D´Hondtova metoda s nestejně velkými 14 kraji zasahuje do rovnosti hlasů, řekl Rychetský

Zajištění rovného volebního práva je nezpochybnitelný ústavní příkaz. Řekl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský k nálezu, který ruší část volebního zákona. Rychetský také uvedl, že při posuzování návrhu byl využit ústavní princip rovnosti, kde při využtí d´Hondtovy metody spolu s nestejně velkými kraji dochází k znevýhodňování menších stran.

Ústavní soud ve středu zveřejnil nález, podle kterého se ruší kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů. Rychetský následně k nálezu uvedl, že „kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů“.

Soud ale ponechal rozdělení volebního systému na kraje, které kopírují hranice vyšších územně samosprávných celků. Ty jsou jinak lidnaté a přepočet podle d´Hondtovy metody docházelo k znevýhodňování menších stran. Podle Ústavního soudu je tak potřeba přijmout jiné řešení, které změní přepočítávání volebních hlasů na mandáty.

To potvrdil i soudce zpravodaj Jan Filip, podle kterého se i u nestejně velkých krajů může dosáhnout bezproblémového zjištění volebního výsledku. Co převážilo k rozhodnutí byly i příkaldy výrazného nepoměru zisku mandátů mezi malými a velkými stranami. Ty se promítly v letech 2006 a 2017. Oproti tomu v letech 2002, 2010 a 2013 k problémům nedošlo.

Poslanecká sněmovna spolu se Senátem nyní musí najít shodu, jak volební zákon doplnit. Stihnout to musí za osm měsíců, kdy se konaji volby do Poslanecké sněmovny. Podle soudce zpravodaje je ale dost času k přijetí takové úpravy. Podle Filipa je to také splnění ústavní povinnosti zákonodárců. Zároveň také dodal, že i když prezident Miloš Zeman vyhlásil termén voleb do Poslanecké sněmovny, tak tento nález ničemu nepřekáží. Pokud ano, muselo by být vyhlášení voleb zrušeno.

Soudce zpravodaj také uvedl, že k žádnému narušení volební soutěže nedojde. Podle něj totiž neběží v plné fázi kampaně a volební účty nejsou zdaleka plné. „Kandidátní listiny se mají odevzdat do 3. srpna, takže může dojít k řadě změn. Není úkolem Ústavního soudu, aby o tom spekuloval,“ uvedl Filip. Ten také dodal, že Ústavní soud není politickým orgánem a nemá zasahovat do politiky. Pokud ale přijde na něco protiústavního, tak je potřeba zasáhnout.

Ústavní soud už před středečním vyhlášením čelil kritice prezidenta Miloše Zemana, že s rozhodnutím přichází až ve volebním roce, přestože návrh skupiny senátorů na provedení škrtů dostal už v roce 2017. Podle Filipa to mělo objektivní důvody. Nejdříve návrh kolidoval s řízením o jiné ústavní stížnosti, poté soudci čekali, zda s volební novelou nepřijdou sami poslanci. Nyní už bylo podle soudce zpravodaje Jana Filipa jasné, že sněmovna novelu neprojedná, a soud tedy musí zasáhnout.