V Polsku strhli sochu sovětského maršála a urazili jí hlavu. Rusko žádá dopadení pachatelů

Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice (Legnica). Informovala o tom agentura TASS. Skulptura byla ještě týž den nalezena s uraženou hlavou, terčem vandalů se opakovaně stala i v minulosti.

O incidentu, který se odehrál v noci na čtvrtek v Lehnici na západě země, informoval portál Fakty. Dosud neznámí pachatelé vylomili kovová vrata hřbitova, 600kilovou sochu strhli a odvezli pryč. Později byla nalezena na nedalekém poli s useknutou hlavou. Polská policie zahájila vyšetřování a požádala o informace případné svědky. Památník byl součástí muzea zřízeného na hřbitově vojáků Rudé armády.

„Vyvolává to pohoršení a nutnost, aby polské oficiální orgány našly viníky tohoto vandalismu, památník vrátily na místo a omluvily se sovětským vojákům, kteří mimochodem bojovali po boku polské armády. Na konci války bojovalo na straně Rudé armády 400.000 Poláků. Tyto činy musejí být samozřejmě trestně stíhány,“ uvedl vědecký ředitel Ruské vojensko-historické společnosti (RVIO) Michail Mjachkov.

Podle něj je poničení sochy „pokračováním rusofobní politiky polské vlády“, která se prý snaží „snížit roli sovětské armády při osvobozování Polska“ za druhé světové války.

Ruské velvyslanectví ve Varšavě ve stručném prohlášení uvedlo, že incident vyšetřuje. „Zatím vyjasňujeme podrobnosti, spojíme se s úřady,“ řekl tiskový mluvčí ruské ambasády Vladimir Aleksandrov. Věc podle něj řeší ruský konzulát v Poznani.

Podrážděnou reakci ruské strany vyvolalo dubnové odstranění sochy jiného sovětského maršála – Ivana Koněva – z Prahy 6. I tento památník, vybudovaný v 80. letech coby vyjádření díku za osvobození českého hlavního města, byl předtím terčem vandalů. Ruská diplomacie varovala, že odstranění sochy způsobí dlouhodobé podráždění v rusko-českých vztazích a že tento „zločin“ nezůstane bez odpovědi.

Rokossovskij (1896 až 1968) se narodil ve Varšavě, která byla tehdy součástí carské říše. Účastnil se bojů za první světové války a později za Polsko-ruské války bojoval na straně Rudé armády. Za druhé světové války se vyznamenal v bitvách u Moskvy a Stalingradu, za úspěchy při osvobozování Běloruska a Polska byl v roce 1944 povýšen do hodnosti maršála SSSR. Spory dodnes vyvolává rozhodnutí o zastavení Rokossovského vojsk před branami Varšavy ve chvíli, kdy její obyvatelé povstali proti německým okupantům. Nacisté Varšavské povstání následně brutálně potlačili. Po válce se Rokossovskij stal polským ministrem obrany.