„Peníze chtějí, solidární nejsou.“ Francie kritizuje nejen český bojkot minisummitu

Mluvčí francouzské vlády očekává, že summit Evropské unie koncem června, věnovaný především imigraci, bude obtížný, a to zejména kvůli „bojkotu“ nedělního minisummitu zeměmi visegrádské skupiny (V4), k nimž patří Česká republika. Mluvčí Benjamin Griveaux to podle agentury AFP řekl dnes rozhlasové stanici Europe 1. Podle AFP se v pracovním dokumentu schůzky mluví o kvótách pro uprchlíky. Český premiér Andrej Babiš se vůči slovům o „bojkotu“ ohradil. Do Bruselu nejede, protože schůzka byla svolána nestandardně, uvedl.

Čtěte také: Macron chce finanční sankce vůči zemím EU odmítajícím azylanty

„Pokud jde o návrhy francouzského prezidenta (Emmanuela Macrona) ohledně evropského migračního úřadu, ohledně posílení Frontexu (Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž)… německá kancléřka (Angela Merkelová) před dvěma týdny své stanovisko upravila,“ řekl mluvčí. „To bude na programu debat o víkendu i na summitu EU příští týden, který bude obtížný, o tom nemůžeme našim občanům lhát,“ dodal Griveaux.

Kancléřka Merkelová v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž je do značné míry závislé její politické přežití, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.

„Prozatím existují stanoviska, která jsou stále velmi vzdálená,“ poznamenal mluvčí francouzské vlády. Přitom vyjádřil politování nad „pozicí bojkotu“ zemí visegrádské skupiny, kterou tvoří ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Tyto země, které zaujímají tvrdou linii v oblasti přistěhovalectví, se ve čtvrtek rozhodly nezúčastnit se nedělního minisummitu v Bruselu k tomuto tématu. Tím podle AFP znejistily možnost tam dosáhnout konsenzu, který si přejí především Německo a Francie.

Babiš se ohrazuje: Nic nebojkotujeme. Summit byl svolán nestandardně

„Podobný výrok je nešťastný,“ napsal v reakci na slav mluvčího francouzské vlády Andrej Babiš. Připomněl, že původně účast na nedělní akci zvažoval. „Nicméně s dalšími premiéry ve V4 jsme se rozhodli, že to má více nevýhod než výhod. Nic nebojkotujeme, prostě se neúčastníme summitu, který byl svolán velice nestandardně,“ zdůraznil Babiš.

„Stejně jako my se neúčastní dalších 11 států a předseda Evropské rady Donald Tusk,“ pokračoval ministerský předseda. Uvedl dále, že schůzky se původně měly účastnit Itálie, Německo a Rakousko. „Nastavení toho setkání a větší počet účastnících se států spíše komplikuje výsledek. Má se řešit problém související s pohybem osob z Itálie do Německa. Celoevropská řešení budou diskutována a přijata na Evropské radě, ne na neformálním setkání čtyři dny před ní, které organizuje Evropská komise,“ dodal Babiš.

Na programu mají být povinné kvóty

Podle provizorního pracovního dokumentu, jež má agentura k dispozici, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi unie. To země V4 ostře odmítají.

„Pokud jde o země visegrádské skupiny, které užívají výhod (z členství) Evropské unie, finančně…, což je zcela legitimní, nelze tyto výhody využívat bez respektování základních hodnot a solidarity mezi evropskými zeměmi,“ řekl Griveaux.

Čtěte také: Babiš vysvětloval, proč nejede do Bruselu: „Je to pseudosummit,“ řekl

Formát minisummitu není obvyklý

Premiéři a prezidenti zřejmě 16 zemí EU přijedou diskutovat o migraci do Bruselu v neděli odpoledne. Schůzku sezval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jen několik dní před řádným červnovým summitem EU příští čtvrtek, kde bude migrační problematika zřejmě jedním z klíčových témat.

