Šlachta odposlouchával proti normám. Informoval nás nepřesně a neúplně, usnesli se poslanci

Někdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a poté náměstek generálního ředitele Celní správy Robert Šlachta nechal proti normám odposlouchávat podezřelé z obchodování s padělanými cigaretami a následně o tom poslancům referoval nepřesně a neúplně. Vyplývá to z konstatování stálé sněmovní komise pro odposlechy, na které upozornil server Česká justice.

Podezření začali celníci prověřovat už v roce 2017, odposlechy pak proběhly v červnu následujícího roku. Šlachta nechal podezřelé odposlouchávat elitními vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, což zákon nedovoluje. Trestní řád totiž jednoznačně stanovuje, kdo může odposlechy provádět. Z paragrafu 158 d) trestního řádu vyplývá, že takovou činnost může provádět jen policejní orgán. Jejich výčet stanovuje paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků, nikoliv vojenský útvar.

To potvrzují i odborníci, stejně se pro Ekonomický deník vyjádřil někdejší vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval Novotný.

Šlachtovým pochybením se zabývali i poslanci. Řešily jej sněmovní výbory pro obranu i pro bezpečnost, poté se přesunul ke Stálá komise pro kontrolu činnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. A členům komise se Šlachtovo vysvětlování nelíbilo.

Poslanci konstatovali, že „žádost odboru Pátrání Generálního ředitelství Cel v Brně o součinnost 601. skupiny speciálních sil Armády ČR při sledování objektu v Havířově během trestního řízení v akci ‚RICHARD‘ i realizované ‚součinnostní cvičení‘ odporovalo procesním normám i normám pro operativně-pátrací činnost Generálního ředitelství cel“.

Současně uvedli, že „bývalý zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel plk. Mgr. Robert Šlachta neinformoval při svém vystoupení na 13. schůzi stálé komise dne 21. 3. 2019 členy komise přesně a úplně o předání informace a fotodokumentace pořízené příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády ČR o realizaci sledování objektu v Havířově ve dnech 14. – 15. 6. 2018 formou ‚součinnostního cvičení‚;“

GIBS navrhl potrestat samotné vojáky

Druhou kontroverzní součástí celého případu je činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ta při šetření pochybení případ odložila a paradoxně navrhla kázeňské potrestání vojáků, kteří nezákonné odposlechy na Šlachtovu žádost prováděli. Rozhodnutí GIBSu by se teď měla podle komise pro odposlechy věnovat sněmovní komise pro kontrolu GIBS. „Stálé komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů v rámci její kontrolní činnosti provést kontrolu trestního spisu čj. GI-4635-68/TČ-2018-842080 a postupu GIBS, oddělení Ostrava, vůči příslušníkům Generálního ředitelství cel a Armády ČR,“ stojí v usnesení.

Komise Šlachtu vyslýchala vloni na začátku roku. „Jednalo se o trestnou činnost distribuce neokolkovaných cigaret ve velkém, které byly dováženy z Polska a distribuovány na území České republiky. Při akci byly nasazeny masivně technické prostředky odposlechu a sledování, odposlechy a výpisy telefonů a e-mailů, což bylo povoleno soudem a sledování osob a věcí státním zástupcem,“ bránil se Šlachta před poslanci z kontrolní komise.