Zchudne 94 procent zaměstnanců. Odborářům vyhrožování příliš nepomůže

PLATY A MZDY

Zchudne 94 procent zaměstnanců. Odborářům vyhrožování příliš nepomůže
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Domov

Ladislav Šustr

U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách). Kvůli vysoké inflaci je ale velmi pravděpodobné, že drtivá většina zaměstnanců zchudne, i když dostane přidáno.

Bývalý premiér Andrej Babiš se v minulosti do sněmovny a vlády dostal s heslem řídit stát jako firmu. Jeho tezí bylo, že stát se musí opírat o schopné pracovníky, kteří jsou efektivní a tím ušetří státu náklady. Babiš se podílel na vládě od roku 2013 a od té doby rostly počty zaměstnanců o více jak 40 tisíc lidí na 480 tisíc pracovníků.

Kromě většího počtu zaměstnanců se ale také zvyšovaly platy. A to každým rokem. I z toho důvodu přeskočily platy státních zaměstnanců průměr mezd v soukromém sektoru. Přitom ještě v roce 2015 tomu bylo naopak. S nástupem vlády sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců se však poměr otočil. Ne jinak tomu bylo i v době koronavirové krize, kdy se platy zvýšily zrušením superhrubé mzdy a s tím spojeným snížením daně z příjmu. Čisté mzdy se tak zvýšily v roce 2021 a 2022 v průměru o 7 procent. I z toho důvodu přeskočily platy státních zaměstnanců průměr mezd v soukromém sektoru.

V roce 2020 byl průměrný plat 42 555 korun a průměrná mzda 37 627 korun. V současné době je rozdíl stále propastný. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 44 782 korun, přičemž polovina pracovníků vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Oproti tomu průměrná mzda v soukromém sektoru byla 39 877 korun a polovina pracovníků brala 33 552 korun.

Podle analytiků se jedná o nezdravý jev, protože soukromý sektor vydělává na stát. Pokud ve státní službě jsou vyšší platy, tak méně lidí míří do soukromých společností, které táhnou ekonomiku a nepodílejí se na přidané hodnotě.

V letošním roce navíc zřejmě dojde k dalšímu navyšování platů ve státní sféře. „Vidíme velký tlak odborů na zvyšování platů ve veřejné sféře, nicméně vláda odmítá, aby navýšení bylo o celou inflaci. Tedy tak, aby se zaměstnancům ve veřejném sektoru kompenzovala určitá část. To se nelíbí odborům, vyhrožují stávkami a demonstracemi. Jednání budou mít další vývoj a je zajímavé, kde nakonec bude kompromisní dohodnutá výše. Podle mého platy porostou, ovšem ne o celou inflaci,“ řekl pro Echo24 poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na druhé straně vidí ovšem zvýhodněnou situaci na trhu práce, která nahrává zaměstnancům v soukromém sektoru. „Na trhu je totiž velmi málo dostupných zaměstnanců a poměrně vysoký počet neobsazených míst. Když nějaká firma chce obsadit určitou pozici, tak většinou musí nabídnout vyšší mzdu než byla doposud zvyklá. Pro zaměstnance je to komfortní, protože zaměstnanci mají spoustu alternativ kam případně odejít jinam. Proto vidíme, že mzdy v soukromém sektoru rostou poměrně dynamicky. Růst ale také nekryje celou inflaci,“ řekl dále Křeček.

Jedinou jistotou tak je, že drtivá většina zaměstnanců i přes navyšování platů či mezd zchudne. A to kvůli důsledkům vysoké inflace. „Až na pár výjimek to vypadá, že zhruba 94 procent zaměstnanců si v reálu pohorší. Většina zaměstnanců bude trpět snížením životní úrovně,“ dodal Křeček.