Utajený český kardinál: Věznili ho v koncentráku a zlomili komunisté

Papež ho roku 1969 tajně jmenoval kardinálem, rozhodnutí se však zamlčovalo. Komunistický režim ho totiž na každém kroku sledoval a hlídal. Za druhé světové války zase biskupa Štěpána Trochtu nacisté věznili v koncentračních táborech. Od úmrtí spoluzakladatele české provincie salesiánů, který si za heslo vybral sousloví „práce-oběť-láska“, uplynulo v sobotu 6. dubna 45 let. 

Na Trochtův složitý život vzpomenul i biskup Václav Malý. „Dnes (6. dubna) uplynulo 45 let od smrti kardinála Štěpána Trochty po hulvátském výslechu. Vězeň nacistického Dachau, kde přežil mezi mrtvolami, i stále hrubě ponižovaný mukl komunistických lágrů. Zůstal věrný Kristu bez nenávisti a pomstychtivosti. Trvale šikanován i po návratu na litoměřické biskupství. Mučedník zůstávající nezaslouženě ve stínu jiných věrných svědků evangelia,“ napsal na Facebooku.

Složitý život tutlaného kardinála

Štěpán Trochta se narodil 26. března 1905 ve valašské vesnici Francova Lhota a zde také vyrostl. Otec mu v nízkém věku zemřel, nemocné matce pomáhal s domácností a výchovou mladších sourozenců. Táhlo ho ale kněžství, a tak odešel do Itálie k salesiánům a odtud pomáhal organizovat příchod prvních českých salesiánů. Doma svou činnost rok mohutně propagoval, po roce se vrátil zpět do Itálie studovat teologii, stal se doktorem teologie a byl v Turíně vysvěcen na kněze.

Během 2. světové války Trochtu věznili v koncentračních táborech. I když to na jeho zdraví zanechalo následky, papež Pius XII. ho v roce 1947 jmenoval sedmnáctým litoměřickým biskupem. Stal se rovněž mluvčím biskupského sboru ve vyjednáváních s komunistickou vládou po únoru 1948. 

Komunisty byl zatčen, vězněn a předčasně propuštěn roku 1960. Do své diecéze se ale vrátil teprve v roce 1968. Církev přesto nečekaly dobré časy. Trochta sice mohl cestovat do Říma, ale všude jej hlídali. Kardinálem byl jmenován v roce 1969. Jmenování bylo „in pectore“, nebylo tedy zveřejněno. Ke zveřejnění došlo až v roce 1973, k velké nelibosti režimu, s kterým se tehdy Svatý stolec pokoušel vyjednávat. Stejný osud potkal arcibiskupa Františka Tomáška. 

V té době omezování Trochtovy činnosti pokračovalo. Současně se mu horšilo zdraví. Začátkem roku 1974 prodělal operaci očí. V pátek 5. dubna byl, už těžce nemocen, nucen přijmout krajského církevního tajemníka Karla Dlabala. Ten měl být opilý, na biskupan několik hodin sprostě křičet a vyhrožovat mu. Po vyčerpávajícím jednání se Trochtovi ještě víxe přitížilo. Následujícího dne zemřel, diagnózou byl mozková mrtvice. Vatikán po Trochtově úmrtí poslal telegram: „Vigil pastor, fidei defensor (bdělý pastýř, obránce víry)… dal všem vzácný příklad, jak se má hájit křesťanské náboženství…, byl věrný a dobrý služebník svého Pána,“ stálo v něm.

Čtěte také: Hon na kardinála Duku

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.