Celý formát předsedou Evropské komise Junckerem svolávaného „minisummitu“ není obvyklý, na řádné i mimořádné schůzky šéfů států a vlád, tedy Evropské rady, totiž obvykle pozvánky rozesílá její předseda Donald Tusk.

Téma nabývá v unii a v členských zemích opět na důležitosti přes to, že podle statistik přichází nyní do Evropy migrantů výrazně méně než v letech 2014 či 2015, kdy krize vrcholila. V nové politické atmosféře rok před volbami do europarlamentu se přitom už ozývají hlasy, podle kterých by krach pokusů o dohodu na unijní úrovni by mohl ohrozit celý evropský projekt.

Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedy komise Junckera v úterý v Meseburgu u Berlína. Původně se podle všeho mělo jednat o diskusi jen části členských států, kterých se věc výrazněji dotýká. Merkelová, která doma čelí kvůli migraci sporu s ministrem vnitra Horstem Seehoferem a politické krizi, v zásadě dostala čas do konce měsíce na nalezení evropského řešení problému a nedělní schůzka by jí mohla v tomto ohledu politicky pomoci.

Seehofer chce vracet migranty od hranic

Seehofer navrhuje už od německých hranic vracet migranty, kteří o azyl požádali jinde. Podobné jednostranné řešení je problematické pro Itálii, odkud do Německa mnozí migranti míří, ale znamenalo by také možný konec snah evropských zemí čelit migraci společně.

Nový italský premiér Giuseppe Conte už před nedělní schůzkou pohrozil, že do Bruselu vůbec nepřijede, pokud bude diskuse založená na předem připraveném návrhu závěrečného prohlášení. Ten se právě výrazně zabýval otázkou „druhotných pohybů“, tedy způsobům, jak zamezit migrantům přesuny mezi státy uvnitř unie.

Pro italskou vládu, nově tvořenou protiimigrační Ligou a protestním Hnutím pěti hvězd, je ale klíčovou otázkou ochrana vnějších hranic, kde má země pocit, že ostatní státy málo pomáhají. Italové ale také prosazují přerozdělování migrantů mezi ostatní země, aby se snížil jejich vlastní tlak doma. Poté, co italské přístavy začaly odmítat lodě s migranty, dostal se už Řím kvůli svému postupu také do ostré slovní přestřelky s Paříží.

Několikahodinová schůzka v budově Evropské komise v neděli odpoledne nebude – a podle pravidel EU ani nemůže – mít žádné závazné a formální závěry. Podle představ komise by měla pomoci sjednotit pohledy zemí před čtvrteční diskusí na řádném unijním summitu.

Čtěte také: Merkelová před minisummitem o migraci: „Závěrečné prohlášení nebude“

V podkladech pro summit se například objevuje zmínka o tom, že na moři zachránění migranti už nebudou odvážení do EU, ale do bezpečných míst jinde, třeba zpět v severní Africe, kde by bylo rychle rozhodnuto o tom, zda vůbec mají nárok na zařazení do azylového řízení v unii.

Původně byla pro neděli oznámena účast lídrů osmi zemí a v několika dalších dnech panovaly zmatky, zda byli pozváni zástupci všech států bloku či nikoliv. Komise v pátek tvrdila, že ústně byla účast nabídnuta všem. Premiéři zemí Visegrádské skupiny, tedy Slovensko, Polsko, Maďarsko a ČR v neděli do Bruselu nedorazí, ačkoliv původně předseda české vlády Andrej Babiš svůj příjezd zvažoval.

Velmi daleko je zatím dohoda zemí EU na reformě unijního azylového systému, kterou Evropská komise navrhla už v roce 2016. Státy dál dělí otázka povinného přebírání migrantů, pokud by byla jedna země výrazně zasažena krizovou situací. Země visegrádské skupiny podobnou pomoc ostatním zemím bloku dlouhodobě a jednoznačně odmítají.