Kandidatura Havlíčka do čela sněmovny je bezprecedentní. Ústava se zvolením ministra nepočítá

VOLBA PŘEDSEDY SNĚMOVNY

Kandidatura Havlíčka do čela sněmovny je bezprecedentní. Ústava se zvolením ministra nepočítá
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Ladislav Šustr

Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček by se neměl ucházet o funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Vysoká funkce je totiž dle ústavy neslučitelná s jeho současnou pozicí ministra. Tvrdí to ústavní právník Jan Wintr, podle kterého se tak v minulosti vždy postupovalo. Z hnutí ANO však plynou hlasy, že Havlíček ve volbě proti šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové kandidovat bude a jeho volba je tak míněná vážně. V případě jeho úspěchu by tak nastala situace, která v historii České republiky dosud neproběhla.

Ve středu se na schůzi sněmovny bude volit předseda dolní komory. Koalice Spolu navrhla předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou a proti se postaví nominant hnutí ANO Karel Havlíček. Volba bude tajná a bude se tak jednat o první test pro novou vládu, kterou povede předseda ODS Petr Fiala. Koaliční strany totiž mají většinu 108 hlasů.

Proti bude stát současný superministr Babišovy vlády Karel Havlíček, který vede současně resorty dopravy a průmyslu. Havlíček je navíc zároveň vicepremiérem. Ústava v tomto případě hovoří jasně. V článku 32 se totiž píše, že „poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí“.

I podle ústavního právníka Jana Wintra by Havlíček neměl ani kandidovat. „Nesplňuje podmínky. Kdyby byl zvolen, tak porušuje článek 32, kdy člen vlády nemůže být předsedou nebo místopředsedou Poslanecké sněmovny. Vždy se to respektovalo. V roce 2006 si sociální demokraté představovali, že předsedou sněmovny bude Jiří Paroubek. Stále byl ale předsedou vlády, tak se šéfem dolní komory stal Miloslav Vlček. Zatím se s tím pracovalo tak, že pokud je někdo člen vlády, tak nemůže kandidovat do těchto funkcí,“ řekl pro Echo24 Wintr.

Neslučitelnost funkcí vidí jako problematickou i ústavní právník Jan Kysela. Podle něj je konvenčním řešením, že se ministr vzdá své funkce. „Vzdáváte se jí ale formou demise, která se podává do rukou prezidenta a ten demisi nemusí přijmout. Pokud bychom volili tuto variantu, jak se vyhnout střetu, tak nebude úplně praktická,“ řekl pro Echo24 Kysela.

Podle něj by bylo neobvyklé, pokud by Havlíček byl zvolen předsedou sněmovny a jeho ministerská funkce by tím byla zrušena. „To je trochu neobvyklý výklad, ale dalo by se opřít o situaci poslance kandidujícícho do Senátu, či naopak a vychází se z toho, že nový mandát přebíjí ten starší,“ řekl dále Kysela.

Třetí úvahou by pak podle Kysely bylo, že při takto nejistém výsledku by sám Havlíček nechtěl klání o křeslo předsedy Poslanecké sněmovny podstoupit. To ale zřejmě platit nebude, protože jeho volbu potvrdila ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Právo.

Neslučitelnost Havlíčkových funkcí bude řešit i samotná sněmovna. Volební komise totiž v pondělí večer debatovala, zda se vicepremiér Babišovy vlády může o funkci ucházet. Podle poslance Martina Kolovratníka se komise usnesla na tom, že návrh a nominace je možná. Vyjádřit se k celé nominaci má také sněmovní legislativní odbor. S jejím stanoviskem vystoupí Kolovratník před samotnou volbou, která má proběhnout ve středu.

V následné volbě místopředsedů sněmovny se o své zvolení bude ucházet sedm kandidátů. Tedy Radek Vondráček, Jana Mračková Vidlumetzová (oba ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti). O hlasy se bude ucházet i předseda hnutí SPD Tomio Okamura.