DATA: Lékaři ve státní sféře brali loni přes 100 tisíc. Ale jen muži

SKOKOVÝ RŮST PLATŮ

DATA: Lékaři ve státní sféře brali loni přes 100 tisíc. Ale jen muži
Stát lékařům přidává výrazně rychleji než soukromá sféra. Foto: Shutterstock
3
Ekonomika

Echo24

Lékařům pracující ve státní sféře již několik let za sebou výrazně rostou výdělky. Podle loňských dat jejich průměrné platy dokonce překročily hranici sto tisíc korun měsíčně. Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře. Podstatnou část odměny ale představují příplatky za přesčasy, pohotovost nebo délka praxe. I kvůli tomu jsou výdělky znatelně nižší u lékařek, které svou kariéru často přerušují kvůli mateřství. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Průměrný měsíční plat lékařů mezi lety 2018 až 2020 vystoupal o zhruba 15 tisíc korun a loni tak činil téměř 96 tisíc korun. To se týkalo lékařů působících ve státních zdravotnických zařízeních spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, tedy fakultní nemocnice, různé specializované ústavy nebo příspěvkové organizace krajů.

Jejich kolegové ze soukromé sféry si tolik nepolepšili. Jejich výdělky narůstaly zhruba o třetinu pomaleji a celkově se pohybují na nižších hodnotách. Průměrná měsíční hrubá mzda doktorů v soukromých zařízeních totiž nyní činí zhruba 61 tisíc korun.

Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře.
Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře. Foto: ČSÚ

Tím, že se platy zdravotníků letos navyšovaly o deset procent, byl rok 2020 první, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesáhl hranici 100 tisíc korun. To se však týká jen lékařů mužů, ženy totiž pobírají výrazně nižší plat. To je způsobeno ve velké míře tím, že značnou roli ve výši platů hrají přesčasy nebo práce ve svátky.

„Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, respektive 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé,“ okomentoval data hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Přesčasy jsou také zásadním klíčem k vysvětlení značného rozdílu v průměrném výdělku lékařů a lékařek. Průměrný plat lékaře státní sféry, 105 979 korun, byl loni o více než 20 tisíc korun měsíčně vyšší než průměrný plat lékařky, 85 165 korun. Muži mají ovšem obecně vyšší počet měsíčně odpracovaných hodin než ženy. Výši platů ovlivňuje dále třeba délka praxe, a i tu mívají muži vyšší, neboť ženy ji často přerušují z důvodu mateřství,“ dodal Kovanda.

Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin.
Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. Foto: ČSÚ

Nejmenší rozdíly ve výdělcích mezi pohlavími jsou v nejmladší věkové skupině 25 až 34 let, v níž lékaři berou přibližně o desetinu více než lékařky. Naopak největší rozdíly lze vidět ve věku 35 až 44 let ve mzdové sféře a ve věku 45 až 54 let v platové sféře. Ve věku nad 55 let se rozdíly částečně vyrovnávají.

Lékaři ve státních zařízeních se v posledních letech dočkali jednoho z nejvyšších nárůstů výdělku mezi profesemi jak ve státní sféře, tak v té privátní.