Biden kvůli summitu s Ruskem zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico

RUSKO-UKRAJINSKÝ KONFLIKT

Biden kvůli summitu s Ruskem zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico
Americký prezident Joe Biden Foto: Shutterstock
Svět

Echo24

Bílý dům v čele s prezidentem Joem Bidenem kvůli summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině, konkrétně se jedná o balíček, který obsahoval i dodávky zbraní. Informoval o tom politický web Politico s odkazem na své zdroje. Podle jeho zdrojů měl balíček hodnotu až 100 milionů dolarů (zhruba 2 miliardy korun). Bílý dům však informace o zmrazení balíčku odmítá s tím, že bezpečnostní pomoc Ukrajině pokračuje.

Rada národní bezpečnosti USA v minulosti navrhla připravit vojenskou pomoc Ukrajině včetně balíčku se zbraněmi v reakci na rozrůstající se ruskou armádu poblíž ukrajinských hranic a na Krymském poloostrově. Rusko letos na jaře podle odhadů Američanů aktivizovalo u hranic armádu s více než 100 000 vojáky spolu s raketovými prapory a jednotkami s těžkou zbrojí.

Rada nakonec svou akci pozastavila poté, co Rusko před summitem oznámilo, že své vojáky rozmístěné poblíž Ukrajiny stáhne. Balíček, který USA pro Ukrajinu přichystaly, je však stále nedotčený a kdykoliv připravený k odeslání, píše Politico s odkazem na nejmenovaný zdroj. Mezi klíčovými položkami, které balíček obsahuje, mají být například systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu, ruční palné zbraně a protitankové střely.

Bílý dům však informace o zmrazení balíčku odmítá. Ve svém prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla: „Domněnka, že jsme zadrželi bezpečnostní pomoc Ukrajině, je nesmysl. Jen minulý týden v době až do summitu mezi USA a Ruskem jsme poskytli balíček bezpečnostní pomoci ve výši 150 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun – pozn. redakce).“ Od ruské invaze v roce 2014 a anexe Krymu poskytly USA Kyjevu vojenskou pomoc ve výši přibližně 2,5 miliardy dolarů (zhruba 54 miliard korun).

V prohlášení Bílý dům rovněž uznal, že byla připravena další bezpečnostní pomoc, která ale bude podmíněna překročením územních červených linií: „Připravili jsme také pohotovostní fondy pro případ dalšího ruského vpádu na Ukrajinu. Jak řekl prezident Biden prezidentu Putinovi, budeme neochvějně stát při podpoře svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.“

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po summitu ocenil, že Biden při schůzce se svým ruským protějškem neučinil žádnou dohodu týkající se Ukrajiny. Kuleba zároveň v rozhovoru s agenturou Reuters zdůraznil, že je nejvyšší čas, aby se od ukrajinských hranic stáhli ruští vojáci, a že Ukrajina stojí o členství v NATO.

„Putin nedostal žádnou nabídku od USA na uzavření dohody týkající se ukrajinské otázky," sdělil Kuleba. "Dohodli jsme se se Spojenými státy, že neučiní žádné ujednání o Ukrajině bez Ukrajiny. A tento slib Amerika dodržela," prohlásil šéf ukrajinské diplomacie.

Prezidenti se mimo jiné při summitu dohodli, že do Washingtonu a Moskvy se vrátí ruský a americký velvyslanec, kteří byli předtím povoláni do svých zemí na konzultace. Při debatě o Ukrajině Putin obvinil Kyjev z porušování dohod o příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty a vyjádřil nesouhlas s možností vstupu Ukrajiny do NATO.

Kuleba na tento postoj reagoval slovy, že Moskva nemůže připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci ovlivnit a nemá v této věci žádné právo veta.

Ukrajina apeluje na NATO, aby urychlilo její přijetí, a je frustrována neochotou některých členských zemí, které se obávají, že vstup Ukrajiny by vyvolal zlobné reakce Moskvy, uvedla agentura Reuters. Ukrajinské výzvy se zintenzivnily letos na jaře, kdy Rusko shromáždilo blízko ukrajinských hranic nebývalé množství vojáků. Kreml tvrdil, že šlo o vojenská cvičení. Koncem dubna šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu oznámil, že se ruské jednotky stahují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v pondělí novinářům řekl, že od hranice se stáhlo 11 000 vojáků a 95 000 jich zůstalo.

Kuleba prohlásil, že Ukrajina se nachází v "bezpečnostním vakuu". "Nejsme členy žádné bezpečnostní aliance. Takže ano, jsme národ, který zoufale usiluje o zajištění bezpečnosti," vysvětlil.

Ukrajina od roku 2014 svádí boje s proruskými separatisty na východě země a usiluje také o návrat poloostrova Krym, který Rusko připojilo ke svému území. Západ anexi Krymu považuje za protiprávní a uplatňuje kvůli tomu vůči Rusku sankce. V únoru Biden v prohlášení ujistil, že USA budou v otázce Krymu vždy na straně Kyjeva a zasadí se o to, aby přivedly Rusko k odpovědnosti za jeho agresivní jednání na Ukrajině.

Putin s Bidenem se podle ruské agentury Interfax shodli, že urovnání konfliktu na východoukrajinském Donbasu je možné pouze prostřednictvím takzvaných minských dohod, které uzavřely Kyjev, Moskva, Paříž a Berlín. Zapojením Spojených států do takzvané normandské čtyřky, kterou tvoří Francie, Německo, Rusko a Ukrajina, se podle ruského prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova prezidenti v Ženevě nezabývali.

Foto: Týdeník Echo