Dám si klidový režim, ale tady máte návod, jak dál, vzkázal Prymulovi Žaloudík

Nejen v České republice se v poslední době hovoří o tom, jak se názory na koronavirovou pandemii čím dál tím více různí. Některým vadí, že se k nákaze vyjadřují i lidé, kteří sice lékaři jsou, ale s epidemiologií nemají nic společného. Jedním z takových je i onkolog a senátor, profesor Jan Žaloudík, který se nyní rozhodl stáhnout do ústraní, na závěr však vládě a resortu zdravotnictví zaslal dopis, v němž žádá, aby o nákaze informovaly chytřeji a smysluplněji.

Žaloudík to nazval apelem na názorové sjednocování. „Konstatuji, že vyhovuji medializovanému přání ministra zdravotnictví a odcházím do zaslouženého klidového režimu, abych nekomplikoval řízený chod covidí patálie a plánované očkování,“ napsal na Facebooku. K tomu nicméně ještě zveřejnil svůj středeční dopis adresovaný premiérovi Andreji Babišovi a dalším, v němž navrhuje úpravy, které „mohou za současné situace vést k cílenějšímu rozhodování a získání lepšího porozumění i důvěry ve veřejnosti“.

Onkolog má za to, že lidem chybějí průběžné informace zasazené do kontextu, chce proto na webu ministerstva zdravotnictví zavést pravidelnou týdenní, nebo alespoň měsíční, statistiku o struktuře hospitalizovaných lidí v nemocnicích. Ti by měli být pro přehlednost rozčleněni do kategorií podle toho, jestli v nemocnici skončili kvůli koronaviru, jiným plicním onemocněním, nádorovým, metabolickým nebo třeba psychiatrickým onemocněním. „Tento komplexní obraz o činnosti a kapacitě nemocnic nepochybně laickou veřejnost, média i vládní představitele uklidní, vzdělá a umožní případně nutné cílené posílení kapacit, aby neutrpěli nemocní s žádnou z diagnóz,“ míní Žaloudík. Minimálně u státních nemocnic podle něj lze takový monitoring zařídit ihned.

Druhým senátorovým návrhem je denní přehled o počtu a pozitivitě provedených testů. Z údajů by mělo být jasné, kolik otestovaných lidí mělo příznaky koronavirové nákazy, kolik z nich se muselo nechat testovat znovu, kteří byli bezpříznakoví a kteří kupříkladu samoplátci. „Věřím, vážený pane ministře, že tyto náměty jako osoba nanejvýš kvalifikovaná zohledníte a zařadíte do portfolia Vašich opatření pro dobu současnou i s přesahem pro potřeby příští,“ vzkázal Žaloudík šéfovi resortu zdravotnictví Romanu Prymulovi.

Debata „expertů“

K pandemii se v České republice vyjadřuje pravidelně nejen Žaloudík, ale také stomatolog Roman Šmucler, kardiolog Jan Pirk či zakladatelka screeningu rakoviny prsu v tuzemsku Miroslava Skovajsová. Podle některých infektologů je to špatně, protože věřejnost jejich názorům naslouchá a přitom nejsou v pravém slova smyslu odborníky.

Vyjadřoval se k tomu i donedávna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „To tak je, že jsou v médiích, jsou to profesoři, lidé, kteří mají renomé, a jejich názor zkrátka zní a sdílí se na sociálních sítích. Takže určitě, byť já s tím nemusím souhlasit v mnoha případech, jejich názor ovlivňuje běžnou veřejnost, která je pak do jisté míry zmatená. Jeden den vidí rozhovor s profesorem, druhý den další a mají dva odlišné názory na problematiku,“ uvedl.

Podobná diskuze se vede třeba ve Velké Británii. Tam se experti také nemohou shodnout. „Jestli jste si mysleli, že debata mezi politiky byla vášnivá, v porovnání se spory mezi vědci to není nic,“ napsal server Sky News.