Konec státní podpory pro stavební spoření? Stanjura ho zvažuje, lidovci a opozice jsou proti

Vláda hledá úspory ve státním rozpočtu na příští rok. Škrty by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly dotknout i státních příspěvků do systému stavebního spoření. Stanjura řekl, že diskutováno je buď jejich omezení, nebo dokonce úplné zrušení. Stát by tím ušetřil přibližně 4 miliardy korun za rok. Opozici a Asociaci českých stavebních spořitelen se návrh nelíbí, proti je i vládní KDU-ČSL.

Ministr Stanjura hovořil pro Českou televizi o snížení stavebního jako o „jedné z možností“, jak snížit výdaje státního rozpočtu. Na stole je podle něj ale i úplné zrušení podpory. Rozhodnutí ale zatím není definitivní. „Debata probíhá,“ řekl Stanjura. Podle předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je ale debata o změně příspěvku na místě. Připomněla však, že koaliční strany jsou teprve na jejím počátku.

Lidé, kteří si do stavebního spoření přispívají z výplaty, si doteď díky státním příspěvkům výrazně polepšily, maximální podpora státu ovšem činí ročně 2000 korun a odvíjí se podle částky, jakou si střadatelé každý měsíc na účet přispívají. Řada odborníků ale upozorňuje, že bez příspěvků státu by přestalo mít stavební spoření smysl. Takzvané „Stavebko“, jak se spoření lidově přezdívá, nyní využívají více než 3 miliony Čechů.

Lidé se přesunou k jiným dotovaným produktům

O úsporách bude na konci srpna jednat i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jeden z členů David Marek se domnívá, že u veřejnosti by se v reakci na tento krok zvýšil zájem o jiné finanční produkty s podporou státu, jako je například doplňkové penzijní spoření. Před změnou podmínek by se značná část lidí snažila podepsat na poslední chvíli smlouvu za současných výhodných podmínek, což by předpokládanou úsporu snížilo. Podle Marka by to ale nemělo být překážkou pro otevření diskuze.

Jiný člen vládního poradního orgánu, sociolog Daniel Prokop, návrh jednoznačně podporuje. „Zrušení nebo snížení podpory stavebního spoření navrhuji dlouho, protože to jsou čtyři až pět miliard korun daňových poplatníků, které jsou dost necílené. Nejsou ani určeny pro zabezpečení na stáří. Velkou část si vezmou banky na velkých poplatcích,“ uvedl pro ČT Prokop.

Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že je to krok správným směrem. „Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou,“ uvedl v komentáři pro deník Echo24 Kovanda. Význam státní podpory dle Kovandy dlouhodobě klesá.

Kovanda také uvedl, že stát mezi lety 2000 a 2021 vyplatil na státní podpoře téměř 198 miliard korun. „Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podpora by se tedy i proto mohla zcela zrušit,“ dodal.

Kritika zaznívá od opozice i vládních lidovců

Vedení lidovců na dnešním jednání Předsednictva KDU-ČSL přijalo usnesení, které zrušení podpory stavebního spoření avizované Zbyňkem Stanjurou odmítá. „Předsednictvo KDU-ČSL odmítá ukončení státní podpory u stavebního a důchodového spoření,“ píše se v usnesení. „Dokud nebudeme mít jiné řešení, nelze podporu stavebního spoření rušit. Obzvlášť v takto těžké době. Změna by se negativně mohla dotknout až 3,2 milionu lidí,“ uvedl k tomu místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.

Úsporné opatření sklidilo na začátku týdne kritiku i od zástupců parlamentní opozice. „Lidé už mají dost problém s bydlením, zvyšování úrokové míry u hypoték, konec fixací, zvyšování cen nemovitostí,“ upozornil místopředseda SPD Radim Fiala. Návrh se nelíbí ani bývalé ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). „Stavební spoření je poslední kotva, která pomáhá v bydlení, jestli jeho podpora skončí, vidím to jako naprostou katastrofu,“ uvedla Schillerová.

Podle Asociace českých stavebních spořitelen by nicméně pokles zájmu o stavební spoření mohl vést ke snížení nabídky úvěrů na bydlení, včetně žádaných investic do zateplení a zvýšení energetické efektivity.

Tajemník asociace Jiří Šedivý upozornil, že vklady do stavebního spoření slouží zároveň jako zdroje pro výhradně účelové úvěry na bydlení a bez státního příspěvku by lidé spořili méně, a stavební spořitelny by tak nemohly poskytovat tolik úvěrů jako nyní.

„V době, kdy lidé hledají obtížně zdroje pro financování úprav za účelem zvýšení energetické efektivity svého bydlení, sílí administrativní požadavky na kvalitu zateplení budov a kvůli růstu cen klesá dostupnost jakéhokoliv typu bydlení, je s podivem, že bychom měli opět omezovat systém, který dobře funguje, bydlení silně podporuje a přináší i do státního rozpočtu několikanásobně více, než na něj stát vydává,“ uvedl Šedivý. Podle něj celkem splácí úvěr některé z pěti stavebních spořitelen téměř půl milionu Čechů a na tyto úvěry je půjčeno přibližně 92 procent vkladů. „Systém tak financuje lepší bydlení, a navíc prokazatelně velmi efektivně,“ dodal.

Vládní koalice by o opatření mohla jednat začátkem září. Zrušení státních příspěvků na stavební spoření je jedním z bodů desetibodového plánu, který vládě Petra Fialy navrhli někdejší ministr financí Miroslav Kalousek a bývalý premiér Mirek Topolánek. Takzvané „Desatero k uzdravení rozpočtu“, tedy souhrn opatření, která mají snížit strukturální deficit, obsahuje mimo jiné i snížení počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2013, nezvyšování mezd a platů ve státní sféře o více než 3 % ročně v příštích třech letech, zrušení všech dotací z národních zdrojů do podnikání nebo zrušení odchodového stropu do důchodu v 65 letech.