OBRAZEM: Uměním proti masakru v Pekingu. Galerie DOX odhalila Sloup hanby

V areálu pražského Centra současného umění DOX byla v sobotu odhalena socha Sloup hanby. Má připomínat oběti masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989, od nějž uplynulo v těchto dnech 33 let, píše web Sinopsis. Kromě toho už od poloviny května zde probíhá první souborná výstava MADe IN CHINA od čínského umělce a politického aktivisty Badiucao, který ostře kritizuje čínskou vládu a ruskou agresi na Ukrajině.

Odhalení sochy Sloup hanby se koná u příležitosti třetího výročí hongkongského prodemokratického hnutí. Plastiku ukazující spleť lidských těl, které trpí pod útlakem navrhl dánský sochař, performer a lidskoprávní aktivista Jens Galschiøt.

„Často se mě lidé ptají, proč se jako bílý starý Evropan zajímám o to, co se děje v Číně,“ řekl umělec během odhalování sochy v Praze. Jedním důvodem podle něj je energie mladých lidí v Hongkongu, která mu připomíná odhodlání mladých Číňanů před 33 lety.

„Když jsem sochu v roce 1997 vyrobil, byla otázka, jak ji dostat do Číny. Bylo jasné, že jediné místo je Hongkong, to bylo ještě před tím, než nad ním Čína převzala opět svoji správu. Dva týdny před převzetím Hongkongu se nám podařilo osmimetrovou sochu nainstalovat. Už tehdy se to Čína snažila zablokovat, ale měli jsme podporu Velké Británie. Z Victoria Parku pak byla přesunuta na univerzitu a každý rok se tam konaly vzpomínkové akce,“ připomněl. Druhý důvod je podle něj ten, že má 4. června narozeniny. „Viděl jsem to jako znamení a o svých narozeninách o Číně hovořívám velmi často,“ řekl.

@DOXPrague now … Pillar of shame with @SimonCheng pic.twitter.com/5OJHolHT5s

— Katerina Prochazkova (@KaterinaProc) June 4, 2022

Sochař je zakladatelem iniciativy AIDOH (Art in Defence of Humanism) zaměřené na provokativní společenskokritické umění. Sloupů hanby, které připomínají oběti politických represí, již vytvořil více, první byl vztyčen v roce 1997 v Hongkongu, ale loni v prosinci byl tamním režimem odstraněn. Autor k tomu dodal, že socha je uložená kdesi v kontejneru a on se k ní snaží dostat. Nedaří se mu ale najít pomoc. Pokud kontaktuje jakoukoli firmu a řekne, o jakou sochu jde, zafunguje prý u lidí autocenzura a bojí se. „S tou sochou je v tom kontejneru uzamčen svobodný duch Hongkongu,“ dodal Galschiøt.

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti účastníkům protestů, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi. Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány.

Hongkong letos bude po desetiletích bez upomínky masakru na náměstí v Pekingu. Hongkongská vláda 3. června oznámila, že den před 33. výročím masakru dočasně uzavře část Victoria Parku. Areál patřil každoročně k nejdůležitějším místům upomínkových vigilií při svíčkách. Úřady se odvolaly na internetové výzvy, které podle nich podněcovaly k nepovolenému sobotnímu shromáždění. Uzavření parku má podle úřadů zajistit veřejný pořádek a zabránit šíření koronaviru.

Výstava zakázaného čínského aktivisty

Centrum současného umění DOX se Číně věnuje i ve výstavních sálech. Česko je druhou evropskou zemí, kde se představuje čínský umělec a aktivista Badiucao, který přechodně žije v australském exilu. Svými protestními aktivitami v posledních letech výrazně zaujal světovou veřejnost i kritiku a bývá přirovnáván ke svému příteli a umělci Aj Wej-wejovi.

„Badiucao se na mezinárodní scéně prosadil hlavně díky sociálním sítím, prostřednictvím kterých promlouvá k celému světu. Vystupuje proti jakékoli formě ideologické či morální kontroly uplatňované politickou mocí, staví se proti čínské vládní cenzuře a manipulaci s historickou pamětí,“ uvádí na svém webu galerie DOX.

Ohlédnutí za přednáškou, diskuzí a promítáním filmu China’s Artful Disident / Čínský umělec v exilu. Děkujeme @badiucao a @sinopsiscz.
Wednesday‘s lecture, discussion and screening of the documentary China’s Artful Disident. Thank you @badiucao and @sinopsiscz. pic.twitter.com/6v0rreB22S

— DOX (@DOXPrague) May 20, 2022

Svůj postoj vyjadřuje Badiucao tvorbou participativních kampaní, plakátů na veřejných místech, ilustrací a online aktivit. Jeho vizuální jazyk pop kultury ironicky evokuje komunistickou propagandu, napodobuje její grafický styl, barevnost a tóny.

Výstava mapuje umělcovu grafickou, malířskou i další tvorbu, která tematizuje porušování lidských práv, cenzuru uvalenou na čínské občany během pandemie covidu-19, represe disentu v Myanmaru během vojenského státního převratu v roce 2021, násilnou kulturní asimilaci Ujgurů či potlačené protesty proti rostoucímu uplatňování moci Číny v Hongkongu. Výstava zahrnuje i nejnovější umělcovy práce reflektující válku na Ukrajině, dodává kurátorka Michaela Šilpochová.

Exilový umělec přezdívaný jako „čínský Banksy“ na sebe upozornil také sérií ilustrací během olympijských her v Pekingu. Krvavému masakru na pekingském Nebeském náměstí se věnuje také Badiucao především svojí instalací Hodinky. „Dodnes je tohle téma v čínské společnosti tabu a jakákoli připomínka masakru je tvrdě trestána,“ dodává galerie DOX na svém facebooku.