Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva. Moskva doplatí 2,3 miliardy Kč členských příspěvků
Znovu tak získala miliardy
NOVÉ
1
Ministři zahraničí členských zemí Rady Evropy (RE) v pátek na schůzce v Helsinkách obnovili hlasovací práva Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Moskva kvůli tomu přestala platit členské příspěvky a hrozila, že z Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, odejde.
Ministři velkou většinou podpořili deklaraci, v níž se uvádí, že všichni členové Rady Evropy „mají mít právo účastnit se“ práce ve dvou hlavních orgánech Rady Evropy „na rovném základě“. V důsledku této dohody se Rusko pravděpodobně zúčastní červnového zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
„Nemáme v úmyslu Radu Evropy opustit, jak se někteří lidé snaží naznačit šířením nepravdivých fám,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Moskva hodlá v Radě Evropy plnit všechny závazky, včetně těch finančních. Ruské příspěvky tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, která kvůli jejich neplacení v posledních letech podle agentury Reuters přišla o 90 milionů eur (2,3 miliardy Kč).
Ve čtvrtek na jednání ministrů nečekaně nepřišel šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin, což si pozorovatelé vyložili tak, že Kyjev očekává, že Rusko plná hlasovací práva znovu získá. Přijetí deklarace se podle Reuters snažila zabránit Ukrajina a na její stranu se postavilo dalších šest zemí – Británie, Polsko, Gruzie, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Česko na schůzce zastupoval ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Ukrajinský zástupce při Radě Evropy přijetí prohlášení označil za výsledek „cynické diplomacie“, jejíž snahou bylo zachránit „dlouhodobého partnera“. Ukrajina je kvůli konfliktu se svým východním sousedem ostře proti tomu, aby v Radě Evropy znovu vystupoval jako plnoprávný člen.
Vysoce postavená finská diplomatka Nina Nordströmová uznává, že požadavky Ukrajiny na navrácení Krymu jsou oprávněné. „Nicméně záležitosti míru a války mezi jednotlivými zeměmi se v rámci této organizace (Rady Evropy – pozn. ČTK) neřeší,“ vzkázala Kyjevu.
Zastánci členství Ruska v RE jsou Německo a Francie, které jinak sankce uvalené na Moskvu za její postup na Ukrajině podporují. „Rusko do Rady Evropy patří – se všemi právy a povinnostmi, které k tomu náleží,“ řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas, který se v pátek sešel s Lavrovem.
Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. Agentura AP připomíná, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro Rusy, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli notorické korupci a vlivu vlády na tamní soudní systém. Podle výroční zprávy soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.
