Kdy to skončí? Kde je ta kolektivní imunita?
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
LŽIVÉ OBVINĚNÍ
Polský anglicky psaný vlivový web Visegrad Insight spojený s polskou levicově a progresivisticky orientovanou nadací Res Publica Henryka Krzeczkowskiego bez důk ...
Singapur, Velká Británie nebo Izrael se rozhodly, že se naučí žít s covidem. Nebudou dělat žádné restrikce. Očkováním se pokusí dosáhnout toho, aby bylo co nejvíc lidí imunních, a dál už nechají vše být. Budou sledovat a počítat jen vážné případy a hospitalizace. Vycházejí z toho, že každý dostane šanci se naočkovat, a z důvěry v to, že to ti rizikoví, které covid skutečně vážně až smrtelně ohrožuje, skutečně udělají.
Takhle se chovají sebevědomé společnosti s důvěrou v osobní zodpovědnost svých lidí. Ne náhodou se tak rozhodují skutečně bohaté, vyspělé a civilizované země, které jsou úspěšné právě proto, že se nebojí riskovat. Uvědomují si, že stoprocentní jistoty prostě neexistují a lidé musí umět žít s rizikem. Tyto země vycházejí z toho, že vakcíny po druhé dávce ochrání proti těžkému průběhu s 94procentní účinností. Zatím není prokázané, nakolik přesně brání přenosu. Studie z Izraele se zatím neshodují. Ta nejskeptičtější ukazuje účinnost proti nákaze 64 procent. Jsou ale dělané na velmi malých vzorcích. Masivnější výzkumy z Británie ukazují účinnost proti nákaze 88 procent.
Pro české politiky je něco takového ale zatím nepředstavitelné. Pro pravici překvapivě víc než pro levici. V Británii je ideový poměr sil přesně opačný. Levice kritizuje pravici, že nezodpovědně riskuje životy.
Server Novinky.cz udělal v pátek o britském scénáři anketu mezi lídry politických stran. Nejvíc ustrašený je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zjevně má déjà vu, že se loni na podzim nechal dotlačit Andrejem Babišem ke slabším restrikcím a pak se rozjela druhá vlna. V tom strachu si ale neuvědomuje, jak je dnešní situace právě kvůli dostupným vysoce účinným vakcínám s loňským rokem nesrovnatelná. „Za prvé je Velká Británie v jiné situace než Česká republika. A za mě ten přístup není prozřetelný. I když se podíváte na vyjádření britských vědců, jsou k rozhodnutí pana premiéra (Borise) Johnsona poměrně negativně naladěni,“ řekl Vojtěch Novinkám. „Mám pocit, že jde o politické rozhodnutí,“ doplnil s tím, že předpokládá, že v září dosáhne ČR na kolektivní imunitu (podle odborníků 80–90 procent populace s protilátkami – pozn. red.). Teprve v tu chvíli by se podle něj mohlo začít diskutovat o dalším rozvolňování.
Adam Vojtěch má naprostou pravdu. Vždycky je to politické rozhodnutí. Rozhoduje vláda. Žádné expertní skupiny. Ty si má vyslechnout a udělat vlastní názor. Jen vláda, a nikdo jiný, je za rozhodnutí zodpovědná. Adam Vojtěch bohužel není politik. Je to Babišův loajální úředník. Poslouchá a oddaně plní rozkazy.
Mezi ustrašené patří tradičně i šéf ČSSD Jan Hamáček. „Aktuálně mi přijde britská strategie pro Českou republiku nepoužitelná,“ řekl Novinkám. „Obecně jsem v tomhle velmi zdrženlivý. Ta nemoc je velmi zákeřná a umí překvapit,“ zdůrazňoval Hamáček s tím, že nyní považuje postup i pro samotnou Británii za riskantní.
A také koalice SPOLU, která se sama označuje za pravý střed. Předseda ODS Petr Fiala připomněl, že ke chřipce původně přirovnával covid-19 i staronový ministr zdravotnictví Vojtěch. „Všichni víme, jak to dopadlo. Jsem poslední, kdo by chtěl omezovat lidi a jejich svobodu. Ale vzhledem k informacím, které nyní máme o zhoršující se epidemiologické situaci v některých státech v souvislosti s mutací delta, je nutné postupovat rozumně,“ sdělil Novinkám. Obezřetný by zůstal i předseda lidovců Marian Jurečka. „Otázka rozvolňování má být spojena s tím, zda je společnost schopna to bezpečně zvládnout, abychom neopakovali podzimní či zimní vlnu covidu spojenou se zavíráním společnosti,“ podotkl. Také podle šéfa poslanců TOP 09 Vlastimila Válka je třeba zachovat ostražitost. Chce se však zasadit o to, aby diskuse o britské cestě začala, nyní ji ale považuje za rizikovou. „Udělám vše, co je v silách opozičního poslance,“ slibuje Válek.
