1 PROTESTY PROTI ONDRÁČKOVI

Ondráček nebyl u mlátiček sám. V pluku sloužil i současný ministr vnitra Metnar

NOVÉ

Témata: ,

Po roce 1989 bylo nemyslitelné, aby významné společenské funkce zastávali lidé, kteří byli aktivní v komunistických represivních orgánech. Na přelomu tisíciletí se stal vedoucím Úřadu vlády velitel jedné z rot pohotovostního pluku Pavel Přibyl a kvůli masivním protestům musel rezignovat. Stejně tak bylo i v případě dalšího velitele roty Jana Slezáka, který se musel vzdát funkce pražského radního. Doba se ale změnila. Nyní se sice masivně protestuje kvůli zvolení komunistického poslanec Zdeňka Ondráčka do vedení sněmovní komise pro kontrolu GIBS, jiný příslušník pohotovostního útvaru ve vysoké politické funkci – současný ministr vnitra Lubomír Metnar – ale nevadí.

Na Metnarovo angažmá v jedné z represivních složek komunistického režimu upozornil na konci minulého roku server TÝDEN. Podle něj z historických pramenů vyplývá, že do pohotovostního pluku nastoupil 1. března 1988 a působil v něm do 23. února 1989. Metnar tehdy uvedl, že si na své působení u útvaru příliš nepamatuje. „Jestli se ta škola jmenovala pohotovostní pluk, si s odstupem času přesně nepamatuji. Já jsem tam byl v roce 1988, potom jsem byl na praxi v Ostravě. Počátkem roku 1989 jsem se pak vrátil na severní Moravu,“ uvedl tehdy pro TÝDEN.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Později v rozhovoru pro Deník své působení v pluku nepopřel. „Mrzí mě, když se teď připomíná epizoda s mým zařazením do Pohotovostního pluku VB. Těch pár měsíců v roce 1988, které jsem absolvovat musel, snad vyvážila moje 24letá práce u policie, kdy jsem se vlastně chodil domů jen převléknout. Nemám rád hony na čarodějnice,“ řekl ministr vnitra. Na dotaz serveru Echo24 Metnar nereagoval.

Rozdíl mezi Metnarem a Ondráčkem?

Jenže zatímco o Metnarově působení v pluku se až do poloviny prosince loňského roku nevědělo, Ondráček o svém působení v pluku hovořil už v roce 1989 v tehdejší Československé televizi. Mladý Ondráček byl tehdy vybrán, aby se vyjádřil k provedeným zásahům. Na autentických dobových záběrech, které Česká televize odvysílala mimo jiné v rámci seriálu Vyprávěj, Ondráček jako agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky Veřejné bezpečnosti tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. „Měli rozkovaný řetězy, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ti pankáči, nebo jak se to říká, nosili po kapsách,“ popsal reportérce.

Své chování během demonstrací přitom nereflektoval ani po zvolení do funkce předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Naopak uvedl, že svého působení u komunistické politice nelituje. „V profesním životě bych žádné věci neměnil. Já se domnívám že jsem nikdy neporušil zákony této země,“ uvedl po svém čtvrtečním zvolení Ondráček. Zdůraznil, že byl v roce 1990 prověřován, že se stal policejním vyšetřovatelem a že byl příslušníkem protikorupční policie s prověrkou Národního bezpečnostního úřadu.

Krátce po revoluci a během 90. let se lidé působící v těchto represivních složkách do vysokých funkcí dostat prakticky nemohli. Situace se změnila po nástupu sociálně demokratické vlády. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross si do funkce ředitele své kanceláře vzal velitele jedné z rot pohotovostního pluku Pavla Přibyla. Když se později stal Gross premiérem, vzal si Přibyla do funkce vedoucího Úřadu vlády. To ale vyvolalo tak masivní protesty, že bývalý velitel pluku musel rezignovat.

Díky podpoře ministryně školství Petry Buzkové se pražským radním za ČSSD stal Jan Slezák, který také velel jedné z rot zasahujících během Palachova týdne. Jenže ani jeho minulost se nelíbila a on stejně jako Přibyl se své funkce nakonec vzdal.

Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti přinutily komunistickou stranu zřídit protirežimní demonstrace v roce 1969. Pluk zahájil svou činnost k 1. září 1970. Na Slovensku existoval obdobný Pohotovostní útvar VB SSR. Zrušen byl až usnesením vlády ze dne 10. ledna 1990. Více informací o pluku čtěte na webu www.minulost.cz.

Podle historika a poslance Pavla Žáčka si bezpečnostní aparát jako adepty k pluku vybíral mladíky po vojenské službě, řádně politicky prověřené, z komunistických či vnitráckých rodin. To potvrzuje i Ondráčkův případ. Poslancův otec Jaroslav Ondráček, který v komunistické straně zastával řadu funkcí, nejvýše byl až v Ústředním výboru KSČ, se v dokumentu pro Paměť národa vyjádřil o listopadové revoluci 1989 následovně: „Pořád slyšíme, že za nás bylo všechno špatně. Nezlobte se, ale jak říká moje žena, Prahu jsme měli oplotit pětimetrovým plotem a nechat to tam vychcípat,“ řekl bývalý horník a funkcionář KSČ.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Ne mlátičce. Tisíce lidí chtějí na Václaváku demonstrovat proti Ondráčkovi

Případ Ondráček a kolaborace za totáče


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.