na spotové ceny. A jestli se to bude dít i dál, bude záležet na dvou rovinách. Extrémně důležité bude fungování kompenzačního mechanismu. Tedy jak stát bude kompenzovat vyšší než zastropovanou cenu a jak budou malí dodavatelé schopni prokázat svou nákupní strategii.

Malých dodavatelů energií je nyní přes osmdesát. V jakém stavu teď jsou?

Krištof: Aktuální chování teď není standardní. To ukazuje, že jsou skutečně v problémech. V poslední době vidíme, že dokonce i středně velcí dodavatelé převádějí nuceně zákazníky na spotové ceníky navázané na burzu. Lidé například měli fixaci a teď dostávají oznámení o tom, že jim končí, protože na trhu se odehrávají neočekávatelné události. Takže přecházejí na spot a od Nového roku mají platit třeba 23 tisíc korun za jednu MWh elektřiny. A dělají to i takoví dodavatelé, u nichž takové chování dřív nebyla žádná obvyklá praxe.

Vaškovic: Bavil jsem se s mnoha kolegy, kteří se v segmentu nezávislých dodavatelů stále pohybují. Většina z nich si myslela, že celý systém zastropování cen bude opravdu fungovat na principu modelu opt-in, tedy že se do něj bude moct obchodník přihlásit, nebo něčeho podobného. První, co by mě jako malého obchodníka napadlo, je opravdu to, že se dál bude klientovi elektřina fakturovat za tržní cenu, tedy za spot nebo nějaký fix, a stát bude dorovnávat tuto reálnou cenu, za niž klientovi elektřinu dodávám, vůči tomu cenovému stropu. Tím by se dodavatelský trh tolik nenaboural, ale stát by riskoval, že by mu vyteklo z rozpočtu nekontrolované množství peněz.

Krištof: To by bylo velmi riskantní, protože by bylo na libovůli obchodníka, jak cenu stanoví. Nákladový model je v tomto ohledu bezpečnější. Pojďme se ale o tom bavit více z pohledu zákazníků.

Vaškovic: Z hlediska zákazníka je samozřejmě lepší, když si může být jist, že mu najednou nepřijde faktura se stotisícovou částkou, ale že mu z toho polovinu zadotuje stát. Malým obchodníkům to ale opravdu fungování ztíží.

Kolik lidí vůbec v současnosti platí vyšší ceny než těch zastropovaných 6 Kč za 1 kWh včetně DPH? Větší část je asi pod tím stropem, ne?

Krištof: Aktuálně je takových lidí patrně většina, ale to se brzy změní. Celkově je asi tři sta tisíc odběratelů, kteří platí spotové ceny, ty jsou nad stropem. Pro ty jsou zastropované ceny jednoznačná úleva. Nutné je tedy dodat, že ČEZ žádné takové klienty nemá. Nikdy jsme si totiž nemysleli, že je dobrý nápad nechat retailového zákazníka v zásadě „investovat“ na trhu s elektřinou. Spotové ceníky se totiž mohou chovat jako velmi divoká investice. Někteří alternativní dodavatelé lidem teď ale účtují až přes dvacet korun za kWh. V září byla cena na trhu patnáct korun za kWh. Ve srovnání s tímhle je ten strop šest korun velmi velkorysý, je to výrazná pomoc ze strany vlády. Pak je tady skupina lidí, kteří mají ceny zafixované, nejčastěji na tři roky. Ti jsou na tom teď dobře. A těch, kterým teď fixace skončila a jsou nad cenovým stropem, je zatím málo, zhruba okolo deseti procent. Navíc je třeba myslet na to, že když zákazníkovi skončí fixace a my mu změníme cenu, neznamená to okamžité zvednutí měsíčních záloh. Ty mu zvedneme až při vyúčtování. Největší podíl klientů v Česku je na již zmiňovaných nezafixovaných produktech na dobu neurčitou, které se mění jednou ročně. Těm tedy dodavatelé nakupovali elektřinu během letošního roku, kdy už byla drahá, a zastropování jim příští rok také výrazně pomůže. Po Novém roce tedy nastane zásadně jiná situace a podíl těch, pro něž budou stropy záchrana, bude většinový.

A nabírá teď ČEZ nové zákazníky?

Krištof: Ano. Neustále jsme nabírali zákazníky, kteří přišli o svého dodavatele a byli v režimu dodavatele poslední instance nebo se třeba stěhovali a potřebovali nového dodavatele. Dočasně jsme ale omezili nabídku pro část klientů, kteří dodavatele měli, v době, kdy cena na trhu vyskočila na tisíc eur za MWh a během dne byla schopna klesnout nebo narůst o stovky eur. V té době téměř nebylo možné pro nového klienta, pro kterého nemáte nakoupeno, udělat nabídku. Nabízeli byste mu totiž elektřinu bez nadsázky po minutách. Což se mimochodem v té době dělalo u firem, tam nabídky platily opravdu klidně jen minutu. Zákazníky, kteří k nám chtěli přijít od nového dodavatele, jsme evidovali a teď se jim postupně ozýváme, protože situace na trhu se uklidnila a ceny už nejsou tak pohyblivé.

Vaškovic: Já bych se přece jenom vrátil o krok zpět, ke konkurenčnímu prostředí. Mluvili jsme o konsolidaci trhu, o tom, že pro někoho jako ČEZ to nemůže dopadnout špatně, protože hrací pole se vyklidí pro velké hráče.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.