Cena železa rekordně roste a je ho nedostatek. Zdražuje to výstavbu bydlení

RŮST CEN

Cena železa rekordně roste a je ho nedostatek. Zdražuje to výstavbu bydlení
Strmě rostoucí ceny stavebních materiálů se podepisují především na dostupnosti bydlení. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
3
Ekonomika

Echo24

Stavební firmy si zoufají. V posledních měsících prudce zdražují stavební materiály jako dřevo nebo střešní tašky, největší nárůst je ale u železa. Cena tohoto kovu vzrostla oproti únoru až o 150 procent, u oceli asi o 80 procent. Růst cen by přitom podle některých výrobců stavebnin měl dál pokračovat a mohl by se zastavit až ke konci roku. Problémy může situace na trhu představovat například pro lidi zvažující investici do bydlení.

Železná ruda je v současnosti ve světě nejdražší za posledních 10 let. Podle Petra Bartoně, hlavního ekonoma investiční společnosti Natland, není moc důvodů, proč by měl růst cen železa a oceli brzdit. „Ocel je navíc primárním materiálem, který určuje cenu spousty dalších materiálů,“ uvedl. Hlavními faktory, které podle něj tlačí cenu kovu směrem nahoru, jsou problémy ve výrobě a dopravě, „zelené“ investice, jako například do na ocel náročných železničních drah, a narůstající uhlíková daň, která zvyšuje náklady na výrobu oceli. Významnou roli na těchto faktorech hrála pandemie covidu-19.

„Růst ceny stavebních materiálů se projevuje zásadně na výstavbě nových bytů. Jedná se nyní v podstatě o takzvanou ‚dokonalou bouři,‘“ uvedl pro Echo24 Bartoň. „Jakákoli stavba má tři hlavní náklady: čas, práci a materiál. Náklady času jsou v českém stavebnictví v podstatě nejvyšší na světě, měli bychom 157. nejpomalejší stavební řízení na světě, kdyby se dodržovaly lhůty, v reálu jsme na tom ještě hůře. Náklady času měříme úrokovou mírou, která je v Česku také nad úrovní eurozóny. Náklady práce jsou již několik let vysoké kvůli jedné z nejnižších nezaměstnaností v EU. Covid navíc výrazně omezil zahraniční pracovníky, takže práce znovu ještě dále zdražila. A nyní zdražily i materiály. Ty sice zdražují celosvětově, ale v ČR se připojují k nejvyšším zbylým dvěma nákladům, takže dokonalá bouře je završena. Navíc se kvůli cenovým růstům také prodlužují lhůty na dodání materiálu, což ještě více zvyšuje náklady času,“ vysvětlil Bartoň.

Ekonom si však myslí, že by lidé i tak měli do výstavby nyní investovat. „Investovat do výstavby se vyplatí zejména při rostoucích cenách. Bez těchto investic navíc žádný pokles cen na trhu nepřijde. To je právě to odpovědné chování investorů, kterému, když je bráněno znemožněním či odkládáním staveb, situace se stane horší, nikoli lepší. Ceny neklesnou, dokud se nebude stavět více, nikoli méně. To platí o to více, o co více nyní státy a centrální banky uvolňují (a budou uvolňovat) svou fiskální a monetární politiku,“ uvedl.

Podle Eduarda Nejezchleba, ředitele komunikace společnosti Bravo Europa, by investoři ani obyčejní lidé neměli rozjeté stavební projekty pozastavovat. „Nové ceny komodit totiž koncový zákazník pocítí reálně v září nebo říjnu tohoto roku. Do té doby bude většina výrobců doprodávat skladové zásoby, které byly pořízeny za nižší kupní hodnotu v minulých obdobích,“ uvedl. Zlepšení cen na trhu očekává až ve druhém čtvrtletí roku 2022.

Růst cen materiálů a jejich nedostatek pociťuje také Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Už máme konkrétní příklady, kdy firmy odstupují od vysoutěžených kontraktů s omluvou, že nejsou v současné chvíli schopny garantovat cenu a termín dodání, jak bylo ve smlouvě uvedeno. Netýká se to jen veřejných zadavatelů, ale i soukromých investorů,“ uvedl ředitel svazu Jiří Nouza. „Neplatí, že je to jen problém zhotovitelů a jejich riziko. To, co se odehrává, je bezprecedentní skokový nárůst, který zásadním způsobem ovlivňuje nebo může ovlivnit celý dodavatelský řetězec,“ doplnil.

Pohled firem

Zdražují také další stavební materiály jako polystyren, dřevo, minerální izolace, střešní tašky nebo bednicí desky. Z údajů skupiny Metrostav vyplývá, že například stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo až o 160 procent, betonářská ocelová výztuž téměř o 100 procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent. Podle dat z webových stránek prodejců stavebních materiálů stojí kilogram výztuže v závislosti na šířce 50 až 70 korun. Balení s pěti deskami polystyrenu o šířce 50 milimetrů se dá pořídit zhruba za 90 korun. Akustická cihla se šířkou 190 milimetrů stojí kolem 70 korun. Materiálů je ale zároveň citelný nedostatek.

