„Uhlí ohrožuje naši budoucnost.“ Tisíce německých žáků stávkují za přerušení těžby
Protesty školáků
NOVÉ
1
Tisíce německých školáků neúčastí na výuce manifestovaly za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Akce, která se pro některé z nich pomalu stala páteční tradicí, se částečně kryla se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně, která má stanovit konečné datum využívání energie z uhlí. Nyní z tohoto fosilního paliva Německo získává kolem třetiny své energie.
„Klimatické změny nečekají na to, až dokončíme školu. Jsou už dlouho reálným ohrožením naší budoucnosti. Avšak naši politici nedělají nic, aby klimatickou krizi odvrátili. Proto od teď stávkují žáci,“ vysvětluje německá mládež svou akci, která je součástí celosvětové kampaně Pátky pro budoucnost (Fridays For Future).
Dnešního protestu v Berlíně, kde zástupce žáků přijal i ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), se podle organizátorů kolem poledne účastnilo na 6000 lidí, další 3000 se sešly v Mnichově.
Názor, že by Německo mělo brzy přestat používat uhelnou energii, která je velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), zastává i většina obyvatel spolkové republiky. Co nejrychlejší odklon od uhlí si z důvodu ochrany klimatu a přírody přeje 59 procent Němců, 36 procent to vidí jinak, jak ukazuje aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.
Výrazně odlišný pohled na budoucnost uhlí mají obyvatelé trojice východoněmeckých spolkových zemí – Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska – kde se ještě těží hnědé uhlí. Pomalejší tempo odklonu by jich volilo 61 procent, pro co největší rychlost je tam 34 procent obyvatel.
Právě budoucí strukturální změny v těchto zemích a jejich financování jsou některými z hlavních bodů, na nichž se ještě komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, musí dohodnout. I když jedná už od rána, stále se podle německých médií neblíží k závěru. Je dobře možné, že se zasedání komise protáhne až do nočních hodin, případně že se sejde ještě jednou příští týden.
Vedle doporučení týkajícího se trojice východoněmeckých zemí, které požadují kolem 60 miliard eur na příštích 30 let, se s očekáváním hledí především na konečné datum využívání energie z uhlí, s nímž komise přijde. Pozorovatelé nejčastěji odhadují, že to bude rok 2035. Rozhodnutí orgánu, v němž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, bude ještě muset potvrdit parlament. Očekává se ale, že tak učiní.
