Putin není jako Hitler, říká německý filozof Trawny

Láska – pravda – nenávist. Německý filozof Peter Trawny věnoval každému tématu jednu knihu. Poslední z trojice, kniha s názvem Hitler, filozofie a nenávist, vyšla jen několik dní po ruské invazi na Ukrajinu. Jméno Hitler i slovo nenávist se tehdy staly stálicemi denního tisku. A často jsme slýchali větu „První obětí války je pravda“. I druhé téma lze tedy považovat za trefu. Ale co si počít s láskou? Nežijeme snad v době po jejím skonu?

Láska je sebeponížení, ponížení vlastní svobody. Doslova píšete: „Kdo miluje, zříká se hry na svobodu.“

Ano, to je trochu provokativní…

… zvláště když zároveň tvrdíte: „Člověk jednadvacátého století vzešel z dějin osvobozování.“ Je-li to pravda, je pro nás, moderní lidi, kteří si tak cení své svobody, láska v lepším případě čímsi nedostižným, v horším – když už na lásku dojde – násilím…

Ale podle mě tomu tak je. V moderně pohlížíme na člověka jako na soběstačnou bytost. Vepsalo se to do filozofie, politiky, morálky. Jenže když milujeme, nejsme soběstační. Proto se nám v lásce moc nedaří, a proto se připojuji k větě Theodora Adorna: „Každý člověk – bez výjimky každý člověk – se dnes cítí nedostatečně milován, protože každý člověk umí jen nedostatečně milovat.“ Mám za to, že tato neschopnost souvisí s důrazem na autonomii. Láska nemůže stát na nezávislosti. Když milujeme, cítíme slabost, zranitelnost, strach, závislost. Nepopírám důležitost autonomie, ta je stěžejní především v morálce a politice. Ale v mileneckém vztahu nemá své místo. A pakliže někdo staví vztah na autonomii, dospívá v lepším případě ke karikatuře vztahu.

V rozhovoru se dále dočtete:

• O chování vlád za pandemie. „Německá vláda se velmi spoléhala na poznatky některých virologů. Chápu, že bylo třeba reagovat rychle, ale přesto si nyní musíme otevřeně říct: ocitli jsme se na samé hraně toho, co lze označit za demokratické zřízení. Stali jsme se svědky apolitického zacházení s veřejností.“
• Jde Putina přirovnávat k Hitlerovi? „Je to nesmysl v každém ohledu. Vím, že někteří politologové hovoří o novém ruském fašismu. Tento fenomén nepopírám. Ale dávat rovnítko mezi Hitlera a Putina je naprostý nesmysl. Hitler chtěl svým válečným tažením zničit celý národ. Invaze na Ukrajinu je odsouzeníhodná. Ale jakkoli je krok Ruska odsouzeníhodný, stále jde – ať se nám to líbí, nebo ne – o politický krok. Putina nemůžeme vinit z žádného holocaustu a ani nevyvolal třetí světovou válku. To nejsou malé rozdíly.“

Celý rozhovor s profesorem Peterem Trawným si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Peter Trawny (1964) je filozof, vysokoškolský profesor a vydavatel díla Martina Heideggera. V posledních letech se mezinárodně proslavil především vydáváním tzv. Černých sešitů, tedy zápisníků Martina Heideggera, které si tento německý filozof vedl i v roce 1933. Právě tehdy se stal rektorem univerzity ve Freiburgu. Uveřejněním Černých sešitů, z nichž první vyšly v roce 2014 a v nichž jsou i výslovně antisemitské pasáže, se Trawny ocitl uprostřed další vlny sporů o dílo jednoho z nejvýznamnějších myslitelů všech dob. Trawny od té doby vydal tři práce, které se neobracejí výlučně na akademické publikum. V knihách o lásce, pravdě a nenávisti se vrací ke klasickým filozofickým otázkám, ale rovněž zpochybňuje předpoklad, že filozofii lze bez dalšího považovat za lásku k moudrosti. Místo toho tvrdí, že mezi západní filozofickou tradicí a Hitlerem existuje ne nevýznamná kontinuita.