Kolem Idlibu to houstne. Putin s Erdoganem a Rúháním se na klidu zbraní neshodli
řešení syrského konfliktu
AKTUALIZOVÁNO
1
Prezidenti Turecka, Íránu a Ruska se v pátek podle agentury Reuters nedomluvili na klidu zbraní v severozápadní syrské provincii Idlib, kterou ovládají odpůrci syrské vlády a kde obzvlášť dominantní skupinu tvoří teroristická organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS), označovaná jako syrská Al-Káida. Vojenská ofenziva v oblasti by podle OSN byla humanitární katastrofou pro desetitisíce civilistů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Hasan Rúhání ve společném prohlášení po své páteční schůzce v Teheránu uvedli, že konflikt v Sýrii lze vyřešit pouze prostřednictvím politického procesu a jednání, nikoli vojensky. Doplnili, že další jednání se bude konat v Rusku.
Zatímco letouny syrské armády a jejího spojence Ruska dnes ráno Idlib bombardovaly, Putin a Rúhání se v Teheránu postavili proti výzvě Erdogana vyhlásit v Idlibu klid zbraní.
Turecký prezident dal najevo obavy z příchodu uprchlíků z Idlibu do Turecka a zdůraznil, že Turecko už pro ně nemá kapacitu.
Putin oponoval, že vyhlášení klidu zbraní v Idlibu by bylo bezvýznamné, jelikož by se netýkalo islamistických skupin, které Damašek a jeho spojenci označují za teroristy. Rúhání zdůraznil, že vláda v Damašku musí dostat zpět pod kontrolu celou Sýrii.
Idlib je poslední větší baštou odpůrců syrské vlády a ofenziva Damašku by tak mohla být rozhodující bitvou syrské války.
Zatímco Teherán a Moskva pomohly syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi změnit průběh války v bitvách proti Západem podporovaným povstalcům i islamistickým skupinám, Turecko je hlavním stoupencem syrské opozice a má v Sýrii své vojáky, upozorňuje Reuters.
Erdogan uvedl, že summit bude úspěšný, pokud bude domluveno příměří v Idlibu. Putin reagoval slovy: „Faktem je, že tady u jednacího stolu nejsou žádní zástupci ozbrojené opozice. A navíc tu nejsou zástupci fronty An-Nusra, Islámského státu či syrské armády… Ve své podstatě má turecký prezident pravdu. Bylo by to dobré, ale nemůžu za ně mluvit a už vůbec nemohu říci, že teroristi… přestanou střílet, používat drony či bomby“.
V závěrečném komuniké se trojice prezidentů zavázala, že bude usilovat o zničení teroristů z Islámského státu, fronty An-Nusra a dalších skupin napojených na Al-Káidu. Doplnili ale, že jsou jiné ozbrojené opoziční skupiny, které by se mohly připojit k případné dohodě o klidu zbraní. V prohlášení rovněž stojí, že mezinárodní společenství a OSN by měly posílit humanitární pomoc Sýrii a přispět tak k vytvoření podmínek pro bezpečný návrat syrských uprchlíků.
Putin se setkal také s íránským nejvyšším duchovním ajatolláhem Alím Chameneím. Ten mu podle íránské agentury Fars řekl, že Rusko a Írán mohou spolupracovat na zkrocení Spojených států, které označil za „hrozbu pro lidstvo“.
Syrský prezident Asad nebyl v pátek v Teheránu přímo zastoupen, nebyli tam ale ani představitele OSN a Západu.
K jednání o Idlibu se v pátek sešla Rada bezpečnosti OSN. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že bojovníci v provincii by měli dostat ultimátum pro stažení z oblastí obývaných civilisty. Doplnil, že by se měly vytvořit trasy pro ty, kdo budou chtít z Idlibu dobrovolně odejít. Po skončení jednání ale několik diplomatů vyjádřilo pochybnosti, zda lze únikové trasy zřídit, protože syrská vláda nerozlišuje mezi teroristickými skupinami a ozbrojenými oponenty prezidenta Bašára Asada.
Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja prohlásil, že v Idlibu působí „40 až 45 ozbrojených skupin, tedy 50.000 lidí“. Skupina An-Nusra hlásící se k síti Al-Káida má podle něj 16.000 členů a ty skupiny, jež „jsou připraveny dohodnout se o příměří, čítají 13.000 lidí“. Zástupce Sýrie Bašár Džaafarí sdělil, že jeho vláda počítá s evakuací civilistů z bojových zón.