Piráti, jejichž voliči jsou v průměru nejmladší a podle průzkumů nejvíc proti jakýmkoliv restrikcím, jsou vyhýbaví, jak už to u covidu předvádí celý rok. Snaží se tvářit, že sledují fakta, a zdržují se silných názorů. Ivan Bartoš na jedné straně říká, že Česko musí už teď připravit scénář pro chvíli, kdy u nás dosáhne míra proočkovanosti podobných hodnot jako v Británii. „Na druhou stranu musíme být připraveni chránit občany, kdyby došlo ke zhoršení. I Británie upozorňuje, že opatření zase zpřísní, pokud se ukážou vakcíny méně účinné vůči mutacím či se objeví nějaká jejich nebezpečnější forma,“ uvedl Bartoš. STAN, který má starší voliče a odchází k němu bývalí příznivci Andreje Babiše, je ještě opatrnější a mluví v zásadě podobně jako koalice SPOLU.
Takže největší zastánci svobody a zodpovědnosti jsou SPD a komunisté. Strany, jejichž voliči se sami považují podle průzkumů za nejvíce levicové. Tomio Okamura považuje Velkou Británii za příklad, jímž bychom se měli řídit již nyní. „I přes rostoucí čísla v důsledku mutace delta ruší od 19. července veškerá opatření a dává pandemii na stejnou úroveň jako běžnou chřipku. Od tohoto data má být nošení roušek a respirátorů ve Velké Británii již pouze na dobrovolném rozhodnutí jednotlivců,“ říká Okamura. Obdobnému přístupu by se nebránil ani předseda KSČM Vojtěch Filip. „Je to zajímavé rozhodnutí, pokud je to podloženo dostatkem vědeckých poznatků z oblastí epidemiologie a imunologie, tak bych to doporučil i u nás,“ uvedl pro Novinky.
Levice pro svobodu, pravice proti. Zvláštní země.
S tímto ministrem zdravotnictví a touto vládou tedy budeme na svobodu čekat až do dosažení kolektivní imunity. Podle Vojtěcha na to, až bude mít protilátky proti covidu získané ať už očkováním, nebo setkáním s čínským virem 80 ž 90 procent lidí.
Problém je, že ani nepoznáme, kdy ta chvíle přijde. Víme, kolik máme plně očkovaných lidí. To se detailně počítá a zkoumá. K pátku devátého července dostalo podle statistik první dávku 5,183 milionu lidí, tedy 48,7 procenta obyvatel. Kompletní očkování má dokončeno 3,708 milionu lidí, to je 34,8 procenta obyvatel.
Víme, kolik lidí mělo pozitivní testy. Celkově jich do včerejška bylo 1 669 351. Sám hlavní covidový statistik Ladislav Dušek tvrdí, že ve skutečnosti se s virem potkalo násobně víc lidí. „Existují na to matematické nástroje. Jedním z nich je výpočet z relativní pozitivity záchytu. Určitě množství nakažených je násobně větší než to, co diagnostikujeme. Různé modely říkají třikrát až pětkrát,“ vysvětluje Dušek pro Český rozhlas už 13. dubna. Takže podle jeho odhadů je to 5 až 8,4 milionu lidí.
Reinfekce u lidí, kteří se už s covidem potkali, je podle Státního zdravotnického ústavu naprosto minimální. K prvnímu červenci evidoval 1982 opakovaných infekcí s příznaky onemocnění.
Obě skupiny, promořených a očkovaných, se mohou překrývat. Řada lidí, kteří covid prodělali, se následně šla očkovat.
Pro poznání kolektivní imunity by bylo velmi důležité, aby vláda začala uznávat testy protilátek a motivovala k nim lidi, kteří vědí, že se s covidem ve svém okolí potkávali, ale sami nikdy neměli pozitivní test. Z těch testů by velmi dobře bylo vidět, jak blízko už jsme kolektivní imunitě.
Ministerstvo zdravotnictví se uznání testů na protilátky brání s tím, že zatím není mezi vědci shoda, jak vysoká hladina zaručuje ochranu. Taková shoda ale při rychlém vývoji medicíny a vědy obecně dlouho nepanuje u řady věcí. Někde se ale ta laťka nastavit dá. Byť nebude přesná a nebude dávat jistotu. Tu ale nedává ani hranice 180 dní po prodělání covidu, která je považovaná za laťku bezinfekčnosti. Někdo má spoustu protilátek, aniž o tom ví. Jiný jich má málo i po očkování. Jak říká viroložka Rut Tachezy z poradní skupiny MeSES. „To, co s vámi virus dělá, je jakási ruská ruleta,“ říká Tachezy v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že každý funguje jinak. Můžeme sledovat jen určité trendy, z nichž vždycky budou výjimky.
Stejně tak je to s protilátkami. V této chvíli nám ale hodně pomohou k poznání, kolik lidí má imunitu.
Jejich testování a relevantní výpočet skutečné kolektivní imunity by mohly postrčit k svobodě v britském stylu i Vojtěcha, Fialu nebo Bartoše.