Ministr kultury je proti zdanění finančních náhrad u církevních restitucí

Spolu s penězi určenými na výplatu finančních náhrad v rámci restitucí by mohla do rozpočtu ministerstva financí přijít i každoroční suma určená na výplatu duchovních. Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd vítá nápad premiéra Andreje Babiše na převedení plateb z jednoho resortu na druhý. Zdanění finančních náhrad v rámci restitucí, které Babišova vláda na návrh KSČM podpořila, Šmíd ale odmítá.

„Myslím, že bychom se neměli k věcem, které jsou jednou schválené, vracet. Jsem proti zdanění,“ řekl Šmíd v České televizi.

Suma určená na platy duchovních je stejně jako finanční náhrada dnes součástí rozpočtu ministerstva kultury. Spolu s restituční splátkou činí tyto výdaje asi 3,5 miliardy korun ročně, o které by se snížil rozpočet ministerstva kultury. Podle Šmída se změnou, tedy převodem na resort financí, souhlasil i jeho předchůdce Daniel Herman (KDU-ČSL). „Bude ale předtím nutné upravit kompetenční zákon,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Ministerský odbor církví se zabývá posuzováním žádostí o registraci nových církevních a náboženských společností či evidencí právnických osob založených církvemi. Podle Šmída by bylo jednodušší, kdyby se náhrady i státní příspěvek na platy duchovních platily z rozpočtu ministerstva financí. Suma na tyto dva účely kvůli své výši zkresluje rozpočet resortu kultury a jeho šéfové si většinou s částkou, která činívá čtvrtinu a třetinu rozpočtu, pomáhají při dosahování svých slibů o čtvrtstoletí slibovaném jednom procentu na kulturu.

Letošní rozpočet ministerstva kultury činí 13,03 miliardy korun, z toho na církve jde 3,3 miliardy korun. Loni byly výdaje ministerstva 12,6 miliardy a 3,37 miliardy šlo na církve a v roce 2016 z 11,07 miliardy dostaly církve 3,4 miliardy.

Státní příspěvek na činnost církví se snižuje od doby přijetí zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Jeho vyplácení skončí v roce 2030 nastane tak odluka církve od státu. Loni šlo na platy duchovních přibližně 1,3 miliardy korun, každý rok se suma snižuje o pět procent.

Ke konci loňského roku dostaly církve, které se státem uzavřely dohodu, pátou splátku finanční náhrady. Z přibližně 59 miliard korun, jež se stát zavázal vyplatit, tak byla uhrazena jedna šestina, něco přes deset miliard korun. Největším příjemcem peněz z finanční náhrady, která se vyplácí za majetek, který stát nemůže vydat, je nejpočetnější katolická církev. Během doby bezpráví také přišla o nejvíce majetku. Z dvoumiliardové roční splátky na ni připadá přibližně 1,5 miliardy; čísla se ale v každém roce trochu liší. Celkem pro katolickou církev připadne 47,2 miliardy korun.