Firma TBG Metrostav v posledních měsících vnímá zásadní nedostatek základních surovin pro stavební výrobu. „Aktuálně jsou problémy s nedostatkem železa pro realizaci železobetonových konstrukcí, polystyrenu, minerální izolace, střešních tašek nebo bednicích desek. Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem kameniva jako základní suroviny pro výrobu betonu a v letošním roce jsme už zaznamenali také potíže s dodávkami cementu,“ uvedl jednatel společnosti Jakub Šimáček.

„Ceny oceli od začátku roku vzrostly enormně. Zaznamenali jsme nárůst až o 80 procent. Je to dáno tím, že je nedostatek oceli na světě. Bohužel jsme nuceni promítnout tento vývoj do cen naší produkce,“ řekl generální ředitel společnosti Vítkovice Cylinders Jiří Brož. Společnost podle něj ale zatím nedostatkem oceli netrpí. „Dodávky se daří udržet. Je to ale za cenu každodenní operativy,“ dodal Brož. Firma vyrábí například bezešvé ocelové lahve, tlakové nádrže, vysokotlaké akumulátory nebo mlecí koule.

Zdražení kovů zaznamenala také teplická firma TKX Engineering, která se zabývá výrobou vratové techniky a závor. Ve své nabídce má i okna, dveře a stěny z hliníkových profilů. Na rostoucí ceny materiálů bude reagovat zdražením sortimentu. Podle majitele společnosti Tomáše Kubeše lidé koupí i dražší výrobky. Bojí se, že by se mohly ceny ještě zvednout. „Já si myslím, že se bude zdražovat do podzimu a řekl bych koncem roku, těsně před koncem roku, se to zastaví. Protože jinak by se zastavila stavební výroba, a to by byla katastrofa,“ dodal Kubeš.

Majitel pražské společnosti M-servis Vít Mátl označil ceny železa za „nemravné“. „Proti letošnímu únoru vzrostly o 100 až 150 procent. Také tepelně-izolační materiály nebo dřevo nezůstávají pozadu,“ sdělil Mátl. Jeho firma se specializuje především na dodávky materiálu pro památkově cenné a chráněné stavby. „Samozřejmě se občas nějaká objednávka u výrobců zpozdí, ale v zásadě nás to neohrožuje,“ dodal.

Nedostatek stavebního materiálu na trhu také způsobil měsíc po zahájení zastavení práce na rekonstrukci mostu v ulici B. Egermanna v Novém Boru na Českolipsku. Kvůli zpoždění dodávek musela firma na týden přerušit práce, řekla mluvčí města Radmila Pokorná.

Stavebnictví je se zhruba desetiprocentním podílem na HDP jedním z nejdůležitějších sektorů české ekonomiky. Od roku 2017 tři roky po sobě vzrostlo. V roce 2018 se produkce meziročně zvýšila o 9,1 procenta, nejvíce od roku 2003. Loni stavebnictví kleslo o 6,2 procenta, hlavním důvodem byla opatření proti šíření koronaviru. Letos do konce května kleslo o 2,3 procenta.

Výroba automobilů

Automobilový průmysl je také zasažen růstem cen materiálů, ale relativně méně komplexněji. „Všechny materiály z autoprůmyslu jsou obsaženy ve stavebnictví, ale naopak to neplatí. Je spousta materiálů, zejména minerálních, jejichž cena roste, ale autoprůmysl postihují jen minimálně. A tak růst cen materiálů postihuje stavebnictví více než automobilový průmysl, navzdory často zmiňovanému problému s automobilovými čipy. Jejich nedostatek navíc autovýrobu především zpomaluje, i dražší čipy zůstávají jen relativně malým nákladem celého auta. U stavebnictví se ceny materiálů propisují výrazněji přímo do nákladů,“ uvedl pro Echo24 Petr Bartoň.

Právě kvůli celosvětovému nedostatku čipů se v Česku letos nevyrobí minimálně 70.000 osobních aut. „V dosavadním průběhu roku je cítit rostoucí poptávka po nových vozech, avšak nedostatek čipů nás brzdí – omezuje modelovou nabídku dealerů a prodlužuje dodací lhůty, v některých případech dokonce omezuje výrobu. Odhadujeme, že nebýt tohoto problému, produkce mohla být zhruba o dalších pět procent vyšší. Jde o vozidla, o která by měli zákazníci jinak zájem, ale automobilky nebudou schopné je dodat,“ podotkl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. O „čipovém hladomoru“ jsme psali více zde.