Regulace, která dopadne i na střední třídu. Konec topení plynem je pod palbou kritiky

Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.

Komise chce do devatenácti let postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. K tomu mají platit přísnější ekologická pravidla pro stavbu nových domů a budov, které nemají od roku 2030 produkovat žádné emise. Do šesti let pak lidé navíc přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Návrhy se však negativně promítnou do českých domácností, které nyní musejí bojovat s energetickou krizí, kdy velmi rychle rostou ceny elektřiny nebo plynu. Z důsledku vysokých cen také končí někteří dodavatelé energií a spotřebitelé z měsíce na měsíc mají citelné ztráty v rodinných rozpočtech.

Podle ekonomů jsou současné návrhy jasným zásahem do nejchudší části obyvatelstva, která však bude mít dopad i na střední třídu. „Propad životní úrovně milionů tuzemských domácností by takřka jistě vedl k zásadním sociálním otřesům a politické radikalizaci nemalé části obyvatelstva, vedoucí potenciálně k nástupu extrémních politických sil a dezintegračních nálad. Evropská komise tudíž hazarduje, neboť svojí příliš úpornou snahou o dosažení environmentální udržitelnosti může Unii připravit o společenskou soudržnost, a tedy o udržitelnost sociální,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj jsou v České republice plně či částečně vytápěny budovy pro zhruba 1,6 milionu bytů. V rodinných domech pak plyn dominuje před teplem. I z toho důvodu by tak dle Kovandy mělo dojít k zásadnímu přehodnocení současných plánů. „Velmi pravděpodobně tak v nadcházející době pod tlakem řady členských států a probíhající energetické krize EU dojde k zásadnímu přehodnocení zelené agendy v směru jejího zmírnění, neboť ve stávající podobě by patrně vyvolala nejen rozsáhlé sociální otřesy napříč Evropskou unií, ale také by vedla k dramatickému nárůstu již nyní závratného veřejného zadlužení a osudovému podvázání konkurenceschopnosti ekonomiky EU v celosvětovém měřítku,“ dodal Kovanda.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně bude vliv plynu po roce 2040 zřejmě relativně malý. „Za těch 20 let může samozřejmě přijít nějaký technologický skok, ale zatím je reálnou myslitelnou alternativou topení elektřinou.Ta bude sice z větší části vyráběna z obnovitelných zdrojů, ale dál také z plynu a patrně i z uhlí. Takže plynem se bude vytápět i nadále, jen bude muset projít do domu ve formě elektřiny. A to může nakonec, díky energetickým ztrátám při konverzi a při transportu, být méně efektivní forma vytápění, a tedy i méně ekologická,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Zapomínat by se dle něj ani nemělo na to, že pokud mají doma lidé plynové sporáky, tak se jimi bude spoluvytápět i nadále. Bartoň ale vidí problém zejména v tom, že na rozdíl od tržní motivace k zateplení kvůli vysokým cenám energií, jsou evropské plošné regulace mnohem méně sociálně citlivé. „Nutí vlastně všechny, aby ve výrazně zvýšené ceně za byty zaplatili už dopředu veškeré energetické úspory z celého života bytu. Na to v Česku nebudou mít nejen sociálně slabí, ale v budoucnosti patrně ani střední třída. Oproti tomu přirozená motivace k šetrnosti vysokými cenami energií dovolí, aby si sociálně slabší koupili například energeticky méně moderní byt, a pak přes zimu v bytě nechodili v tričku ale třeba v mikině, jak to například tradičně dělá celá Velká Británie,“ dodal Bartoň.

Značně kriticky se k novému návrhu Evropské komise staví i europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Podle něj nejsou současné vyhlídky příliš reálné, i když se jedná o plán do roku 2040. „Termíny navržené Evropskou komisí jsou drakonické, nerealistické a v podmínkách České republiky nerealizovatelné. Místo, aby Evropská komise zpomalila tempo dekarbonizace, protože vede k šílenému růstu cen energií, ještě přitápí pod kotlem. Musíme to změnit,“ uvedl Vondra.