Rekonstrukce Václavského náměstí odkrývá děsivé praktiky z nedávné minulosti

Rekonstrukce Václavského náměstí odkrývá děsivé praktiky z nedávné minulosti
Domov

DLAŽBA Z NÁHROBNÍCH KAMENŮ

Vojtěch Šeliga

Nedávno započatá revitalizace Václavské náměstí potvrdila smutnou pravdu o jejím dosavadním vydláždění. To co dlouhá léta působilo, jako neuvěřitelná městská legenda, se ukázalo jako skutečnost. Centrum Prahy bylo částečně vydlážděné rozřezanými náhrobními kameny ze zaniklých židovských hřbitovů. Podle novináře Jaroslava Kmenty se mohlo jednat o kšeft podnikatele Františka Mrázka. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po vyjmutí kostek uvažuje, že by na místě mohlo vzniknout připomínkové místo, které by poukazovalo na tento lidský hyenismus.

„Rekonstrukce Václavského náměstí v posledních dnech doslova a do písmene odkrývá děsivé praktiky, kterých byli schopni se dopustit komunističtí pohlaváři v minulém režimu. Jsem rád, že se židovské náhrobky i díky stávajícímu Memorandu s Židovskou obcí vrátí do správných rukou. Byl bych rád, kdyby na místě vzniklo připomínkové místo, které by upozorňovalo na tento lidský hyenismus. Tuto případnou iniciativu velice rád osobně podpořím,“ uvedl Hřib pro Echo24.

Kolik kusů náhrobních kamenů se našlo na Václavském náměstí, bylo skutečně překvapivé. Kamenů s nápisy se za jeden den našlo asi 50, kamenů z leštěného mramoru asi 500.

„Tušili jsme, že v pražských ulicích může existovat dlažba, na níž byly použity dlažební kostky vyrobené za minulého režimu z náhrobních kamenů. Ty pocházely pravděpodobně ze zrušeného židovského hřbitova v Údlicích u Chomutova, případně z jiných židovských hřbitovů. Proto jsem hned po volbách coby radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu začala jednat se zástupci Židovské obce v Praze ve snaze najít citlivé řešení této situace,“ uvedla pro Echo24 radní Hana Třeštíková (Praha Sobě).

„První krok k nápravě jsme učinili koncem loňského roku. Spolu s Židovskou obcí v Praze a Technickou správou komunikací jsme podepsali Memorandum o vydání kamenů z židovských náhrobků, aby se po dlouhých letech mohly vrátit zpět do rukou židovské komunity. Nyní tyto kostky budou navráceny Židovské obci, která je pietně umístí na Starém židovském hřbitově na Žižkově v Praze,“ dodala.

Způsob, jakým se kameny pravděpodobně do centra Prahy dostaly, popsal v České televizi ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Ty židovské hřbitovy byly opuštěné. Lidé, kteří zemřeli před válkou, již neměli nikoho, kdo by se o ty hřbitovy postaral, protože to byly oběti šoa. Hřbitovy tak byly snadnou kořistí zlodějů a kšeftů. Někdy byly přímo vytipovány těmi, kdo ty kameny chtěli. Za pomocí místních úřadů byly židovské obce vyrozuměny, že se ty hřbitovy musí zrušit a kameny zmizely. Řada z nich byla přebroušena, to znamená že poté byla používána pro nové náhrobní kameny. V tomhle ohledu to byla doba opravdu zlá a ten komunistický režim samozřejmě tomu nijak nebránil, protože vůči židovskému kulturnímu dědictví vystupoval velice nepříznivě,“ řekl Pavlát v pořadu Události komentáře.

Kauza Mrázek

Pro mnoho lidí není informace o dlažebních kostkách z židovských náhrobních kamenů na Václavském ničím překvapivým. Svou roli v tom měl hrát dokonce legendární mafián František Mrázek, který měl ještě jako pražský vekslák pomocí úplatků zajistit, že některé židovské hřbitovy úředníci vyňali z památkové ochrany. Náhrobky z kvalitní švédské žuly poté Mrázkovi lidé z těchto míst „vytěžili“. Další osoby pak pro něj za peníze zajišťovaly následný odprodej náhrobních kamenů ke spekulativním účelům. Novinář Jaroslav Kmenta tyto informace nalezl v archivních materiálech Státní bezpečnosti.

„Na příběh těchto kostek jsem narazil úplně náhodou, byl to vedlejší produkt mé práce, protože to hlavní bylo dát dohromady příběh kmotra Mrázka. V archivních materiálech, které tady zbyly po Státní bezpečnosti, byla zmínka o problému, že když policisté mapovali Mrázka, tak přišli na to, že jedním z kšeftů, které on nelegálně dělá, byly obchody se švédskou žulou. Zjistili, že šlo o zbytky z náhrobních kamenů z nějakých hřbitovů. Ten příběh se odehrával mezi lety 1988 a 1989, takže ten tým, který rozpracovával Mrázka, byl po revoluci rozpuštěn, takže se to nepodařilo dotáhnout do takového konce, že by obvinili nějaké lidi a něco s tím dělali,“ vysvětlil Kmenta pro Echo24.

Židovský hřbitov na Žižkově

Přestože si Židovská obec myslí, že pravděpodobně jde o rozřezané náhrobky ze židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku či dalších židovských hřbitovů, architekt Petr Kučera je však přesvědčený, že kostky pochází z židovského hřbitova na Vinohradech.

„Tuhle informaci jsem získal od jednoho z autorů a projektantů pěší zóny na Příkopech, který byl sám přítomen, když se dláždilo. Dokonce má ‚na památku‘ jednu kostku doma. Existují i další verze o původu těchto kostek. Osobně jsem názoru, že ty kostky jsou skutečně z židovského hřbitova na Žižkově, odpovídá tomu shodné časování zahájení stavby žižkovského vysílače a dláždění na Příkopech. Co se týče zmíněných Údic na Chomutovsku, tak z hlediska selského rozumu mi to nedává moc smysl. Proč by ty náhrobky vozily z takové dálky, když jich měli hned celou řadu nedaleko,“ uvedl na podzim pro Echo24 architekt Petr Kučera.

Odkud skutečně náhrobky pochází, však neví přesně ani samotná Židovská obec v Praze. „My v tuto chvíli nevíme, odkud ty náhrobní kameny jsou a zda tam vůbec nějaké jsou. V době, kdy se tam dlažba dělala, docházelo k obrovskému ničení židovského majetku. Existují případy, kdy se kameny z židovských hřbitovů objevovaly u někoho na zahradě. V době komunismu neměla židovská obec sílu na to nějakým způsobem vzdorovat a bouřit se proti tomu, že byly židovské hřbitovy ničeny a rozebírány,“ uvedla na podzim pro Echo24 Dita Šnajdrová z pražské Židovské obce.

Foto: echo

 

Související články