Úvěrový mejdan u konce. Banky výrazně zdražují hypotéky, zároveň odrazují od spoření

JAK SE ZACHOVAJÍ BANKY

Úvěrový mejdan u konce. Banky výrazně zdražují hypotéky, zároveň odrazují od spoření
Banky musí přistoupit k úpravě úročení po navýšení sazby ČNB. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou. To je dáno hlavně tím, že mají dost peněžní zásoby a nepotřebují tak lidi pobízet k tomu, aby si u nich úspory za výhodnějších podmínek uložili. Většina komerčních bank naopak své klienty od spoření na účtech odrazuje a doporučuje volné prostředky raději investovat.

Zájem o půjčky na bydlení je zatím stále vysoký, ekonomové však očekávají pokles až v desítkách procent. Už v posledních měsících je ale pokles zájmu viditelný. V červnu banky podle dat Hypoindexu poskytly úvěry na bydlení zhruba za 44,5 miliardy korun, v srpnu to bylo už jen za 33,7 miliardy korun.

Banky totiž začaly hypotéky zdražovat ještě před tím, než Česká národní banka přistoupila k zvýšení základní úrokové sazby z 0,75 na 1,5 procenta, což je nejvyšší zvýšení od roku 1997. Ačkoliv úročení hypoték nebude růst stejně rychle, jako narostla repo sazba ČNB, trend zdražování bude pokračovat. Očekává se, že v polovině příštího roku se hypoteční sazby dostanou nad 3 procenta.

Další zdražování hypoték nyní oznámila Česká spořitelna. Ta od 7. října navýší úrokové sazby v průměru o 0,4 procentního bodu. „Hlavním důvodem je cena zdrojů, která vytrvale roste a má dopad na tržní sazby hypoték. Úroková sazba u nejoblíbenějších fixací na 5 a 8 let bude nově začínat na 3,14 procenta ročně,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Od 11. října pak zdraží úvěry i ČSOB. Ta zvýší sazbu u pětiletých fixací o 0,3 procentního bodu na 2,99 procenta. Podle člena představenstva ČSOB Jana Sadila se lidé musí smířit s tím, že končí období rekordně nízkých úroků u úvěrů. „Nový normál, ve kterém se budou úrokové sazby pohybovat, nebude rozhodně s jedničkou na začátku jako v předchozích letech, ale někde na úrovni třech procent a s velkou pravděpodobností velmi brzy budou sazby hypoték právě tou trojkou začínat. I přes postupné zvyšování sazeb jsou hypotéky pro klienty atraktivním a levným produktem pro pořízení vlastního bydlení. Nicméně díky logicky menšímu zájmu o refinancování, předpokládáme, že se trh hypoték vrátí z rekordních čísel na úroveň předchozích, řekněme, více standardních let,“ řekl pro Echo24.

Ani ostatní banky ale další zdražení hypotečních úvěrů nevylučují. Stejně tak některé z nich plánují i úpravy úročení vkladů. „V souvislosti se zvyšováním sazeb ČNB budeme postupně zvyšovat i naše sazby na depozitech, ovšem klientům jako ochranu před inflací doporučujeme především využívání investičních aktiv. Zároveň vnímáme jako důležité diverzifikovat jednotlivé investice právě proti narůstající inflaci a jako zabezpečení hodnoty svého portfolia,“ uvedl za ČSOB Patrik Madle.

„Air Bank plánuje zvýšit úroky u spořícího účtu v českých korunách. O kolik úroky na spořicích účtech našich klientů zvýšíme, oznámíme v následujících přibližně dvou týdnech. Je pravděpodobné, že zvýšení úroků ČNB se promítne i do zvýšení sazeb hypotečních úvěrů, naopak zvýšení sazeb u spotřebitelských půjček v tuto chvíli v plánu nemáme,“ sdělila deníku Echo24 mluvčí Air Bank Jana Pokorná.

Změny nevylučuje ani Fio banka. „Změny sazeb, ať už u půjček, hypotečních úvěrů nebo spořících účtů oznamujeme vždy až ve chvíli, kdy k nim reálně dojde. Určitý vliv má samozřejmě i růst sazeb, které vyhlašuje Česká národní banka, hlavním hybatelem ale je především tržní situace. Nemůžeme tedy vyloučit, že k úpravě sazeb v dohledné době také přistoupíme,“ sdělil za Fio banku Jakub Heřmánek.

Lepší úročení úspor naopak neplánuje Česká spořitelna. „Úročení spořících účtů je u České spořitelny od roku 2016 stabilní na úrovni 0,2 procenta. Průměrná částka na spořicích účtech našich klientů se pohybuje okolo 88 tisíc korun. Zvýšení úročení spořících účtů nyní neplánujeme, jsme přesvědčeni, že efektivní cestou pro zhodnocení úspor klientů je cesta investování například do podílových fondů. Spořicí účty považujeme za ideální nástroj pro udržování střednědobé finanční rezervy, ne za nástroj skrze nějž by bylo možné uchránit úspory před znehodnocením inflací,“ vyjádřil se pro Echo24 mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

„Sazby centrální banky v posledních pěti letech víceméně nepřekročily hranici 2 procent, což je hranice, okolo níž se pohybovala také inflace. Pokud nyní sazby centrální banky překročí výrazněji tuto hranici, stále se pravděpodobně budou pohybovat blízko nebo pod hranicí inflace,“ dodal Hrubý. Podle něj Česká spořitelna neplánuje zároveň ani zdražování úvěrů pro své klienty.

Ekonomové upozorňují na to, že úročení spořicích účtů začnu růst až poté, co základní úroková sazba vystoupá ještě výš. „Úročení vkladů na spořicích účtech je velice jednoduché zdvojnásobit poté, co centrální banka zdvojnásobila repo sazbu. Nula krát dva je stále nula. Úročení spořicích účtů by při nedávných nízkých úrovních repo sazby mělo být záporné. Ale dokud existuje hotovost, tak to nelze, protože hotovost poskytuje alespoň onen nulový úrok. Takže se dá říci, že úrokové sazby na spořicích účtech začnou růst teprve v momentě, kdy repo sazba vystoupá ještě výš. Tam, kde je teď, stále ještě odpovídá zápornému úroku na spořicích účtech, a tedy nula,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Banky mají nyní dostatek likvidity, a proto si nepotřebují od lidí „půjčovat“ a motivovat je k ukládání peněz. „Problém bankovního sektoru je dlouhodobě, minimálně od poslední finanční bouře, na opačné straně. Banky nemají nedostatek peněz, ale nedostatek příležitostí, kam mohou legálně investovat, a to hlavně kvůli obrovsky zesíleným regulacím od centrálních bank i z Basilejského výboru (pro bankovní dohled, pozn. red.),“ dodal Bartoň.