Klamavá statistika. Nespolehlivých plátců DPH ubylo, prudce ale přibývá nespolehlivých osob
BOJ S PODVODNÍKY, NEBO ŠIKANA PODNIKATELŮ?
NOVÉ
1
V lednu počet nespolehlivých plátců DPH poprvé za pět let existence registru klesl - o 46 na 10 567. Institut nespolehlivého plátce DPH je nálepka, kterou si nepřeje žádný podnikatel. Stává se tím totiž pro ostatní podnikatele určitým rizikem. Jenže pokles je jen optickým klamem. Zároveň totiž přibývají tzv. nespolehlivé osoby, jež zrušily svou registraci k DPH.
Pokles nespolehlivých plátců ukazuje průzkum z poradenské společnosti Bisnode. „Pokles celkového počtu nespolehlivých plátců DPH v ČR je prakticky optický klam. Obrovským tempem totiž přibývají takzvané nespolehlivé osoby, tedy subjekty, které poté, co byly označeny za nespolehlivé plátce DPH, zrušily svoji registraci k DPH, a tak přestaly být jejím plátcem, čímž se automaticky přesunuly mezi nespolehlivé osoby,“ vysvětlila analytička Bisnode Petra Štěpánová.
„Podvodníci obcházeli institut nespolehlivého plátce zakládáním nových firem. Po zavedení institutu nespolehlivé osoby dojde k vyřazení konkrétního člověka, který pak systém nemůže obcházet. Nárůst nespolehlivých osob je důkazem toho, že finanční správa snad konečně cílí na opravdové podvodníky. Dosud se spíše hojí na poctivých plátcích, protože podvodníky dopadnout nedokáže,“ dodal pro Echo24 člen Rady Unie daňových poplatníků ČR David Hubal.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Institut nespolehlivé osoby funguje jen krátce. Finanční správa tento registr vede jen od 1. července minulého roku, tedy jen sedm měsíců. „Základním smyslem tohoto nového institutu je zajištění pokračující vazby na ‚nespolehlivost podle zákona o DPH‘ u těch osob, které závažným způsobem porušily povinnosti při správě daně z přidané hodnoty a zároveň tento institut dává správci daně možnost, označit jako nespolehlivé podle zákona o DPH i jiné osoby, než jsou plátci DPH, pokud tyto osoby vykazují závažné porušení povinností ohrožující řádnou správu a výběr daně z přidané hodnoty,“ popisuje tento institut finanční správa.
Nepříjemná „nálepka“
Institut nespolehlivého plátce ale nechrání poctivé subjekty, je spíše nástrojem represe, řekl Hubal. „Nespolehlivým plátcem se může stát kdokoli z nás jen při drobném zaváhání,“ dodal Hubal.
Navíc evidence nespolehlivých plátců nechrání ty poctivé před podvodníky, upozornil Hubal. „Finanční správa explicitní podvodníky uvede v seznamu nespolehlivých plátců až po několika letech přesto, že mnoho let existují důkazy o podvodném jednání takového subjektu,“ řekl Hubal. Vyplývá to dle něj z mnoha případů, které zastupuje. „Důsledkem liknavosti finanční správy je pak to, že poctiví plátci nevědomky s podvodníky obchodují a finanční správa proti nim vyvozuje odpovědnost z toho titulu, že měli vědět, že obchodují s podvodníkem. Jak to měli vědět, když podvodník nebyl v seznamu nespolehlivých plátců, ačkoli být měl a mohl?“ dodal Hubal.
Ten, kdo se stane nespolehlivým plátcem, je v podstatě vyřazen z obchodního styku, neboť s ním nikdo soudný obchodovat nebude, upozornil Hubal. Podle expertů na DPH se ale na seznamu nespolehlivých plátců nemusí vždy nutně objevit jen „nesolidní“ podnikatel nebo podvodník. „Pravda je, že se plátce může stát nespolehlivým i za relativně mírné prohřešky,“ uvedla pro deník Echo24 odbornice na DPH Olga Holubová.
Příkladem může být zlínská podnikatelka Stanislava Marková, o které server informoval zde. Z té chtěl finanční úřad udělat nespolehlivou plátkyni proto, že včas nepotvrdila správnost kontrolního hlášení a dostala za to pokutu. „Prohřešek“ paní Markové byl čistě formální a úřad nakonec řízení proti zlínské podnikatelce zastavil. V rámci kontrolního hlášení přitom padaly nesmyslně vysoké pokuty i za minimální chyby.
